The Capitals: Italská pravice vévodí průzkumům

© EPA-EFE/MATTEO BAZZI

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!


ŘÍM

Italská pravice vévodí průzkumům. Italské pravicové strany se opět dostaly na výsluní. Naznačují to průzkumy veřejného mínění, podle kterých se Bratři Itálie vedené političkou Giorgiou Meloniovou pohybují na 21 %. V těsném závěsu je Liga Mattea Salviniho s 20,6 %.

Liga si po roce 2018 držela pozici nejpopulárnější pravicové italské strany. Salvini se však rozhodl podpořit vládu Maria Draghiho, čímž se připravil o řadu příznivců. Do čela italské pravicové scény se tak vyšvihla Meloniová se svou opoziční stranou.

Zatímco Liga se v Evropském parlamentu drží ve frakci Identita a demokracie, ve které je i česká SPD Tomia Okamury, Bratři Itálie se řadí k Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), kde se setkávají s poslanci české ODS.

Další volby se v Itálii konají v roce 2023. Pokud by ale Italové šli k volbám dnes, výsledkem by zřejmě byla vládní koalice tří pravicových stran – Ligu a Bratry Itálie by doplnila strana Vzhůru Itálie (Forza Italia) bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Kandidátkou na premiérku by se stala Giorga Meloniová, představitelka strany s nejvíce hlasy.

Bratři Itálie jsou na politické scéně od roku 2012, Meloniová se postavila do jejich čela jen o dva roky později. Politička je nyní také předsedkyní evropských konzervativců. V posledních letech se sblížila s dalšími pravicovými politiky, zejména s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který se dokonce účastnil sjezdu Bratrů Itálie v roce 2019, a také s polským premiérem Mateuszem Morawieckim či jeho slovinským protějškem Janezem Janšou.

Meloniová je známá svým velice kritickým postojem k Evropské unii, v čemž si notuje i s předsedou Ligy. Do italských voleb sice zbývá více než rok, političtí komentátoři ale již nyní naznačují, že právě ona by mohla být novou italskou premiérkou. (Daniele Lettig | EURACTIV.it)


BRUSEL / BERLÍN

Bitva za spalovací motory. Průmyslové asociace v sousedním Německu mají jasno. Nová vláda musí na evropské úrovni bojovat za zachování spalovacích motorů.

Evropská komise ve svém červencovém balíčku Fit for 55 navrhla zákaz prodeje nových vozů se spalovacími motory od roku 2035. Zatímco některé evropské automobilky včetně Volkswagenu se již na tento krok připravují a postupně přechází na výrobu elektromobilů, Federace německého průmyslu (BDI) a Německá asociace automobilového průmyslu (VDA) se chtějí návrhu vzepřít. Po německé vládě budou požadovat, aby se za průmysl postavila a trvala na zachování technologické neutrality, tedy aby EU nezakazovala konkrétní technologie, jako jsou právě spalovací motory, ale nechala je snižovat emise vlastními cestami. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.com)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com