The Capitals: Nový migrační pakt vyvolává rozporuplné reakce

© EPA-EFE/ORESTIS PANAGIOTOU

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


NOVÝ MIGRAČNÍ PAKT

BERLÍN

Smíšené reakce. Návrh nové migrační politiky EU vzbudil v Německu smíšené pocity. Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) uvítal migrační pakt se slovy, že se jedná o „dobrý základ pro další diskusi“. Apeloval přitom na ostatní členské státy, aby se pokusily dosáhnout shody.

Řada levicových politiků však návrh považuje za nedostatečný. „Slabou stránkou návrh je, že mnoho lidí v uprchlických táborech na vnějších hranicích bude nadále trpět,“ prohlásil europoslanec za Zelené Erik Marquardt. Kritikou nešetřila ani sociálně demokratická europoslankyně Katharina Barleová, podle níž „zůstane hlavní odpovědnost a tím i největší zátěž na vnějších unijních hranicích, zejména na Řecku, Itálii, Maltě a Španělsku“. Obává se proto, že nové plány nezafungují tak, jak by měly. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Rakousko pakt uvítalo. Rakouskému ministru vnitra Karlu Nehammerovi se migrační pakt z pera Evropské komise zamlouvá. „Zajistí lepší ochranu vnějších hranic, návraty a spolupráci se třetími zeměmi,“ uvedl na Twitteru.

Rakouští politici vítají zejména skutečnost, že návrh nezahrnuje povinné přerozdělování uprchlíků mezi členskými státy EU. Už v úterý kancléř Sebastian Kurz připomenul, že povinné kvóty „selhaly“ a „nebudou fungovat ani nyní“. V podobném duchu mluvila v rozhovoru pro EURACTIV i ministryně pro záležitosti EU Karoline Edtstadlerová (ÖVP). „Nesouhlasíme s nuceným přijímáním uprchlíků. To byla vždy naše pozice, kterou budeme i nadále bránit zuby nehty. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

ŘÍM

Velký skok ke skutečné unijní migrační politice. Podle italského premiéra Giuseppe Conteho je nový migrační pakt EU správným krokem ke skutečné evropské migrační politice. „Evropská rada se musí dohodnout na opravdové rovnováze mezi solidaritou a odpovědností. Relokace jsou nezbytné: první země vstupu jednoduše nemůže sama řídit migrační toky ve jménu celé EU,“ uvedl na Twitteru.

I ministr pro evropské záležitosti Enzo Amendola ocenil návrh Komise. Označil jej za „bod zlomu“, ale uznal, že „jednání budou složitá.“ (Alessandro Follis | EURACTIV.it)

ATHÉNY

Řekové trvají na kvótách. Řecké ministerstvo imigrace a azylu uznalo, že se Komise ve svém návrhu pokusila smířit rozdílné názory různých členských států. Z dosavadních vyjádření je však patrné, že Řecko bude nadále trvat na povinném přerozdělování uprchlíků. Jedině tak je podle řeckého ministerstva možné zajistit spravedlivé rozdělení povinností mezi jednotlivé země.

BUDAPEŠŤ

Odmítáme politické vydírání. Nebezpečí masové migrace „vzali v Bruselu na vědomí s několikaletým zpožděním, a stejně nyní dávají Maďarsku ultimátum,“ prohlásila ministryně spravedlnosti Judit Vargová. „Ostře odmítáme politické vydírání! V Maďarsku pouze Maďaři rozhodují o tom, s kým chtějí žít,“ dodala ministryně. Zdůraznila maďarský „nezměněný postoj“, který volá po vytvoření „mimoevropských hotspotů ke zpracování azylových žádostí“. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

BRATISLAVA

Povinné kvóty, nebo ne? Slovenská europoslankyně Lucia Ďuriš Nicholsonová (ECR) zareagovala na nový migrační pakt slovy, že myšlenka celoevropské relokace migrantů „rozhodně nekončí“. „Nový návrh nelze považovat za efektivní řešení, protože nedokázal jasně odmítnout zastaralý a nefunkční koncept kvót. Zároveň však obsahuje určitá zlepšení,“ dodala.

Ministr zahraničí Ivan Korčok řekl, že i když Slovensko potřebuje pakt prostudovat, z jeho pochopení vyplývá, že návrh s povinnými kvótami nepočítá. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

PRAHA

Přijatelné řešení. Česká republika podle vyjádření státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové uvítala nový migrační pakt, protože „navržené řešení nestojí na povinných kvótách přerozdělování migrantů, posiluje procedury na vnějších hranicích a cílí na zefektivnění návratů nelegálních migrantů.“

Podpora států na vnější hranici EU podle ní „zásadně přispěje k ochraně nás všech“, je „správné, aby se na systému podíleli všichni“. Pro další vyjednávání ale Češi chtějí analyzovat navržené mechanismy a jejich dopad na ČR. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček ještě před zveřejněním návrhu zdůraznil, že pro Česko je jakýkoliv systém založený na povinném přijímání žadatelů o azyl nepřijatelný. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

LUBLAŇ

Slovinsko není spokojené. Slovinci podporují princip dobrovolné solidarity, zatímco nový migrační pakt Evropské komise je založený na solidaritě povinné, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleksander Gerzina. Návrh podle něj ještě čeká analýza, ale Slovinsko každopádně očekávalo, že pakt vezme v potaz obavy některých zemí a přijde s vyváženějším návrhem, což se prý nestalo. Ministerstvo vnitra se odmítlo vyjádřit. (Zoran Radosavljević | EURACTIV.com)


DALŠÍ ZPRÁVY Z METROPOLÍ

HELSINKY

Severská obranná spolupráce posiluje. Ministři obrany Finska, Švédska a Norska se ve středu sešli v severonorském městečku Lemmijoki, aby projednali „severskou obrannou spolupráci a záležitosti spojené s bezpečností regionu“. Podle analytiků však šlo na schůzce o více, než se na první pohled zdálo.

Zaprvé, výběr lokality na pobřeží Severního ledového oceánu má svůj význam, protože signalizuje obavy z rostoucí strategické důležitosti Arktické oblasti a z čím dál větší přítomnosti nejen Ruska, ale i Číny. Zadruhé, schůzka je dalším krokem k užší spolupráci mezi neutrálními Finskem a Švédskem a členskou zemí NATO Norskem. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

PAŘÍŽ

Loď s migranty míří do Francie. Záchranná loď Alan Kurdi neziskové organizace Sea-Eye se 130 migranty na palubě míří do Marseille poté, co ji odmítly jak italské, tak i maltské přístavy. Francouzské ministerstvo vnitra nyní žádá Itálii, aby své rozhodnutí změnila a umožnila lodi zakotvit v nejbližším bezpečném přístavu. (Anne Damiani | EURACTIV.fr)

MADRID

Propad španělského HDP je nižší než se očekávalo. Španělské HDP pokleslo ve druhém čtvrtletí tohoto roku o 17,8 %, což je o sedm desetin méně, než byl odhad z konce letošního července, kdy končil koronavirový nouzový stav v zemi. Tato čísla ve středu představil Národní statistický institut (INE). (EUROEFE)

LISABON

Musíme být jednotní. Portugalský premiér Antonio Costa vyzval k jednotě, která je podle něj nezbytná k překonání současné koronavirové krize. Svůj apel směřoval jak na politickou scénu, tak i na sociální partnery a představitele regionů. Podotkl také, že země získá finanční pomoc z EU, kterou bude muset rozdělit s co nejmenší byrokratickou zátěží, ale zároveň s maximální transparencí. (Lusa.pt)

PRAHA

Obrana musí počkat. Česká republika nestihne do roku 2024 „utrácet“ 2 % HDP na obranu, jak mu velí závazky NATO, shodli se ve středu ministryně financí Alena Schillerová a ministr obrany Lubomír Metnar. Češi přitom opakovaně slíbili, že se tak stane. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

BUKUREŠŤ

Iohannis varuje. Rumunský prezident Klaus Iohannis varoval před neblahými dopady navýšení důchodů o 40 %, které tento týden odhlasoval parlament. Rumunsko by podle něj mohlo přijít o část evropských fondů i dobrý úvěrový rating. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)

SOFIE

Bulharsko vyhostí dva ruské diplomaty. Dva ruští diplomaté musí do 72 hodin opustit území Bulharska. Informovalo o tom bulharské ministerstvo vnitra. Existují totiž důkazy o tom, že Rusové byli do země vysláni, aby do Moskvy donášeli informace o modernizaci bulharské armády. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

ZÁHŘEB

Ekonomický propad nebude tak velký. Guvernér chorvatské národní banky Boris Vujcic očekává, že HDP se letos propadne o 8 %. Původní odhady přitom počítaly s 9,7 %. Guvernér však zároveň podotkl, že HDP se na předkrizovou dobu nevrátí dřív než v roce 2023. (Zoran Radosavljević | EURACTIV.com)

BĚLEHRAD

Nová pravidla pro digitální nomády. Srbsko chystá novely zákonů pro cizince, kteří žijí v Srbsku, ale vzdáleně pracují pro zahraniční společnosti. Země chce poskytnout těmto „digitálním nomádům“ roční povolení k pobytu, nárok na něj budou mít však jen ti, kteří vydělávají alespoň 3 500 eur hrubého. (EURACTIV.rs  betabriefing.com)

PODGORICA

Nový parlament. Novým předsedou černohorského parlamentu se stal Aleksa Bečić, předseda koalice Mír je náš národ. Do role designovaného premiéra byl jmenován Zdravko Krivokapić z uskupení Za budoucnost Černé Hory. (EURACTIV.rs)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.