The Capitals: Smažte článek o Sputniku, tlačí Rusko na slovenský Denník N. Redakce to odmítá

© Shutterstock/Yalcin Sonat

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


HLAVNÍ ZPRÁVA

BRATISLAVA

Rusko žádá Denník N, aby stáhl článek kritizující vakcínu Sputnik V. Ruský fond přímých investic požádal slovenský Denník N o smazání článku, ve kterém se slovenské úřady vyjadřují k ruské vakcíně Sputnik V. Ruský fond zodpovědný za marketing vakcíny Sputnik V v zahraničí tvrdí, že je článek zavádějící, redakce ale požadavek na jeho smazaní odmítá. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)


NOVINKY Z BRUSELU

Návrat do Štrasburku se blíží. Plenární zasedání Evropského parlamentu se po více než roční pauze opět vrátí do francouzského Štrasburku. Předseda europarlamentu David Sassoli se na tom dohodl s předsedy politických skupin. Pokud se nezhorší epidemilogická situace, poslanci se přesunou do Štrasburku již na červnové zasedání. (EURACTIV.com, AFP)


ZÁPAD

BERLÍN

Německo usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2045. Vládní koalice se včera oficiálně dohodla na revizi ústavního zákona o ochraně klimatu a zavedení přísnějších cílů v oblasti energetiky a průmyslu. Nová legislativa požaduje do roku 2030 snížení emisí o 65 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Německo má dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045, což je o pět let dříve, než se původně předpokládalo. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.com)

PAŘÍŽ

Francie rozšiřuje povinnou karanténu pro pět dalších zemí. Cestující z těchto zemí budou muset dodržovat povinnou desetidenní karanténu, oznámil včera (12. května) mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal. Na seznamu je nyní Turecko, Bangladéš, Srí Lanka, Nepál, Spojené arabské emiráty, Pákistán a Katar, ke kterým se nově přidá Chile, Jižní Afrika, Indie, Brazílie a Argentina. (Magdalena Pistorius | EURACTIV.fr)

VÍDEŇ

Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítl obvinění z falešného svědectví. Stalo se tak poté, co rakouské státní zastupitelství pro hospodářské záležitosti a korupci zahájilo jeho vyšetřování kvůli podezření na kancléřovo opakované poskytnutí falešných svědectví parlamentnímu vyšetřovacímu výboru. Ten se zabývá skandálem „Ibizagate“ souvisejícím s korupčními aférami první Kurzovy vlády. (Oliver Noyan | EURACTIV.com)

LUCEMBURK

Bývalý místopředseda lucemburské vlády a ministr spravedlnosti požaduje odvolání své rezignace. Ta mu byla udělena poté, co v srpnu 2019 prodělal infarkt a musel být na několik měsíců hospitalizován v Belgii. Měsíc po tomto incidentu nicméně došlo ke změnám ve vládě a jemu byla udělena „čestná rezignace“. Vůči tomuto kroku v pondělí podal dvě žaloby ke správnímu soudu. Důvodem je mimo jiné to, že nemohl svou rezignaci podepsat, a tak místo čestného odchodu bylo jeho ukončení ve vládě spíše nucené a nedobrovolné, uvedla k případu lucemburská televize. (Anne Damiani | EURACTIV.fr)

LONDÝN

Nerovné zacházení s unijními občany po brexitu. Čtvrtina občanů zemí EU, kteří pobývají ve Spojeném království, se domnívá, že s nimi není zacházeno stejně jako s místními Brity. Zároveň nemají obecně velkou důvěru v britské orgány.

Vyplývá to z prvního průzkumu týkajícího se práv unijních občanů v Británii, který byl publikován ve čtvrtek. Průzkumu se účastnily tři tisíce unijních rezidentů žijících na britském ostrově a vedl jej Nezávislý monitorovací orgán pro dohody o právech občanů. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)


SEVER

HELSINKY

Finský parlament odložil hlasování o fondu obnovy. Středeční debata finského parlamentu o unijním fondu obnovy se protáhla, k očekávanému hlasování tak nakonec nedošlo. Schválení fondu finským parlamentem zkomplikovalo nedávné prohlášení evropských komisařů, podle kterých by fond obnovy nemusel být jen jednorázovou reakcí na pandemii covid-19, ale mohl by se stát běžným nástrojem. Pro Finsko je tento rozdíl důležitý, mimo jiné kvůli tomu, že nástroj dlouhodobého charakteru vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny poslanců. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


VISEGRÁD

VARŠAVA

Urychlení návratu do normálu. Polská vláda upřesnila termín, kdy se budou moci otevřít kina, divadla, koncertní sály a další kulturní instituce. Namísto 29. května budou moci zpřístupnit své prostory už 21. května, ale pouze s využitím poloviny svých kapacit. Vláda tím reaguje na klesající denní počet nově nakažených. (Anna Wolska | EURACTIV.pl)

BUDAPEŠŤ

Místo půjček dotace, slibuje přepracovaný plán obnovy. Maďarsko předalo ve středu Evropské komisi svůj přepracovaný plán obnovy. V něm požaduje 7,2 miliardy eur na dotacích. Oproti původnímu plánu, který se nezamlouval evropské exekutivě, se země vzdala požadavku na levné půjčky ve výši 9,6 miliardy eur. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com with Telex)


JIH

MADRID

Nové volby v Katalánsku? Španělská vláda se domnívá, že nové regionální volby by mohly odblokovat politickou krizi v Katalánsku poté, co se separatistickým stranám nepodařilo dosáhnout dohody.

Kandidát Katalánské socialistické strany (PSC) a bývalý španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa dosáhl v únorových regionálních volbách těsného vítězství. Illovu cestu k tomu, aby se stal předsedou regionální vlády, však zablokovaly všechny strany podporující nezávislost, které se před volbami dohodly vetovat jakýkoli pakt s PSC. (EUROEFE)

ŘÍM

Draghi volá po změně evropských rozpočtových pravidel. „Není pochyb o tom, že se evropská rozpočtová pravidla musí změnit,“ prohlásil italský premiér Mario Draghi na středeční parlamentní rozpravě.

„Osobně se domnívám, že současná fiskální pravidla nejsou dostatečná, nebyla dostatečná už v minulosti a jejich limity se ještě více ukáží nyní při obnově ekonomiky po pandemii,“ myslí si bývalý předseda Evropské centrální banky. „V následujících letech se budeme muset zaměřit zvláště na silný ekonomický růst, který zajistí udržitelnost veřejných financí,“ dodal Draghi. (Daniele Lettig | EURACTIV.it)


BALKÁN

SOFIE

Úřednická vláda nezmění postoj země k Severní Makedonii. Bulharsko se sice bude nadále snažit o řešení sporů se Severní Makedonií, svůj negativní postoj k otázce členství země v EU ale nezmění. Vyplývá to z rozhovorů mezi dosavadní a novou úřednickou vládou, která zemi povede do červencových předčasných voleb. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BUKUREŠŤ

Premiér slibuje ekonomický růst. Rumunská vláda zajistí udržitelný post-pandemický růst, a to díky reformám a investicím. Premiér Florin Citsu to přislíbil místopředsedovi Evropské komise Valdisu Dombrovskisovi, se kterým jednal o rumunském národním plánu obnovy. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

ZÁHŘEB

Nadějné vyhlídky. Evropská komise zlepšila chorvatskou ekonomickou prognózu pro rok 2022. Letošní hospodářský růst odhaduje na 5 %, v roce 2022 by však měl dosáhnout 6,1 %. Chorvatsko by se tak mohlo stát jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. (Tea Trubić Macan | EURACTIV.hr)

LUBLAŇ

Výstavby železnice se budou moci účastnit i zahraniční investoři. Pokus opozičních stran prosadit zákon, který by zabránil zahraničním investorům vstup do největšího slovinského železničního projektu, se setkal s neúspěchem. Opozice se chtěla vyhnout zejména maďarskému plánu převzít podíl v dnes ještě slovinské státní společnosti 2TDK, která má celý projekt na starosti, což by podle ní vedlo k razantnímu nárůstu ceny projektu. Zákon ale neprošel, a Maďarsku tak nic nebrání tomu, aby do projektu investovalo zhruba 200 milionů eur. (Sebastijan R. Maček, STA.si)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.