The Capitals: Pandořina skřínka otevřena. Čtyři země EU chtějí výjimku z embarga na ruskou ropu

© Shutterstock

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.


SOFIE | BUDAPEŠŤ | PRAHA | BRATISLAVA

Pandořina skřínka otevřena. Čtyři země EU chtějí výjimku z embarga na ruskou ropu. Evropská komise ve středu navrhla kompletní zákaz dovozu ruské ropy, skupina členských zemí ale požaduje výjimky. Nejprve se ozvalo Maďarsko a Slovensko, ke kterým se následně přidalo i Česko a Bulharsko. Dosavadní jednota zemí EU se tak začala rozlamovat.

Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa by ukončení dovozu ruské ropy v následujících šesti měsících, jak navrhuje Komise, „zcela zničilo“ základy maďarských dodávek energií.

„Není to otázka nedostatku politické vůle, není to otázka záměru, není to otázka časového rozmezí, je to prostě fyzická, geografická a infrastrukturní realita,“ řekl Szijjártó, kterého citoval server Telex.

Budapešť žádá o výjimku pro ropu přepravovanou ropovody, sankce na tankery by podpořila. Bratislava je zase ochotna podpořit embargo jen pokud získá delší přechodné období, a to až do konce roku 2023. Slovensko je totiž podle ministra hospodářství Richarda Sulíka podobně jako Maďarsko a Česko ve specifické pozici a nemůže dovážet ropu jinými cestami, zejména kvůli technickým problémům a nedostatečným kapacitám.

Maďarská skupina MOL, která provozuje všechny ropné rafinerie v obou zemích a používá ruskou ropu, již dříve uvedla, že k přechodu na alternativní zdroje bude potřebovat značné investice a čas. Server EURACTIV se obrátil na skupinu MOL s žádostí o vyjádření, ale před zveřejněním neobdržel odpověď.

Praha je opatrná podobně jako její sousedé a je připravena podpořit navrhovaný zákaz dovozu ruské ropy pouze v případě, že získá odklad embarga o dva až tři roky do doby, než se zvýší kapacita ropovodů.

„Podporujeme co nejtvrdší sankce vůči Rusku, na tomto našem postoji se nic nemění, ale od začátku také zastáváme pozici, že sankce nesmí poškodit více české občany než Ruskou federaci,“ řekl premiér Petr Fiala.

Bulharsko chce být z ropného embarga vůči Rusku vyňato úplně.

„Bulharsko může pokračovat bez ruské ropy, ale výrazně by to zvýšilo cenu pohonných hmot. Z tohoto pohledu, pokud Evropská komise stanoví výjimky, bychom rádi těchto výjimek využili, protože je to v nejlepším zájmu bulharských spotřebitelů, bulharských dopravců a bulharského lidu jako celku,“ uvedl místopředseda vlády a ministr financí Asen Vassilev. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com s Telexem, Krassen Nikolov | EURACTIV.bg, Michal Hudec, Radovan Geist | EURACTIV.sk, Aneta Zachová | EURACTIV.cz)


VARŠAVA

Polsko chce nahradit Rusko a stát se hlavním dodavatelem ropy v regionu. Největší polská ropná společnost PKN Orlen, kterou většinově vlastní stát, chce nahradit Rusko a být hlavním dodavatelem ropy do zemí střední a východní Evropu. Vedení firmy tvrdí, že má na to dostatečnou infrastrukturu, vhodné dodavatele i dostatek paliva.

„V okamžiku zrušení dodávek z východu zachová Orlen stabilní dodávky ropy nejen do Polska, ale do celé střední a východní Evropy,“ uvedla společnost Polské tiskové agentuře s tím, že je připravena na jakýkoli scénář. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)


HELSINKY

Finsko plánuje posílit svou východní hranici. Hranice o délce 1 300 kilometrů, která odděluje Finsko a Rusko, se dočká úprav. Finská vláda chce na některých částech východní hranice postavit nové a pevné ploty a nahradit dva pozorovací letouny Dornier 228 novými víceúčelovými letouny.

Po druhé světové válce a v průběhu 50. let minulého století vybudovalo Finsko podél ruské hranice pohraniční stanice, které byly rozmístěny ve vzdálenosti 10 až 50 kilometrů a v oblasti hlídkovaly jednotky. S hospodářskou recesí v 90. letech však finská pohraniční stráž v 90. letech všechny své stanice prodala a mnohé z nich byly přeměněny na letní chaty. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


PAŘÍŽ

Dohoda France Insoumise se socialisty počítá s obcházením pravidel EU. Podle předvolební dohody mezi francouzskou Socialistickou stranou a radikální levicovou stranou Jeana-Luca Mélenchona by mohla být některá pravidla EU v budoucnu obcházena. Týkat se to má především ekonomických pravidel.

Dohoda zatím není platná, socialisté ji musí ještě ratifikovat. Jejím cílem je mimo jiné „skoncovat s liberálním kurzem EU“. (Davide Basso | EURACTIV.fr)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.


Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.