The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
STOCKHOLM
Švédi jsou „na nohou“ kvůli ruským výhrůžkám. Švédsko po pondělním hlasování maďarského parlamentu míří do NATO, což nenechává Rusko chladným. Moskva se k věci sice oficiálně nevyjádřila, na Telegramu se však objevilo prohlášení ruské ambasády ve Stockholmu.
„Vstup (Švédska) do vojenské aliance nepřátelské vůči Rusku bude mít negativní důsledky pro stabilitu v severní Evropě a v okolí Baltského moře, které zůstává naším společným prostorem a nikdy se nestane ‚zázemím NATO‘, ať už budoucí švédští ‚příbuzní v NATO‘ prohlašují cokoli samolibého,“ okomentovala ruská ambasáda.
Rusko by nyní podle velvyslanectví mělo „přijmout protiopatření politického a vojensko-technického charakteru“, aby „minimalizovalo hrozby pro svou národní bezpečnost“. Jejich konkrétní obsah bude záviset na podmínkách a rozsahu integrace Švédska do NATO, včetně případného rozmístění vojáků, munice a zbraní NATO v zemi, uvádí prohlášení.
Ruská reakce na švédský vstup do NATO byla podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona „zcela očekávaná“ a země je připravena na hrozbu těchto protiopatření reagovat.
„Jsme ‚na nohou‘, jsme dobře vybaveni a rozumíme tomu, co dělají,“ dodal.
Nyní, když maďarský parlament konečně odhlasoval žádost Švédska o vstup do NATO, zbývá už pouze, aby protokol podepsal maďarský prezident. Jmenování nového prezidenta, Tamáse Sulyoka, právníka, který dříve působil jako předseda maďarského ústavního soudu, schválili tamní zákonodárci v pondělním tajném hlasování.
Zatím ale není jasné, kdy k podpisu dojde. „Přesné tempo procesu zná pouze Maďarsko,“ okomentoval Kristersson. „Takže pouze Maďarsko zná přesné termíny,“ dodal švédský premiér s tím, že je přesvědčený, že to bude brzy. (Charles Szumski | Euractiv.com)
VARŠAVA
Polsko a Ukrajina jednají o dočasném uzavření hranic kvůli stabilizaci polského trhu. Polská vláda jedná o dočasném uzavření hranice s Ukrajinou, aby ukrajinská zemědělsko-potravinářská produkce dále nedestabilizovala polský trh, oznámil ve středu premiér Donald Tusk.
Reagoval tak na pokračují protesty polských zemědělců vůči zvýšenému přílivu potravin z Ukrajiny. Tusk jim mimo jiné slíbil, že se problém pokusí urovnat dohodou s Kyjevem. „Rozsah problému ukazuje jedno číslo. Ve skladech v Evropě je přes 20 milionů tun přebytečného obilí, v Polsku pak 9 milionů tun,“ řekl Tusk na tiskovém brífinku.
Vláda proto nyní podle něj jedná s Ukrajinou o možnosti dočasného uzavření hranic pro obchod. Podle Tuska jde o legitimní, ale „bolestivé“ řešení pro obě strany. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BERLÍN
Rozpory mezi německou a francouzskou krajní pravicí podráží nohy jejich společné frakci. Neshody mezi dvěma hlavními krajně pravicovými stranami v Evropském parlamentu, německou AfD a francouzským Národním shromážděním, se prohlubují. Ohrožují tak nejen svou vzájemnou spolupráci, ale také budoucnost společné parlamentní skupiny ID.
Kamenem sporu je podpora myšlenky „remigrace“ německých občanů s původem ve třetích zemích, která zazněla od některých členů AfD. Podle zdrojů z frakce ID by rozkol mezi oběma stranami mohl vyústit až v konec společné frakce. (Kjeld Neubert | Euractiv)
BĚLEHRAD
Srbské volby byly nespravedlivé, říká OBSE. Mezinárodní pozorovatelé upozorňují na nespravedlivé podmínky prosincových voleb v Srbsku, ve kterých zvítězila strana prezidenta Aleksandara Vučiće.
Volbám se detailně věnuje nová zpráva Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) spadající pod Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Úřad mimo jiné říká, že Srbsko by mělo před dalšími volbami zavést legislativní změny.
Zatímco opozice trvá na tom, že zpráva poukazuje na volební podvody, premiérka Ana Brnabić tvrdí, že neobsahuje žádné důkazy ani kritiku, a že naopak potvrzuje drtivou výhru prezidenta Aleksandra Vučiće. (Jelena Nikolić | Euractiv.rs)
PAŘÍŽ
Francouzský Senát schválil zakotvení potratů v ústavě. Francouzští senátoři ve středu (28. února) hlasovali se silnou podporou (267 pro, 50 proti) pro zakotvení „zaručené svobody“ žen „uchýlit se k dobrovolnému přerušení těhotenství“ v ústavě. Po hlasování Národního shromáždění na konci ledna byl souhlas Senátu závěrečnou fází tohoto historického rozhodnutí o zakotvení práva ženy na interrupci v ústavě země. (Clara Bauer-Babef | EURACTIV.fr)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.