Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!
PRAHA
Visegrád není žádné osudové spojenectví, jak politici tvrdí. Visegrádská spolupráce je sice důležitá, ale není tak klíčová, jak vrcholní politici často tvrdí. Vyplývá to z průzkumu mezi českými, maďarskými, polskými a slovenskými experty na zahraniční a evropskou politiku.
Na význam Visegrádu často upozorňuje dosluhující premiér Andrej Babiš. „V4 je důležitá a jsou to naši největší partneři z hlediska vývozu, dovozu, jsou tam historické vazby. Byla by škoda, kdyby se blok rozbil. Doufám, že si to příští premiér uvědomí, jak je blok důležitý, ” prohlásil Babiš minulý týden před odletem do Budapešti.
Čerstvá studie Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) však poukazuje i na druhou stranu mince. „Výsledky výzkumu názorů mezi lidmi, kteří se ve svých pracovních životech intenzivně zabývají otázkami zahraniční a evropské politiky v žádném případě neukazují, že visegrádská spolupráce podle nich není důležitá. Nejedná se nicméně ani o žádné osudové spojenectví, jak bývá některými politiky vykreslována,“ uvedla Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO, která je zároveň spoluautorkou studie.
Janebová poukazuje, že nejbližší spojenci Česka se podle expertů nacházejí spíše mimo visegrádské hranice. „Když respondenti dostali za úkol jmenovat 3 členské státy EU, které pro jejich státy představují nejbližší spojence, Češi zmínili Německo a Rakousko častěji než Maďarsko, Maďaři častěji jmenovali Slovinsko než ČR a Slovensko, Poláci Litvu a Německo častěji než Slovensko,“ vysvětlila Janebová. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
HELSINKY
Konec masa a kravského mléka v Helsinkách? Město Helsinky přestane na svých veřejných akcích podávat maso a kravské mléko. Finská metropole sama sebe označuje za „Fair trade město“ již od roku 2013 a vyřazení těchto živočišných produktů z cateringu je dalším krokem, jak chce město jít příkladem ostatním v oblasti udržitelného stravování. Město za to již schytalo kritiku od místních zemědělců i politiků. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
VARŠAVA
Kontroverzní polský velvyslanec opouští Berlín. Polský velvyslanec v Berlíně Andrzej Przyłębski opouští svůj post. Informoval o tom deník Gazeta Wyborcza, podle které se chce Przyłębski vrátit ke své akademické kariéře.
Pravdou nicméně zůstává, že Przyłębski budil velké kontroverze. Jeho manželkou je totiž Julia Przyłębská, předsedkyně polského ústavního tribunálu, která ještě před svým nástupem do čela instituce byla poměrně neznámou soudkyní z Poznaně. Sám diplomat se zároveň ostře opíral do německých novinářů i veřejných postav za to, že kritizují vládu polské konzervativní strany Práva a spravedlnosti. Právě tato strana přitom čelí nařčení z politizace polské justice. (Mateusz Kucharczyk | EURACTIV.pl)
BRATISLAVA | BUDAPEŠŤ
Zákaz vstupu na Ukrajinu pro maďarského politika. Krisztián Forró, předseda Strany maďarské komunity, která reprezentuje maďarskou menšinu na Slovensku, má zakázaný vstup na území Ukrajiny. Do země se chtěl vydat na setkání se svými krajany, ukrajinské úřady mu ale vstup zakázaly. Své rozhodnutí odůvodnily tím, že Forró porušil volební zákon, není však vůbec jasné, jakým způsobem. Sám politik se o zákazu dozvěděl až na ukrajinských hranicích. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
LUBLAŇ
Slovinsko bude v dubnu volit nový parlament. Slovinský prezident Borut Pahor chce vyhlásit parlamentní volby, co nejdříve to půjde. Slovinci by tak mohli vyrazit k volebním urnám již 24. dubna 2022. Pahor chce uklidnit napětí, které dlouhodobě panuje na slovinské politické scéně. Opoziční strany i experti již týdny volají po nutnosti předčasných voleb a kritizují vládu Janeze Janši za podrývání právního státu a špatné řízení země s ohledem na pandemii covid-19. (Sebastijan R. Maček | sta.si)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.