The Capitals: Pobaltí udělá tečku za sovětskou minulostí, odstřihne se od ruské elektřiny

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


HLAVNÍ ZPRÁVA

TALLIN / RIGA / VILNIUS

Pobaltské státy se odpojí od ruské elektrické sítě. Estonsko, Lotyšsko a Litva se chystají na připojení k přenosovým sítím kontinentální Evropy. Jde o krok, který má velkou politickou, finanční a symbolickou váhu. Tyto země spolu s Běloruskem zůstaly součástí ruské elektrické sítě i po získání nezávislosti na počátku 90. let. Závislost na ruských zdrojích by měla skončit začátkem roku 2026. (Pekka Vänttinen)


NOVINKY Z BRUSELU

Umělá inteligence ano, ale bezpečně! Evropská komise zakáže hromadné a necílené sledování osob pomocí umělé inteligence. Vyplývá to z dosud nezveřejněného návrhu, do kterého nahlédl server EURACTIV. Komise chce zakázat také veškeré aplikace založené na umělé inteligenci, které porušují unijní hodnoty nebo lidská práva. Jedná se například o systémy schopné manipulovat s lidmi. Zatím však není jasné, zda se bude zákaz používání takových aplikací vztahovat pouze na soukromou sféru nebo i na vlády členských států. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)


ZÁPAD

BERLÍN

Druhá dávka, jiná značka. Lidé mladší 60 let, kteří dostali první dávku vakcíny od firmy AstraZeneca, budou moci získat druhou dávku od jiné společnosti. Rozhodlo o tom ministerstvo zdravotnictví. (EURACTIV.com, AFP)

PAŘÍŽ

Lety mezi Brazílií a Francií jsou „do odvolání“ zrušeny. Národní shromáždění o tom včera (13. dubna) informoval francouzský premiér Jean Castex. Nové opatření je reakcí na současnou epidemiologickou situaci v Brazílii, která se stále více vymyká kontrole. Vědci varují zejména před brazilskou variantou covid-19, která je považována za nakažlivější, smrtelnější a je odpovědná za prudký nárůst úmrtnosti v Brazílii v posledních týdnech. (Magdalena Pistorius | EURACTIV.fr)

LONDÝN

Obchod na ose Británie-EU se vrací do starých kolejí. Po lednovém strmém pádu, kdy se po odchodu Spojeného království z jednotného trhu britský export propadl o 42 %, se obchod mezi Británií a EU částečně obnovil. Jak vyplývá z dat národního statistického úřadu zveřejněných v úterý, export do EU vzrostl o 46,6 %, stále ale zůstává pod úrovní loňského roku. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)


VISEGRÁD

BUDAPEŠŤ

Maďarsko s regulací gigantů počká na EU. Maďarská vláda původně plánovala vlastní regulaci velkých internetových společností. Nyní se však zdá, že s přípravou legislativy počká a inspiruje se tím, s čím přijde Brusel.

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová na konci ledna tvrdila, že její resort hodlá představit návrh zákona letos na jaře. Stalo se tak poté, co obvinila Facebook z potlačování „křesťanských, konzervativních, pravicových názorů“. Podle Telexu však ministryně na úterní online diskusi řekla, že resort „počká na unijní pravidla, podle kterých pak upraví národní právo“. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com, Telex)

BRATISLAVA

Slováci rozvolňují opatření. Slovensko je od prosince v přísné státní karanténě. Vzhledem k postupnému zlepšování epidemické situace se však Slováci dočkají rozvolnění některých restriktivních opatření v boji s covidem-19. Od pondělí by se měly otevřít obchody, služby, hotely i bazény. Provozovatelé některých služeb budou moci vyžadovat po lidech negativní antigenní test. (Marián Koreň, EURACTIV.sk)


JIH

ŘÍM

Vadné respirátory z Číny zadrženy. Italská finanční policie zabavila 60 milionů kusů respirátorů FFP2 a FFP3 vyrobených v Číně, které byly v roce 2020 zakoupeny národním komisařem pro boj s covid-19. Respirátory měly putovat do nemocnic a ke zdravotníkům, podle hodnocení dvou italských laboratořích však nesplňují současné regule a jsou nebezpečné zdraví, protože jejich schopnost ochránit před koronavirem je desetkrát nižší, než jaký je standard. (Daniele Lettig | EURACTIV.it)

LISABON

Portugalský velvyslanec v Íránu na koberečku. Teherán si v úterý předvolal velvyslance Portugalska, které v současné době předsedá Radě EU. Íránská diplomacie tak chtěla vyjádřit nesouhlas se sankcemi, jež EU uvalila na osm vysoce postavených iránských zástupců bezpečnostních složek. (Lusa.pt)

MADRID

Obnova skrze zelenou tranzici a digitalizaci. Španělsko plánuje investovat 68 % svého podílu z unijního fondu obnovy do zelené a digitální transformace. Premiér Pedro Sánchez (PSOE) se v úterý (13. dubna) na tiskové konferenci nechal slyšet, že plán zmodernizuje španělskou ekonomiku. Krok také považuje za nejlepší příležitost, jež se Španělsku naskytla od jeho vstupu do Evropské unie. (EuroEFE)


BALKÁN

ZÁHŘEB

Nejprve pohřešovaní, pak EU, vzkázal chorvatský prezident Srbsku. Chorvatský prezident Zoran Milanović chce, aby Srbsko před svým vstupem do EU vyřešilo otázky pohřešovaných osob z chorvatské války o nezávislost (1991-1995). Prezident to prohlásil v úterý na setkání s válečnými veterány a speciálními policejními jednotkami z války o nezávislost. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

LUBLAŇ

Opozice chce „grilování“ premiéra a prezidenta. Opoziční Sociální demokraté (SD) si vyžádali schůzi parlamentního výboru pro zahraniční politiku, na kterém chtějí podrobit otázkám premiéra Janeze Janšu a prezidenta Boruta Pahora. Reagují tak na zprávy médií o údajném Janšově dokumentu, který má přepisovat hranice na západním Balkáně. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

SOFIE

Hoteliéři varují před konfrontací s Putinem. Bulharská asociace hotelů a restaurací vyzvala vládu, aby nezaujímala příliš ostrý postoj vůči Rusku. Provozovatelé se totiž obávají, že by spory mohly poškodit letní turistickou sezónu. Rusko až do konce května pozastavilo pravidelné lety do Turecka, což je podle hoteliérů velká příležitost pro bulharský cestovní ruch.

Sdružení také vyzvalo vládu, aby využila situace a začala rychle vydávat turistická víza ruským turistům. „Toto není vhodná doba na to, aby ministerstvo zahraničí politikařilo a ostře vystupovalo proti Ruské federaci. Poškozuje to naši ekonomiku. A bez ekonomiky není politika,“ uvedli zástupci sektoru. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BUKUREŠŤ

Kdo má zájem o AstraZenecu? Rumunsku se podařilo zvýšit očkovací kapacity na 115 tisíc dávek denně. Jen v úterý dostalo vakcínu více než 76 tisíc lidí a číslo v následujících letech jen poroste. Na druhou stranu, místní lidé se nechtějí nechat očkovat vakcínou od společnosti AstraZeneca. Rumunské úřady proto oznámily, že kdokoli se chce nechat touto vakcínou očkovat, může se dostavit do očkovacího centra i bez předchozí registrace. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.