The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Otázka hlasování kvalifikovanou většinou štěpí evropské lidovce. Největší frakce v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana (EPP), v posledních dnech připravuje svůj volební program, neboli manifest. Členové frakce se však přou o to, zda v něm navrhnout i hlasování kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti.
„Evropa může zastupovat své zájmy ve světě pouze tehdy, bude-li mluvit jedním hlasem! Evropa se nesmí nechat rozdělit nebo zaseknout,“ stojí v návrhu manifestu s tím, že strana „bude prosazovat nahrazení principu jednomyslnosti v oblasti zahraniční a obranné politiky hlasováním kvalifikovanou většinou“.
Takový způsob hlasování by vyžadoval vždy souhlas alespoň 15 z 27 členských států, které současně zastupují více než 65 % obyvatel EU. Systém většinou upřednostňuje Francii a Německo, dvě nejlidnatější země EU.
V loňském roce skupina devíti členských států prosazovala změnu v zahraničněpolitickém rozhodování bloku tak, aby byla „rychlejší a efektivnější“. Ačkoli řada členských stran EPP zdůrazňovala nutnost zavedení takové změny, zdroj z EPP uvedl, že několik dalších je rozhodně proti.
„Hlasy opozice představují menšinu a ignorují skutečnost, že skupina naší strany v Evropském parlamentu hlasovala pro hlasování kvalifikovanou většinou,“ dodal zdroj z EPP. Proti byly některé severské delegace, řekl v Berlíně Euractivu zdroj obeznámený s věcí. (Euractiv.com, Euractiv.de)
PAŘÍŽ | BERLÍN
Le Pen zpochybňuje spojenectví s německou AfD. Francouzská krajně pravicová vůdkyně Marine Le Pen zpochybnila spolupráci s německou AfD. Stojí za tím nedávný skandál AfD, jejíž členové měli být zapojeni do diskusí o deportacích nepohodlných německých občanů pryč ze země.
Informaci přinesla investigativní skupina Correctiv. Odhalení vyvolalo o víkendu pobouření a vlnu solidárních protestů napříč německými městy. Otřesy nyní zasáhly i evropskou pravici.
Marine Le Pen sice již není předsedkyní, ale zůstává výraznou osobností francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení, která zasedá společně s AfD v europarlamentní frakci Identita a demokracie (ID). Le Pen se přitom od svých německých spojenců jasně distancovala.
„Budeme muset diskutovat o tak důležitých rozdílech, jako jsou tyto, a uvidíme, zda budou mít (…) důsledky pro naši schopnost spolupracovat ve stejné skupině,“ řekla novinářům ve čtvrtek na tiskové konferenci v Paříži.
Komentáře Le Pen ale odmítl Maximilian Krah, přední kandidát AfD pro evropské volby, který Euractivu řekl, že byly pravděpodobně „založeny na nedorozumění“ ohledně oficiální politiky strany, „která se rádi pokusí objasnit“.
„V současné době nemáme žádné důkazy o jakémkoli pokusu Francouzů nás vyloučit a považujeme to za nereálné,“ řekl Krah. „Vztah s našimi francouzskými kolegy zůstává dobrý a srdečný,“ dodal. (Paul Messad | Euractiv.fr, Nick Alipour | Euractiv.de, Kjeld Neubert | Euractiv.de)
PAŘÍŽ
Francouzští farmáři volají po blokádě Paříže. Francouzští farmáři z regionální sekce Ile-de-France vyzvali k blokádě Paříže, a to týden poté, co začali protestovat po celé zemi. Nový premiér Gabriel Attal má přitom v pátek oznámit konkrétní opatření, kterými si chce zemědělce udobřit.
Jiné zemědělské organizace jsou však opatrnější. „Blokáda Paříže musí být jednou z posledních možností,“ řekl ve stejný den Arnaud Gaillot, prezident svazu mladých agrárníků Jeunes Agriculeurs.
Farmáři vládě zaslali hned 24 návrhů, na jejichž splnění trvají. Patří mezi ně „absolutní respekt“ k takzvaným „zákonům EGAlim“, které mají chránit příjmy zemědělců, daňová opatření na podporu chovu dobytka a také „úplné a okamžité odmítnutí“ francouzských norem, pokud jsou přísnější než ty evropské. (Hugo Struna | Euractiv.fr)
STOCKHOLM | PAŘÍŽ
Macron navštíví Švédsko, hovořit bude o evropské obraně. Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví ve dnech 30. až 31. ledna Švédsko na pozvání švédského krále Carla XVI. Gustava, aby diskutoval o evropských obranných otázkách. Maďarsko se totiž stále zdráhá hlasovat o přijetí Švédska do NATO. (Charles Szumski | Euractiv.com, Clara Bauer-Babef | Euractiv.fr, Aurélie Pugnet)
SOFIE| ATÉNY | BUKUREŠŤ
Europoslanci z Renew navrhují mini-Schengen mezi Řeckem, Bulharskem a Rumunskem. Mini-Schengen by měl začít fungovat již letos v létě, aby se rozvolnil dnes hustý turistický ruch mezi třemi balkánskými zeměmi EU.
Návrh vyplývá z dopisu zaslaném řeckému ministrovi pro imigraci a azyl Dimitrisovi Kairidisovi. Podepsal jej bulharský poslanec Daniel Laurer a rumunští liberální europoslanci Dacian Cioloș a Vlad Gheorghe, stejně jako řecký europoslanec Georgios Kyrtsos.
Iniciativu oznámila i bulharská strana Pokračujeme ve změně, která má blízko k liberální frakci Renew, i když dosud nebyla oficiálně přijata za člena. „Jsme a zároveň nejsme v Schengenu. Musíme využít tuto realitu nového Schengenu,“ řekl rumunský europoslanec Gheorghe v rozhovoru pro Euractiv Bulharsko. Dodal, že europoslanci obdrželi od řecké vlády neformální, ale „velmi pozitivní“ signály, že iniciativu podpoří. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.