The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EU INSTITUICE
Předseda Evropské rady Michel chce kandidovat v eurovolbách. Co to znamená pro EU? Rok 2024 začal v Bruselu překvapením: předseda Evropské rady Charles Michel nečekaně ohlásil, že předčasně opustí svou funkci. Chce totiž kandidovat jako hlavní tvář belgické středopravicové strany Reformistické hnutí (MR), jíž je bývalým předsedou.
Evropská rada tak přijde o svého šéfa již v polovině července. Klasické procedury přitom počítají s tím, že mandát předsedy trvá až do 30. listopadu.
Michelovo rozhodnutí zřejmě urychlí diskuse lídrů členských zemí o tom, kdo bude nově stát v čele institucí EU. Existuje k tomu přinejmenším jeden dobrý důvod – maďarský premiér Viktor Orbán. Pokud se lídrům nepodaří na novém jménu předsedy Evropské rady dohodnout včas, ujme se role od července do listopadu 2024 právě Orbán, jehož země bude mít v druhé polovině roku předsednictví v Radě EU.
Lídři EU budou o obsazení pozic jednat na dvou summitech, které se odehrají v červnu po volbách do Evropského parlamentu.
„Nechci předjímat rozhodnutí, které přijme Evropská rada v červnu, […] ale existuje několik možností, a pokud se Evropská rada chce vyhnout Viktoru Orbánovi, je to velmi snadné,“ řekl Michel v neděli několika médiím, včetně Euractivu.
Hledání nástupce ale vzhledem k časovému tlaku nemusí být vůbec jednoduché.
V unijních kruzích je všeobecně známo, že Michel už delší dobu přemýšlí o svém dalším kariérním postupu. V případě tohoto kroku však stále není jasné, o co vlastně usiluje. Pokud je to role předsedy Evropského parlamentu, jeho liberální frakce na obsazení postu zatím velké šance nemá.
Michelův překvapivý krok by ve skutečnosti mohl pomoci jeho politické soupeřce, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, jejíž vztahy s Michelem nebyly nikdy jednoduché. Může tvrdit, že zůstala ve funkci až do konce a „neopustila loď“, a získat tak politické body. (Euractiv.com)
RAKOUSKO
Rakousko má druhou nejzelenější energetiku v Evropě. Rakousko v roce 2023 vyrobilo 87 % energie z obnovitelných zdrojů. Na žebříčku EU se tak zařadilo za Lucembursko. Velká část rakouské elektřiny tradičně pochází z vodních elektráren díky desítkám velkých elektráren podél řek.
V posledních letech se však rozvíjí další energie z „nových“ obnovitelných zdrojů, jako je vítr a slunce. Velkou změnu vláda přičítá výraznému posílení solární energie, která se více než zdvojnásobila a zajišťuje 4,4 % elektřiny v zemi. Rakousko doufá, že do roku 2030 bude vyrábět 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. (Nikolaus J. Kurmayer | Euractiv.de)
BRATISLAVA
Slovensko zavádí reformu školství v reakci na mezinárodní hodnocení. Slovensko reformuje učební osnovy v reakci na poslední výsledky Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA). Ty ukázaly výrazný pokles dovedností a výkonů slovenských dětí, což ministr školství Tomáš Drucker označil za „národní tragédii“. Reforma by měla přinést nový způsob výuky – v současnosti totiž tvoří velkou část memorování.
Nový systém by mohl zlepšit studijní výsledky i proto, že v posledním hodnocení PISA byla země hluboko pod průměrem OECD. V roce 2022 dosáhlo Slovensko historicky nejhoršího výsledku v matematice a celkově se umístilo na 38. místě. Navíc bylo označeno jako „země s největším vlivem socioekonomického zázemí na výsledky žáků“. (Natália Silenská | Euractiv.sk)
SOFIE | BUKUREŠŤ
Iniciativa na odminování Černého moře vyzývá další země, aby se připojily. Bulharsko, Rumunsko a Turecko vyzvaly další země, aby se připojily k chystané odminovací operaci v Černém moři, uvedlo bulharské ministerstvo obrany pro Euractiv.bg. Skupinu v srpnu iniciovalo Turecko a jejím hlavním úkolem je zajistit bezpečnost námořních cest v Černém moři po zahájení ruské agrese proti Ukrajině. (Antonia Kotseva | Euractiv.bg)
PRIŠTINA | MADRID
Španělsko potvrdilo uznání kosovských pasů, nikoli jeho nezávislosti. Španělsko potvrdilo, že nyní uznává kosovské pasy a umožňuje svým občanům bezvízový vstup v rámci liberalizace vízového režimu. To ale, podle španělského zdroje serveru Euractiv, neznamená uznání suverenity Kosova. Španělsko je jedním z pěti unijních států, které nezávislost země neuznávají.
Liberalizace vstoupila v platnost pro Kosovany ve všech zemích Schengenu 1. ledna, Španělsko však bylo jediným neuznávajícím státem, který vstup neumožnil. To se však změnilo poté, co místopředseda kosovské vlády Besnik Bislimi v sobotu oznámil obrat ve španělském postoji. (Alice Taylor | Euractiv.com, Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.