The Capitals: Předseda Evropského parlamentu byl „vyšachován“ z diskusí o řešení koronavirové krize

© EPA/IAN LANGSDON

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

INSTITUCE EU

Sassoli vyšachován z jednání. Nizozemský premiér Mark Rutte a německá kancléřka Angela Merkelová „vyšachovali“ předsedu Evropského parlamentu Davida Sassoliho z diskusí o unijním plánu na řešení koronavirové krize. Informoval o tom španělský deník El Pais.

„Předseda jediné instituce opírající se o všeobecné volební právo byl znovu záměrně vyloučen z fóra, které má na starosti přípravu komplexního plánu pro zotavení ekonomiky,“ uvedl deník.

Zdroje z Evropského parlamentu potvrdily serveru EURACTIV.com, že Sassoli si sice denně telefonuje s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, videokonferencí o komplexním plánu se však neúčastní.  (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

ZÁPAD

BERLÍN

Němečtí ministři volají po „duchu solidarity“. Federální ministr zahraničí Heiko Maas (SPD) a federální ministr financí Olaf Scholz (SPD) vyzvali k „jasném projevu evropské solidarity při koronavirové pandemii.“

„Navrhujeme, abychom společně pracovali na zajištění dostatečné likvidity ve všech zemích EU,“ napsali Scholz a Maas ve společném článku. Zároveň zdůraznili, že „finanční podpora nesmí být podmíněna ničím, co není nezbytné“.

Ministři v článku nijak nereagovali na návrh Itálie, Francie, Španělska a dalších evropských států vytvořit tzv. koronavirové dluhopisy (koronabondy), jejichž zavedení Německo odmítá. Naopak potvrdili dosavadní stanovisko německé vlády, že k řešení ekonomické krize by měl být využít zejména Evropský stabilizační mechanismus. (Christina Goßner | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Rakousko na cestě „do normálu“. Rakouský kancléř Sebastian Kurz představil první kroky, na základě kterých dojde k uvolnění stávajících opatření. Podle Kurze může Rakousko s uvolňováním začít dříve než jiné státy, jelikož bylo mezi prvními zeměmi, které restriktivní opatření zavedly. Cílem je podle něj opustit krizový stav „rychleji než ostatní“.

V Rakousku by se tak od 14. dubna měly otevřít malé obchody, bude ale nutné zavést maximální počet současně nakupujících lidí nebo povinnosti nosit v obchodech roušky. Větší obchody by měly následovat 1. května, restaurace a další zařízení by se mohly otevřít v půlce měsíce. Hromadné události se nebudou konat dřív než koncem června. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Nejhorší recese od roku 1945. Francie letos zřejmě zažije nejhorší rok ekonomické recese od konce druhé světové války. V pondělí to při slyšení senátního výboru pro ekonomické záležitosti uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

„Nejhorší růst od roku 1945 zaznamenala Francie v roce 2009 po velké krizi z roku 2008: -2.2 %. Tento rok by mohl být propad ještě větší,“ uvedl ministr. (EURACTIV.FR)

BRUSEL

Belgie připravuje plán. Belgická Premiérka Sophie Wilmèsová oznámila vznik nové expertní skupiny, jejímž úkolem je vytvořit plán na postupné uvolňování karanténních opatření.  (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

SEVER

HELSINKY

Ruská propaganda nespí. V souvislosti s blížícím se Dnem Ruska (12. června) plánuje Rusko uspořádat sérii událostí v několika zemích. Cílem je vyzdvihnout „ruské duchovní hodnoty“. Z celkem 33 plánovaných akcí by se nejméně polovina měla konat ve Finsku, a to v podobě například šesti výstav nebo „dvou dialogů a workshopů“.

„Rozvoj kulturní spolupráce mezi Finskem a Ruskem je jednou z našich zahraničních priorit,“ odpovědělo ruské ministerstvo kultury na email finské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti Yleisradio. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

OSTROVY

LONDÝN

Příliš brzy na ukončení omezení. Britská vláda zatím neplánuje ukončit nouzový stav, uvedl v pondělí ministr zahraničí Dominic Raab. Ten zaskakuje za premiéra Borise Johnsona, který byl v pondělí večer kvůli zhoršenému stavu po nakažení koronavirem převezen na jednotku intenzivní péče. Opatření podle Raaba budou trvat, dokud Británie nebude za vrcholem pandemie. Ministři jsou údajně rozdělení v názoru na to, jak rychle může být nouzový stav ukončen. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

DUBLIN

Obava o data. Zprávy z irského úřadu pro ochranu dat ukazují, že zdravotnická zařízení v zemi možná sdílejí citlivá data o zdravotním stavu lidí s digitálními giganty, jako je Google nebo Facebook.

Počet příjemců podpory vzrostl. Počet lidí, kteří v současné době spoléhají na státní příjmovou podporu, vzrostl na 700 tisíc. Vyplývá to z nových údajů ministerstva práce a sociální věcí. Koronavirová podpora v nezaměstnanosti činí 350 eur týdně. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

JIH

ŘÍM

ESM ne, eurobondy ano. V rámci klíčového zasedání euroskupiny (zemí platících eurem) se italský premiér Giuseppe Conte vyslovil proti možnosti, že by jeho země využila úvěry skrze záchranný fond eurozóny – Evropský stabilizační mechanismus (ESM). „Řešením jsou eurobondy: seriózní, efektivní a přiměřená reakce na nouzi, kterou zažíváme,“ řekl na tiskové konferenci. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

LISABON

„Marshallův plán“. Portugalský univerzitní profesor a bývalý ministr Poiares Maduro věří, že EU se zvládne popasovat s důsledky pandemie COVID-19 díky finančnímu balíku v podobě „Marshallova plánu“. Maduro navrhuje, aby EU vydala dluhopisy garantované novými zdroji unijního rozpočtu, například uhlíkovou nebo digitální daní.

Portugalsko ke včerejšímu dni eviduje 11 730 nakažených osob a 311 úmrtí na nový typ koronaviru. (Lusa.pt)

VISEGRÁD

BRATISLAVA

23 let za vraždu novináře. Miroslav Marček, který se přiznal k vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, byl v pondělí odsouzen k 23 letům vězení. Marček s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval a byl klíčovou osobou pro obžalobu dalších obviněných v případu. Soud se právě díky spolupráci Marčeka rozhodl pro mírnější trest, státní zástupce se proti rozsudku odvolal. Oddělené soudní řízení s objednatelem vraždy stále pokračuje. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

VARŠAVA

Spory kolem voleb nekončí. Zatím to vypadá, že polské prezidentské volby se skutečně budou konat 10 května, jak bylo původně naplánováno. Strana PiS dokázala těžit z „rebelie“ ve vládním kabinetu ze strany svého minoritního koaličního partnera Porozumienie vedeného Jarosławem Gowinem. Ten se postavil proti volbám, nedokázal však získat podporu svých spolustraníků, a rezignoval na post místopředsedy vlády.

PiS následně na druhý pokus získalo v Sejmu (dolní komora parlamentu) podporu pro svůj návrh, aby každý oprávněný volič v Polsku mohl volit poštou. Senát teď bude mít 30 dní na reakci, a protože ho ovládá opozice, dá se čekat, že tuto dobu plně využije. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

PRAHA

Nová strategie? Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že českou populaci je zapotřebí promořit koronavirem. Donedávna přitom Prymula obhajoval spíše přísnější karanténní opatření a o vytvoření kolektivní imunity nebyla řeč. Jeho slova překvapila i premiéra Andreje Babiše, podle kterého je taková myšlenka velmi riskantní. Česko se podle premiéra ubírá cestou chytré karantény. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

BUDAPEŠŤ

Pracovní místa. Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí představil balík ekonomických opatření zaměřených na zachování a vytváření pracovních míst, další opatření slíbil v blízké budoucnosti. „Cílem je vytvořit tolik pracovních míst, kolik virus zničí,“ řekl Orbán.

Vláda plánuje přerozdělit 18 až 20% HDP, reorganizovat programy spravovaných centrální bankou, a zvýšit schodek letošního rozpočtu z 1 % na 2,7 %. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

BALKÁN

SOFIE

Kdo chce víc, nemá nic. Vládní strana GERB vyzvala bulharské poslance, aby se do konce nouzového stavu zřekli svého platu. Strany se na návrhu pravděpodobně shodnou, kompromisu ale předcházela série skandálů. Dne 1. dubna vešla v platnost novela, která výrazně zvýšila poslanecké platy na zhruba 2 500 eur. Předsedkyně parlamentu Cveta Karajančevová vysvětlila, že poslanci takové peníze potřebují, aby mohli více darovat chudým. Den na to premiér Bojko Borisov nařídil poslancům vládní partaje, aby hlasovali pro zmrazení platů, a Karajančevová se za svá slova omluvila. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BUKUREŠŤ

Nakažení zdravotníci. V Rumunsku stoupá počet lékařů a zdravotních sester nakažených novým typem koronaviru. Varovaly před tím odbory, podle kterých zhruba 20 % všech nakažených pracuje právě ve zdravotnictví. Země má více než 4 000 nakažených a 168 mrtvých. (EURACTIV.ro)

ZÁHŘEB

Mediální sektor v ohrožení. Koronavirová krize se může negativně projevit na mediálním sektoru, podobně jako se to stalo během finanční krize v roce 2008. Varovala předtím chorvatská Novinářská unie (SNH), podle které hrozí propouštění a další osekání práv novinářů.

SNH si stěžuje, že vláda nebere ohled na potřeby mediálního sektoru. Jako příklad dobré praxe používá Německo, které zaměstnance médií zařadilo na seznam „důležitých povolání“, a to hned vedle policistů, hasičů a lékařů. (Karla Junicic, EURACTIV.hr)

BĚLEHRAD

Vučić chce dostat ze Západu co nejvíce. Srbský prezident Aleksandar Vučić má jasnou politickou strategii – s pomocí „čínských karet“ chce ze Západu vytěžit co nejvíce. Pro stanici Svobodná Evropa to uvedl výzkumník think-tanku Atlantic Council Dimitar Bečev. (EURACTIV.rs)

///

Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.