The Capitals: Německá klimatická politika dělá Česku vrásky

© Shutterstock

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!


PRAHA

Německá klimatická politika dělá Česku vrásky. Německo v pátek odpojilo tři ze svých šesti posledních jaderných elektráren. V Česku německý odklon od jádra budí rozčarování, a to zejména v kontextu rostoucích cen energií.

„Jsou tu země, které vsadily na politiku Zeleného údělu v radikální podobě, k těm patří například Německo,“ prohlásil v neděli na CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS, ECR).

Energetice se Fiala věnoval i ve svém novoročním projevu, kdy dal západním a dalším spojencům jasný signál o významu jaderné energetiky v Česku. „Naše vláda bude muset trpělivě a tvrdě pracovat, hledat v Evropě spojence, přesvědčovat partnery. Ale také konečně pohnout s výstavbou jaderných bloků a taky podpořit investice do dalších rozumných obnovitelných zdrojů,“ uvedl Fiala. „To je cesta, jak z energetické krize ven. Její alternativou je jen zaostalost a chudoba. A to přece nikdo nechce,“ dodal.

Klíčovou roli Německa v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil i nový ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, podle kterého je nutné s Němci o energetice mluvit, aby „vzali v potaz i ekonomickou realitu a konkrétní problémy svých sousedů.“ (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)


BRATISLAVA

Slovensko počítá s plynem i po roce 2050. Slovenská vláda uvítala plán Evropské komise zařadit jadernou energii a plyn mezi udržitelné, respektive přechodné, ekonomické činnosti. Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) přitom očekává, že Slovensko by mohlo topit plynem i po roce 2050, kdy by měla EU dosáhnout klimatické neutrality.

„Osobně si myslím, že to nebude tak horké, abychom v roku 2050 přestali používat plyn,“ prohlásil Sulík s tím, že úspěchem bude, pokud se Evropě podaří vyřadit z energetického mixu alespoň uhlí. (Irena Jenčová| EURACTIV.sk)


PAŘÍŽ

Evropské vlajky na francouzských monumentech terčem kritiky. Francie převzala 1. ledna předsednictví v EU. Místní monumenty se při té příležitosti zabarvily do modra. Přestože modrá evropská vlajka se žlutými hvězdami vlála na pařížském Vítězném oblouku jediný den, i tak stihla vzbudit pozdvižení mezi pravicovými politiky. Marine Le Penová to označila za útok na identitu francouzského státu, neboť na oblouku visela pouze vlajka evropská, nikoli francouzská. O stažení vlajky požádala i Valéria Pécresseová, kandidátka Republikánu na prezidentku.

Přestože vlajka měla být na oblouku umístěna pár dní, v neděli byla nakonec z místa odstraněna. (Mathieu Pollet | EURACTIV.fr)


BERLÍN

Německo by mohlo vycouvat z vojenské mise v Mali. Zapojení Německa do vojenských misí v Mali a dalších třetích zemích bude podrobeno analýze, prozradila parlamentní komisařka pro obranu Eva Högelová. Na stole přitom podle ní může být i možnost zrušení některé z operací.

Högelová v rozhovoru pro agenturu dpa dále uvedla, že německé „realistické“ cíle v obraně budou muset být koordinovány s mezinárodními partnery. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)


TALLINN

Estonsko chce dodat Ukrajině těžké zbraně. Estonsko se rozhodlo podpořit Ukrajinu a plánuje ji věnovat raketové a dělostřelecké systémy určené pro obranu před tanky. Informovala o tom Estonian News Agency.

Dosud Estonsko asistovalo Ukrajině pouze poskytováním lehčích zbraní či tréninkem ukrajinských jednotek. Situace na ukrajinsko-ruských hranicích však eskaluje a spolu s ní rostou i obavy Estonska. Pokud však bude chtít těžké zbraně na Ukrajinu skutečně poslat, bude k tomu potřebovat souhlas zemí, ze kterých technika pochází – v tomto případě ze Spojených států, Finska a Německa. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.


Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.