The Capitals: Nové spojenectví? Litva podporuje polskou justiční reformu

© EPA-EFE/TOMS KALNINS

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


SEVER

VILNIUS

Litevský premiér se postavil za Poláky. Litevský předseda vlády Saulius Skvernelis přislíbil podporu Polsku v jeho probíhajícím sporu s Bruselem v otázce právního státu. Dodal, že Vilnius by mohl následovat příklad Varšavy a „desovětizovat svou justici“.

Premiér po čtvrtečním jednání se svým polským protějškem zároveň podpořil návrh Polska na unijní záchranný balík pro Bělorusko ve výši jedné miliardy eur. Morawiecki na oplátku slíbil postavit se za Litvu v její kritice balíčku mobility EU. (Benas Gerdžiūnas | LRT.lt/en)

HELSINKY

Selhání. Finsko porušilo základní lidské právo – právo na život zakotvené v článku 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Vyplývá to z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Ten se zabýval střeleckým útokem na půdě střední školy ve městě Kauhajoki, ke kterému došlo v září roku 2008. Dvaadvacetiletý muž tehdy zastřelil deset studentů a následně spáchal sebevraždu. Útočník předtím zveřejnil na internetu znepokojující videa, policie ale proti němu nezakročila. Finsko nyní musí zaplatit odškodné ve výši 30 tisíc eur všem pozůstalým rodinám. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


ZÁPAD

BERLÍN

Omluva vojákům. Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová (CDU) ve čtvrtek (17. září) zveřejnila omluvu určenou bývalým členům armády s homosexuální orientací. „Je mi velmi líto, že v Bundeswehru docházelo k diskriminaci vůči gayům, která ztělesňovala politiku té doby. Omlouvám se všem, kteří ji museli trpět,“ řekla ministryně.

Omluva vychází ze zjištění nové studie „Mezi tabu a tolerancí“. Jejím cílem je zkoumat systematickou diskriminaci v armádě mezi lety 1955 a 2000, kdy mohli být vojáci propuštěni ze služby kvůli své sexuální orientaci. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Přibývající počty nakažených si vyžádaly nová opatření. Rakousko v minulém týdnu zaznamenalo významné zhoršení epidemiologické situace, a to jak v navýšení počtu nakažených, tak i hospitalizovaných. Německo označilo Vídeň za rizikovou oblast ve středu (16. září), Dánsko vnímá jako rizikovou celou zemi. Vláda reagovala zavedením nových opatření, která začnou platit na začátku příštího týdne. Patří mezi ně omezení soukromých shromáždění na maximálně 10 osob nebo povinnost nosit roušku i na venkovních trzích. V restauracích zase bude moci společně zasednout u stolu nejvýše 10 hostů. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

HAAG

Rekordní počet případů. Nizozemsko zaznamenalo rekordní počet nových případů koronaviru, a to již třetím dnem v řadě. Mezi středou a čtvrtkem zaznamenaly úřady 1 756 nově nakažených. (EURACTIV.com)

BRUSEL

Klimatická změna ohrožuje hranolky a pivo. Belgické tradiční produkty – pivo a hranolky – jsou v ohrožení. Varovala před tím Národní klimatická komise, podle které bude pěstování brambor, chmelu a ječmene čelit vážným dopadům klimatických změn. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

PAŘÍŽ

Nová koronavirová opatření. 53 francouzských departmentů (okresů) překročilo kritickou hranici nakažených, oznámil ministr zdravotnictví Oliver Véran. Aby bylo možné „zachovat náš sociální a ekonomický život“, na řadu přijdou nová lokalizovaná opatření, zlepšení přístupu k testům a zavedení nových omezení ve školách, dodal Véran. (Anne Damiani, EURACTIV.FR)

LONDÝN / DUBLIN

Joe varuje Borise. Americký demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden varoval britskou vládu, že jakákoliv její snaha zpochybnit irskou Velkopáteční dohodu by mohla mít dopad na vznik britsko-americké obchodní dohody.

Biden, který má kořeny v Irsku, dodal, že irská mírová dohoda nesmí „padnout za oběť brexitu“. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)


JIH

ŘÍM

Žákům může být změřena teplota přímo ve škole. Na základě regionálního dekretu umožnil prezident Piemontu Alberto Cirio školám měřit tělesnou teplotu studentů předtím, než je pustí do třídy. Vláda požádala o pozastavení rozhodnutí, krajský správní soud v Piemontu nicméně žádost zamítl.

Školy tak mohou v měření pokračovat. „Mrzí mě, že se vláda raději rozhodla jít proti našim opatřením místo toho, aby nás brala za příklad,“ uvedl Cirio. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)

ATHÉNY

Medikán zasáhne polovinu Řecka. Velmi vzácný přírodní fenomén středozemního hurikánu označovaného jako medikán, v tomto případě pojmenovaný „lanos“, zasáhl včera řecké ostrovy Kefalonia, Ithaka a Zakynthos. Dnes to samé zřejmě čeká západní Řecko, poloostrov Peloponés i hlavní město Athény. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

NIKÓSIE

Kypr blokuje sankce proti Bělorusku. Evropské unii se nedaří dohodnout na sankcích proti běloruskému režimu. Kypr se totiž rozhodl uvalení sankcí blokovat. Svůj souhlas ke podmínit schválením sankcí vůči Turecku. (EURACTIV.com)


VISEGRÁD

VARŠAVA

Polsko navrhuje miliardový fond pro Bělorusko. Polská vláda ve čtvrtek navrhla vytvoření unijního fondu na pomoc Bělorusku v hodnotě alespoň jedné miliardy eur. (EURACTIV.com)

BRATISLAVA

Únik osobních údajů testovaných. Slovenská IT společnost Nethemba zaznamenala kritickou zranitelnost aplikace poskytující informace veřejnosti ohledně epidemiologické situace. Zranitelnost umožnila neomezený přístup do osobních údajů 130 tisíců pacientů, kteří byli testování na COVID-19. Mezi údaji byly unikátní identifikátory, datum narození, kontaktní údaje a výsledky testu. Problém byl nahlášen vládní agentuře pro kybernetickou bezpečnost 13. září, mezitím již došlo k jeho odstranění. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

PRAHA

Znepokojující statistiky. Česká republika ve středu poprvé překročila hranici více než dvou tisíc nových případů koronaviru za den. Roste také počet hospitalizovaných lidí. Vláda proto rozhodla o zavedení dalších protikoronavirových opatření, například povinné nošení roušek ve školách. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)


BALKÁN

BUKUREŠŤ

Volby ze zahraničí v ohrožení. Středopravicová aliance USR-PLUS vyzvala vládu a prezidenta, aby využili diplomatické kroky a zajistili řádnou organizaci voleb v zemích s početnou rumunskou menšinou. Rumunsko čekají parlamentní volby na začátku prosince a více než čtyři miliony rumunských občanů žijí za hranicemi.

Ke korespondenční volbě se zatím registrovalo pouze několik tisíc z nich. Zbytek by mohl přijít o možnost volit kvůli tomu, že vzhledem k pandemickým opatřením možná vůbec nebude možné otevřít volební místnosti. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

BĚLEHRAD

Online formuláře pro navrátilce. Srbští občané, který se vrátí domů z vysoce rizikových zemí, se budou ode dneška muset ohlásit zdravotnickým orgánům. Poslouží jim k tomu elektronický formulář, který musí vyplnit. Pokud se u nich projeví symptomy, musí kontaktovat příslušná koronavirová centra. (EURACTIV.rs)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.