The Capitals: Rumunsko chce na dva roky zakázat privatizace

Rumunský prezident Klaus Iohannis © ROBERT GHEMENT/EPA

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


BALKÁN

BUKUREŠŤ

Konec privatizací. Rumunský parlament schválil ve středu (10. června) zákon, který na dva roky pozastavuje veškerý prodej státních majetkových podílů. Návrh zákona předložila socialistická strana PSD, která má v parlamentu nejpočetnější zastoupení. Vládní strana PNL se zákonem nesouhlasila.

Pokud prezident Klaus Iohannis návrh podepíše, zákon znemožní prodej všech státem vlastněných podílů ve společnostech i bankách, bez ohledu na jejich velikost. Zákon pozastaví i již probíhající privatizace. Podle PSD toto opatření pomůže rumunské ekonomice zotavit se z koronavirové krize. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

SOFIE

Drahá cesta do eurozóny. Bulharská vláda koupila podíl v První investiční bance (Fibank). Rekapitalizace Fibanky, která čelila nedostatku kapitálu, byla podmínkou pro vstup Bulharska do bankovní unie a do mechanismu ERM II. Vláda za podíl zaplatila téměř dvojnásobek toho, za co se prodával na trzích. Otázkou tak zůstává, zda se tím vláda nedopustila nepovolené státní pomoci. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

LUBLAŇ

Komise požaduje vysvětlení. Evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni požádal premiéra Janeze Janšu o vysvětlení nedávných personálních změn ve slovinském statistickém úřadě (SURS). EU totiž dohlíží na to, aby národní statistické úřady byly dostatečně profesionální a nezávislé. Ohledně toho slovinského ale vyvstala řada pochybností. (Zoran Radosavljević | EURACTIV.com)

ZÁHŘEB

Chyba v překladu. Chorvatský premiér Andrej Plenković vysvětlil veřejnosti, jak to bylo s údajným nárokováním přístavního města Rijeka ze strany Maďarska. Maďarský premiér Viktor Orbán na svém Facebooku nedávno zveřejnil příspěvek, ve kterém mělo být podle chorvatských médií napsáno: „Rijeka, maďarské pobřeží“. Plenković ale objasnil, že správný překlad nápisu zní „Rijeka, vydejte se k moři, Maďaři“. (Tea Trubić Macan | EURACTIV.hr)


ZÁPAD

BERLÍN

Kritika plánu izraelské anexe. Po týdnech virtuální diplomacie navštívil včera (10. června) německý ministr zahraničí Heiko Mass (SPD) Izrael. V tiskovém prohlášení, které následovalo po setkání s izraelským protějškem, uvedl, že Německo nadále podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského sporu. Mass zároveň vyjádřil „upřímné a vážné obavy“ nad plány izraelské vlády anektovat značné území Západního břehu Jordánu. Ministr nicméně nezmínil, zda by Německo v případě anexe uvalilo na Izrael sankce. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Otevření hranice s Itálií. Přestože Rakousko postupně otevřelo hranice všem svým sousedům, italská hranice zůstávala z důvodu obav šíření viru otázkou. Nyní ale rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg oznámil, že počínaje 16. červnem bude mezi zeměmi možné cestovat bez hraničních kontrol.

Stejné opatření se týká i třiceti dalších zemí, se kterými Rakousko nesousedí. Kontroly na hranici se tak už týkají pouze lidí, kteří do země přicestují ze Španělska, Švédska, Velké Británie nebo Portugalska. Pro Španělsko přestanou kontroly platit počínaje 1. červencem. Harmonogram pro zbylé tři země Schallenberg zatím neupřesnil.  (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Vysoká nezaměstnanost. Francouzská vláda očekává, že kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem přijde Francie o 800 tisíc pracovních míst.  Při slyšení před finančním výborem Národního shromáždění to uvedl ministr pro ekonomiku Bruno Le Maire. Podle něj se bude jednat o „2,8 % celkové zaměstnanosti“.

Le Maire, spolu s ministrem pro veřejné výdaje Géraldem Darmaninem, při slyšení zároveň představil detaily nového návrhu zákona o státním rozpočtu. Ten nyní počítá s 11% recesí. (EURACTIV.FR)


SEVER

STOCKHOLM

Vyšetřování Palmeho vraždy u konce. Hlavní podezřelý z vraždy bývalého švédského premiéra Olofa Palmeho v roce 1986 byl žalobci označen za mrtvého, a případ je tak po 34 letech vyřešený. Za útokem stál Stig Engström alias „Skandia man“, oznámil na tiskové konferenci šéf žalobců Krister Petersson. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


OSTROVY

LONDÝN

Karanténa přišla pozdě. Počet úmrtí na koronavirus by byl ve Velké Británii poloviční, kdyby karanténní opatření přišla o týden dříve, řekl ve středu zákonodárcům epidemiolog Neil Ferguson.

Premiér Boris Johnson zavedl karanténu o více než týden později než většina evropských států, podle jeho slov je ale „předčasné“ hodnotit, jestli pochybil. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)


JIH

MADRID

Volný pohyb ke konci června. Počínaje 21. červnem budou španělští občané moci v rámci své země opět volně cestovat. Stane se tak díky speciálnímu plánu španělské vlády, který začne platit s koncem nouzového stavu v zemi. Plán zavádějící nová hygienická a společenská pravidla v nejbližší době schválí španělský parlament. (EFE.com)

ŘÍM

Nepříznivé vyhlídky italské ekonomiky. Pokud půjde z hlediska pandemie vše dobře, italské HDP by letos mohlo klesnout „jen“ o 11,3 %. Toto číslo by se však mohlo vyšplhat až na 14 % v případě, že přijde druhá vlna a s ní spojená karanténní opatření. Odhadl přinesla OECD. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)


VISEGRÁD

BRATISLAVA

„Napíchnutá“ státní síť. Státní počítačová síť GOVNET byla zřejmě odposlouchávána. Policie už kvůli tomu zadržela čtveřici osob. Za odposloucháváním může údajně stát jak zahraniční bezpečnostní služby, tak i aktéři ze soukromé sféry. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

BUDAPEŠŤ

Maďarská anketa obsahuje „fake news“, tvrdí Jourová. Celostátní anketa maďarské vlády, která má zjistit názor Maďarů na širokou škálu témat, v jedné z otázek naznačuje, že Brusel tlačí na Maďarsko, aby změnilo ústavu a přijalo migranty. Podle eurokomisařky pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové se však jedná o „fake news“. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

PRAHA

Babiš na europarlamentním programu. Evropský parlament bude pravděpodobně příští týden hlasovat o usnesení, které kritizuje možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Podle informací ČTK se na tom shodla většina politických skupin v EP. Rezoluci odsuzující také slovní útoky českého premiéra na europoslance měl EP probírat už v březnu, zasáhla však do toho koronavirová pandemie.

Dosavadní návrh usnesení vyjadřuje politování nad tím, že Babiš stále kontroluje Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což „zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce“. Návrh, jehož znění se může ještě změnit, také vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil. (ČTK)


Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.