The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
MADRID
Španělská extrémní levice požaduje přerušení vztahů s Izraelem. Dvě španělské strany Sumar a Podemos, obě z evropské frakce Levice, vyzvaly premiéra Pedra Sáncheze k přerušení diplomatických styků s Izraelem. Volají zároveň po tom, aby odvolal závazek zvýšit do roku 2029 obranný rozpočet země na 2 % HDP.
„Většina španělské pracující vrstvy by neměla přispívat na vykrmování vojenského průmyslu nebo válečné ekonomiky,“ prohlásil během parlamentní rozpravy Iñigo Errejón, výše postavený poslanec strany Sumar.
Poslední návrh státního rozpočtu na rok 2024 počítá s navýšením výdajů na obranu na 1,3 % HDP, zatímco Sánchez se zavázal dosáhnout do konce dekády 2 % HDP. Nejnovější vládní prognózy předpokládají, že výdaje na obranu v letošním roce přesáhnou 13,4 miliardy eur.
Spory ve španělském parlamentu ale nevyvolává jen válka na Ukrajině. Předmětem bouřlivé debaty se stal také postoj země k izraelsko-palestinskému konfliktu. Tajemnice strany Podemos Ione Belarra vyzvala Sáncheze, aby Španělsko dál neotálelo a uznalo co nejdříve Palestinu samostatným státem.
Vyzvala také předsedu vlády, aby pozastavil nákup a prodej zbraní Izraeli, a apelovala na přerušení diplomatických vztahů s Tel Avivem. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
BERLÍN
Německo lobbuje za zřízení nového investičního fondu na podporu Ukrajiny. Ten by měl podpořit soukromé podnikatelské investice na Ukrajině, které by pomohly vyřešit obrovské náklady na poválečnou obnovu. Vyplývá to z vládního rámcového dokumentu, který byl schválen ve středu 10. dubna.
Fond je jednou z 15 priorit, které vláda schválila na podporu soukromých investic do poválečné obnovy Ukrajiny v rámci příprav na mezinárodní dárcovskou konferenci, kterou bude Berlín hostit.
„Veřejné peníze nebudou stačit, budeme potřebovat i soukromé investory,“ řekla novinářům německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulze. Podle nejnovějších prognóz Světové banky by Ukrajina v současné době potřebovala na vyrovnání škod způsobených válkou s Ruskem přibližně 486 miliard dolarů. (Nick Alipour | Euractiv)
VARŠAVA
Polská krajní pravice odstartovala volební kampaň požadavkem Polexitu. Polští krajně pravicoví lídři zahájili svou kampaň před evropskými volbami vytvořením koalice. A nyní chtějí, aby Polsko vystoupilo z Evropské unie.
Prvním politikem, který vyzval k vystoupení Polska z EU, byl Stanisław Żółtek, bývalý prezidentský kandidát. Ten navzdory své skepsi vůči Evropské unii nyní kandiduje na europoslance. „Jsme pod palcem Evropské komise, kterou řídí Němci a Francouzi. Ztrácejí svou národní suverenitu (ve prospěch EU) stejně jako my, ale alespoň pod svým vedením,“ řekl podle deníku Rzeczpospolita. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
HELSINKI
Finský premiér Stubb chce lépe strukturovat obranné úlohy EU a NATO. Nový finský prezident Alexander Stubb ve středu (10. dubna) prohlásil, že chce jasně rozlišit obranné úkoly EU a NATO. Na jedné straně by podle něj měla být průmyslová politika a fondy a na druhé vojenské plánování a boj proti hrozbám.
„Více než duplicita mě znepokojují mezery, které existují mezi obranou jednotlivých států, NATO a EU. Naší společnou nití by mělo být: integrovat, integrovat a integrovat,“ řekl Stubb.(Aurélie Pugnet | Euractiv)
BUKUREŠŤ
V posledním průzkumu veřejného mínění vede rumunské prezidentské volby zástupce generálního tajemníka NATO. Podle středečního průzkumu veřejného mínění agentury INSCOP by v prvním kole rumunských prezidentských voleb plánovaných na září 2024 zvítězil náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoană. (Catalina Mihai | Euractiv.ro)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.