The Capitals: Zachraňme cestovní ruch, volají jižní země EU

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

JIH

Zachraňme turismus. Evropská unie by měla přijít se společným plánem podpory cestovního ruchu. Vyzývá k tomu skupina devíti jižních států, jejichž ekonomiky jsou do značné míry závislé na turismu, tedy Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Malta, Kypr, Bulharsko a Rumunsko. Země požadují, aby Evropská komise zahrnula turismus do plánu obnovy evropské ekonomiky, a poskytla sektoru čerstvé investice.

Chorvatský ministr turismu Gari Cappelli mezitím přišel s tím, že EU by mohla vytvořit společný protokol o cestování a jakýsi „koronavirový pas“. Cappelli doufá, že se do konce května podaří alespoň na bilaterální úrovni dohodnout s dalšími státy na otevření některých turistických tras. (Karla Junicic, EURACTIV.hr | Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

Vzniká masivní fond obnovy. Země EU si mají rozdělit biliony eur

Fond obnovy má postavit ekonomiky členských zemí zpátky na nohy. Jak bude fond fungovat a jaký bude jeho rozpočet? Podle předsedkyně Evropské komise půjde o biliony eur. Detaily by měla představit v polovině května.

MADRID

Děti mohou ven jen na hodinu denně. Španělské děti se po šesti týdnech vrátily zpět do ulic. Vláda však varovala rodiče, aby se i přes rozvolněná opatření chovali zodpovědně. Děti mohou být venku pouze v doprovodu jednoho dospělého a nesmí se vzdálit více než kilometr od svého bydliště. (Jake Threadgould | EFE)

ŘÍM

Zpátky k normálu? Ještě ne. Premiér Giuseppe Conte během své návštěvy Lombardie zdůraznil, že návrat k normálním životům se nesmí uspěchat. Guvernér regionu Attilio Fontana se však obává, že pokud bude místní ekonomika nadále ochromena restrikcemi, ohrozí to mnoho odvětví. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

ZÁPAD

BERLÍN

Další podmínky pro udělení státní pomoci. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) chce rozšířit podmínky pro získání „koronavirové“ finanční pomoci určené korporacím. V pondělním rozhovoru s rádiovou stanicí Deutschlandfunk řekl, že by se firmy, které čerpají státní peníze, měly vzdát vyplácení dividend akcionářům.

Ministr se takto vyjádřil krátce poté, co Německo poskytlo více než půl miliardy eur letecké společnosti Condor, zatímco německá letecká „vlajková loď“ Lufthansa o pomoci stále jedná. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Kurz nastínil rakouský „comeback“. Kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) při příležitosti 75. výročí založení druhé republiky slíbil Rakušanům, že se dočkají svobody co nejdříve to bude možné.

Kurz má v plánu do budoucna usnadnit firmám zachování a vytváření pracovních míst. Chce být také spravedlivější k potřebným, ale často málo placeným dělníkům, na které země v současné době spoléhá. Proto chce kancléř dělníkům snížit daně, naopak zvýšit je chce mezinárodním korporacím. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

BRUSEL

Dostane se na každého? Od 4. května bude v Belgii povinné nosit roušku v prostředcích hromadné dopravy. Roušky musí mít také zaměstnanci v podnicích, ve kterých nelze zajistit dostatečný rozestup mezi pracovníky. Rozhodla o tom Národní bezpečnostní rada. Ministerstvo spravedlnost však přiznalo, že země zřejmě nebude schopna zajistit roušky všem občanům. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

PAŘÍŽ

Francie přijímá strategii Z farmy na vidličku. Představení očekávané unijní strategie Z farmy na vidličku (Farm to Fork Strategy) se kvůli pandemii koronaviru o pár týdnů zpozdí. Francie se nicméně rozhodla začít uplatňovat její principy bez ohledu na zbytek Evropy. Součástí strategie je zkracování dodavatelských řetězců a podpora lokálních farmářů. (EURACTIV.fr)

V žádném případě teď nemůžeme zanedbat environmentální cíle zemědělské politiky, říká komisař Wojciechovski

I v době, kdy se Evropou šíří nový typ koronaviru, zůstává Zelená dohoda pro Evropu klíčovou politikou Evropské komise. „Hospodářská obnova po pandemii COVID-19 musí být bezesporu zelená a udržitelná,“ říká polský komisař pro zemědělskou politiku Janusz Wojciechowski

SEVER

HELSINKY

Uprchlík, který povstal z mrtvých? V listopadu 2019 odhalil Evropský soud pro lidská práva ve Finsku porušení Úmluvy o lidských právech, což bylo poprvé v historii země. Ve světle nových důkazů se však zdá, že soud pochybil.

Irácký žadatel o azyl jménem Ali dorazil do Finska v roce 2017. Jeho žádost byla zamítnuta, vrátil se tak do Iráku a brzy poté byl údajně zabit. Případ se dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva, který nařídil Finsku zaplatit Aliho dceři kompenzaci ve výši 20 000 euro.

Nyní existuje silné podezření, že je Ali stále naživu. Pokud se podvod prokáže, může mít tři důsledky: tlak na přísnější imigrační politiku, snížení důvěryhodnosti budoucích žádostí o azyl a zesměšnění evropského soudu. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

Ohlédnutí zpět: Proč ČR v roce 2015 odmítla uprchlické kvóty a stálo to za to?

Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.

OSTROVY

LONDÝN

Británie nepovolila EU založit kancelář v Belfastu. Vláda Borise Johnsona odmítla, aby Evropská komise v hlavním města Severního Irska Belfastu založila kancelář unijní delegace. Ministryně Penny Mordauntová uvedla, že by taková kancelář byla kontroverzní. Komise zde chtěla po skončení přechodného období v prosinci prostřednictvím kanceláře dohlédnout na implementaci tzv. protokolu o Irsku a Severním Irsku. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

DUBLIN

Dar od Googlu. Americký gigant Google daruje 1 milion euro irským charitám a komunitním organizacím, aby jim pomohl zmírnit ekonomické dopady současné krize. Polovina z částky půjde na místní rozvoj, ta druhá neziskovým organizacím „zaměřeným na podporu zaměstnanosti a malé a střední podniky po celém Irsku“. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

VISEGRÁD

VARŠAVA

Nejvyšší soud se vyjádřil ke korespondenčním volbám. Úprava polského volebního zákona, která umožňuje korespondenční hlasování, není v souladu s ústavou a základními volebními právy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí upozorňuje i na samotný legislativní proces. Ten podle soudců nebyl v souladu s článkem 2 polské ústavy, který uvádí, že je Polsko demokratický stát založený na principu právního státu. (Wiktor Siewierski | EURACTIV.pl)

Jak udržet Dudu v křesle: Polsko na cestě ke korespondenční volbě prezidenta

Polské prezidentské volby se budou možná konat koronavirové pandemii navzdory podle původního plánu 10. května a proběhnou korespondenčně. Změna volebního zákona pár týdnů před konáním voleb si vysloužila kritiku.

PRAHA

Sám proti Green Dealu. Premiér Andrej Babiš je jediným evropským lídrem, který kritizuje Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal). V médiích několikrát zopakoval, že Evropa by měla „na Green Deal zapomenout“, soustředit se na boj proti koronaviru a podpořit tradiční průmysl. Jak zjistily Hospodářské noviny, takovou pozici nezastává ani Polsko. „Investice, s jejíž pomocí snížíme emise, mohou také zvýšit zaměstnanost,“ tvrdí polská vláda ve stanovisku, které rozeslala dalším státům EU.

„Český premiér se tváří, že V4 je baštou skeptiků vůči boji se změnami klimatu. Jenže to už není pravda,“ řekl HN vysoce postavený zdroj blízký jednáním. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

Unie rýsuje nový Marshallův plán. Klíčovou roli má hrát „Green Deal“, který ale český premiér odmítá

Evropská ekonomika upadá po sedmi letech růstu do recese. Jak ji postavit zpět na nohy? Evropská unie představila návrh plánu, který se ale České republice zřejmě zamlouvat nebude. 

BALKÁN

SOFIE

Tisíce lidí požadují rezignaci ministra. 17 691 lidí podepsalo petici, která vyzývá ministra zdravotnictví Kirila Ananjeva k rezignaci a zrušení rekonstrukce opuštěné dvanáctipatrové ruiny a její proměny na dětskou nemocnici. Signatáři varují, že budova je nebezpečná. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

Offshorové firmy nedostanou nic? Bulharský prezident Rumen Radev zveřejnil svůj pohled na přijatá koronavirová opatření, a vyzval k vetší transparentnosti a odpovědnosti. Nechal se slyšet, že firmám registrovaným v daňových rájích a s offshorovými pobočkami by neměla být poskytnuta žádná státní pomoc. (dnevnik.bg)

BUKUREŠŤ

Deficit se prohlubuje. Deficit rumunského státní rozpočtu se během jediného měsíce prohloubil o 1 % HDP. Ministerstvo financí vysvětluje propad přijatými fiskálními opatřeními, která mají podpořit podnikatele zasažené pandemií covid-19.

Do škol se vrátí jen pár žáků. Rumunsko začne od 15. května uvolňovat karanténní opatření, studenti se ale do škol nevrátí. Výjimkou budou žáci posledních ročníků, které čekají závěrečné zkoušky. (EURACTIV.ro)

BĚLEHRAD

První zasedání srbského parlamentu v nouzovém stavu. Poslanci srbského parlamentu se dnes poprvé od vyhlášení nouzového stavu sejdou ve sněmovně. Očekává se, že oficiálně schválí jak nouzový stav, ve kterém je země již od 15. března, tak i mimořádné dekrety vydané prezidentem Aleksandarem Vučićem.

Srbsko investuje do armády. Srbsko má ve srovnání s ostatními zeměmi západního Balkánu nejvyšší výdaje na obranu. Vyplývá to z loňských dat Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). (EURACTIV.rs, betabriefing.com)

///

Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.