The Capitals: Soud EU je ve sporu s Polskem, ombudsman varuje před „právním polexitem“

© Shutterstock/Umoko

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


HLAVNÍ ZPRÁVA

VARŠAVA

Soud EU je ve sporu s Polskem, ombudsman varuje před „právním polexitem“. Polský ústavní soud rozhodl, že prozatímní opatření Soudního dvora EU vůči Polsku je v rozporu s ústavou. Unijní soud loni nařídil Polsku, aby pozastavilo činnost disciplinární komory, která se zabývá prohřešky polských soudců. Podle polského ústavního soudu ale nemá Soudní dvůr EU na takové rozhodnutí nárok.

Justiční spor mezi Varšavou a Lucemburkem se tak dále stupňuje. Podle polského ombudsmana Adama Bodnara se situace dostala až do stavu „právního polexitu“. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com, Anna Wolska | EURACTIV.pl)


ZÁPAD

BERLÍN

Většina dospělých syrských uprchlíků je závislá na dávkách. Mnoho Syřanů zůstává kvůli nestabilní situaci v Sýrii nadále v Německu. Téměř dvě třetiny z nich jsou přitom závislé na pomoci ze systému sociálního zabezpečení. Vyplývá to z nových dat Spolkové agentury práce. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Tisíce lidí protestovalo proti rozšířenému využití covid pasu. Francouzský státní svátek se nesl ve znamení demonstrací proti nedávno oznámenému povinnému očkování pro zdravotníky a rozšířenému využití covidových certifikátů.

Demonstrovalo se i v hlavním městě, kde lidé skandovali hesla „proti diktatuře“. (Mathieu Pollet | EURACTIV.fr)

VÍDEŇ

Řada rakouských politiků vítá klimatický balíček Fit for 55. Oceňují především vysoké ambice v oblasti obchodování s emisemi, zdanění energií a opatření na zmírnění sociálních dopadů zelené tranzice.

Ministryně pro klima Leonore Gewesslerová zvláště uvítala, že Komise do svých návrhů zapracovala některé rakouské požadavky, např. postupné snižování počtu aut na benzinový pohon nebo zdanění leteckého benzinu. (Oliver Noyan | EURACTIV.de)


SEVER

VILNIUS

Nové litevské zákony o migraci vzbuzují kontroverze. Litevský parlament v úterý (13. července) přijal balíček nových zákonů omezujících práva žadatelů o azyl. Legislativa přijatá zrychleným postupem umožňuje mimo jiné zadržet nelegální migranty až na šest měsíců. Změna přichází poté, co Litva zaznamenala prudký nárůst nelegální migrace v posledních měsících. Vilnius obvinil běloruskou vládu z toho, že usnadňuje pašování uprchlíků a že používá migranty jako svou zbraň.

Bývalý soudce Ústavního soudu prohlásil, že legislativa ostře porušuje litevskou ústavu, lídři politických stran ji naopak obhajují. (Benas Gerdžiūnas | LRT.lt/en)


VISEGRÁD

BRATISLAVA

Nová opatření na hranicích jsou pozastavena. Ústavní soud rozhodne, zda jsou pravidla vydaná Úřadem pro veřejné zdraví pro překračování hranic v souladu s ústavou. Do té doby je pozastavena jejich účinnost.

Podle nového režimu se očkovaní lidé nemuseli při příjezdu izolovat bez ohledu na zemi, ze které pocházeli. Neočkovaní lidé se naopak museli izolovat po dobu 14 dnů nebo podstoupit negativní test PCR, který bylo možné provést po pátém dni karantény. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)


JIH

ŘÍM

Reforma italského vězeňského systému je nezbytná. Myslí si to italský premiér Mario Draghi, který včera spolu s ministryní spravedlnosti Martou Cartabiaovou navštívil vězení Santa Maria Capua Vetere v Kampánii. Bylo to vůbec poprvé, kdy premiér Italské republiky navštívil vězeňské zařízení. Důvodem byla násilná potyčka mezi vězeňskou policií a vězni, ke které došlo loni v dubnu a která je nyní předmětem vyšetřování.

Vládní představitelé se shodli, že vězeňský systém musí být reformován, aby se událost neopakovala. „Trestní vazba musí být obnovou, rehabilitací. Vězení musí být komunitami. A chráněna musí být zvláště práva mladistvých a zadržených matek,“ uvedl italský premiér. (Daniele Lettig | EURACTIV.it)

LISABON

Uzavření plynáren před rokem 2040?. Podle portugalského ministra pro životní prostředí João Pedra Matos Fernandese je možné do roku 2040 uzavřít plynárenské elektrárny. Prohlásil to včera v parlamentu. Po vzoru plánu na uzavření uhelných elektráren chce portugalská vláda nyní postupovat i v případě plynu. (Maria João Pereira, Lusa.pt)

MADRID

Míra nákazy koronavirem mezi mladými se ztrojnásobila. Ve Španělsku vzrostl za poslední dva týdny počet případů na 436 infikovaných na 100 000 obyvatel, přičemž u mladých lidí byl ve srovnání s předchozími čtrnácti dny zaznamenán až trojnásobný nárůst. (EUROEFE)


BALKÁN

SOFIE / BUKUREŠŤ

Bulharsko daruje své vakcíny Bhútánskému království. Konkrétně se jedná o 172 500 dávek vakcín proti covid-19 od společnosti AstraZeneca. Náklady na dodání bude hradit Bhútán. Důvodem solidárního kroku Bulharska je, aby vakcínám, které země získala, nevypršela platnost a nemusely tak být zbytečně zničeny. Vakcíny, které poputují do Bhútánu, budou muset být spotřebovány do poloviny srpna. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

Také Rumunsko pošle vakcíny mimo EU, konkrétně do Vietnamu. Bude se jednat o 100 tisíc dávek vakcíny. Oznámil to prezident Klaus Iohannis po svém telefonátu s vietnamským prezidentem Nguyễnem Xuân Phúcem. Rumunsko tak nyní splácí vietnamskou pomoc z loňského roku, kdy asijská země poskytla západobalkánské zemi zdravotní materiál pro boj s pandemií. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

ZÁHŘEB

Podpora pro očkované zaměstnance. Premiér Andrej Plenković vyzval ve veřejné televizi HRT zaměstnance ve zdravotnictví, sociálních službách a vzdělávání, aby se šli očkovat. Na stole je přitom i možnost finanční podpory. Konkrétně by ji vláda mohla poskytnout sektorům se 70% proočkovaností. „Ti, kdo budou mít nižší procento proočkovanosti, získají poměrnou část podle počtu covidových certifikátů,“ upřesnil Josip Alandrović, ministr práce, penzijního systému, rodiny a sociální politiky. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

LUBLAŇ

Slovinsko zpřísní podmínky pro vstup do země. Od čtvrtka začnou platit přísnější podmínky pro vstup na slovinské území. Lidé budou muset mít covidový certifikát bez ohledu na to, z jaké země přijíždějí. (Sebastijan R. Maček | STA)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.