The Capitals: Ukrajinští uprchlíci se stávají terčem nenávisti

© Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com]

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.


BRATISLAVA | SOFIE | PRAHA | BUDAPEŠŤ

Ukrajinští uprchlíci se stávají terčem nenávisti. Otevřená náruč občanů střední a východní Evropy směrem k ukrajinským uprchlíkům se pomalu uzavírá. Týká se to především prorusky orientovaných zemí, jako je Slovensko a Bulharsko, kde si lidé stěžují na „privilegia“, která ukrajinští uprchlíci v místech azylu mají.

Zatímco vlády do značné míry pokračují ve vstřícné rétorice a poskytování humanitární pomoci, ve střední a východní Evropě se začínají objevovat pouliční protesty proti ukrajinským uprchlíkům. Rozporuplné pocity hlásí i průzkumy veřejného mínění, podle kterých má například 18,4 % Bulharů negativní postoj k uprchlíkům.

„Je běžným jevem, že bezpodmínečná solidarita s válečnými uprchlíky v sousedních hostitelských zemích postupem času slábne. Sociálně-ekonomické napětí může vyvolat spontánní lidové reakce, včetně těch násilných,“ uvedl pro EURACTIV Zsolt Zádori, mluvčí Maďarského helsinského výboru (HHC).

Odpor roste, zatímco ochota pomoci klesá, potvrdil slovenský aktivista Branislav Tichý, který strávil několik týdnů na slovensko-ukrajinské hranici. „Po celém Slovensku se objevují první protesty a nesouhlas veřejnosti s pomocí uprchlíkům z Ukrajiny. Narativ ‚co my a naše slovenské děti‘ začíná nabírat na síle,“ napsal ve svém facebookovém příspěvku.

Příliš mnoho dávek?

Společným problémem v zemích střední a východní Evropy jsou dávky, které uprchlíci dostávají. Narativ o tom, že vlády se o uprchlíky starají více než o své občany, je přítomen ve všech zemích, a navíc je umocněn rétorikou krajně pravicových stran.

V Bulharsku šíří nacionalistická proruská strana Varaždane s podporou asi 10 % voličů nejrůznější falešné zprávy o ukrajinských uprchlících, jen aby vyvolala v lidech pocit, že stát své vlastní občany zanedbává a veškeré kapacity věnuje právě Ukrajincům.

S podobným trendem má zkušenosti i ČR, kde strana SPD Tomia Okamury kritizuje vládu za přílišnou otevřenost vůči Ukrajincům. Okamura dokonce prohlásil, že kvůli integraci dětí z Ukrajiny do českých škol klesne kvalita vzdělávání českých občanů.

I v tradičně protirusky naladěném Polsku nacionalistická strana Konfederace tvrdí, že ukrajinští uprchlíci mají v současnosti v Polsku příliš mnoho privilegií, ačkoli podle posledního průzkumu má pomoc uprchlíkům stále podporu více než 90 % Poláků.

Incidenty přibývají

Experti a zástupci dobrovolníků bijí na poplach. Vlády by podle nich měly protiuprchlickou rétoriku řešit, nebezpečných incidentů totiž přibývá. Příkladem je Bulharsko, kde ukrajinská uprchlice s malým dítětem našla ve svém autě zaražený krumpáč. Na Slovensku zase neznámí pachatelé posprejovali ukrajinská auta. V Maďarsku pro změnu někdo cihlou zaútočil na ubytovací nařízení pro uprchlíky.

„Závidět uprchlíkům jeden smažený květák a příspěvek v nouzi ve výši 69 eur je prostě ostuda,“ říká Tichý. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)


BERLÍN

Německo vyšle do Mali další vojáky. Němečtí vojáci budou i nadále působit v Mali. Rozhodla o tom německá vláda, která se navíc rozhodla vyslat do africké země další jednotky, aby nahradila stažené francouzské síly. Německo zůstane po dobu jednoho roku zapojené do obou probíhajících misí v Mali, tedy jak do mise OSN, tak do unijní mise EUTM. (Julia Dahm | EURACTIV.de)


VÍDEŇ

Rakousko kvůli válce na Ukrajině prodlužuje kontroly na hranicích. Rakouská vláda se rozhodla prodloužit kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem, které zavedla během uprchlické krize v roce 2015. Své rozhodnutí zdůvodnila bezpečnostní situací v Evropě.

„Válka na Ukrajině je pro nás mimořádnou výzvou také v oblasti vnitřní bezpečnosti,“ uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Problémem je podle něj především nelegální druhotná migrace z příhraničních členských států EU, situace na vnějších hranicích EU a také na nebezpečí terorismu a organizovaného zločinu. (Oliver Noyan | EURACTIV.de)


STOCKHOLM

Británie slíbila Švédsku ochranu. Pokud se Švédsko rozhodne požádat o členství v NATO, může se spolehnout na ochranu ze strany Velké Británie. Informoval o tom britský premiér Boris Johnson poté, co se ve středu setkal se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou.

Švédsko i sousední Finsko se kvůli rostoucímu tlaku ze strany Ruska snaží najít bezpečnostní záruky, dosud jednalo zejména s Německem a Spojenými státy. (Charles Szumski | EURACTIV.com)


VARŠAVA

Pod Ziobrem se třese židle. Polské opoziční strany předložily návrh na vyslovení nedůvěry ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi. Ziobro je jedním z hlavních politických soupeřů polského premiéra Mateusze Morawieckého a také velkým kritikem EU. Nyní záleží na Morawieckém a jeho straně Právo a spravedlnost, zda Ziobro zůstane ve funkci. K vyslovení nedůvěry totiž budou potřeba právě jejich hlasy.

Morawiecki na otázku, jaký je jeho postoj k ministru spravedlnosti, odpověděl, že ministry své vlády bude vždy hájit. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.


Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.