The Capitals: Itálie zvažuje povinné testy na koronavirus pro cestující z Francie a Španělska

© Shutterstock/Viacheslav Lopatin

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


JIH

ŘÍM

Řím zvažuje testování cestujících z Francie. Italská vláda momentálně pracuje na dohodě s Paříží ohledně testování na koronavirus povinného pro turisty a pracovníky, kteří do země přicestují z Francie. To stejné má Řím v plánu i s cestujícími přijíždějícími ze Španělska, vzhledem k tomu, že i tam dochází k nárůstu případů koronaviru.

Dohoda s Francií by měla být oboustranná, přijíždějící i odjíždějící budou testováni na hranicích. „Diskuse s Francií iniciovaná ministrem zdravotnictví Robertem Speranzou stále probíhá. Oboustrannost opatření momentálně zvažujeme. Nejedná se ale pouze o Francii, uvažujeme také o Španělsku. Věřím, že je to správná volba pro ochranu obyvatel,“ sdělila náměstkyně ministra zdravotnictví Sandra Zampová pro RailNews 24. (Valentina Iorio | EURACTIV.it)

MADRID

Pokrok ve vývoji vakcíny. Španělské úřady povolily první klinické testy vakcíny proti koronaviru na lidech. Ministr zdravotnictví Salvador Illa v pátek (28. srpna) uvedl, že za vývojem vakcíny stojí firma Janssen Pharmaceuticals. Do testování se zapojilo 190 dobrovolníků ve věku od 18 do 55 let. (EUROEFE with EPA)


ZÁPAD

BERLÍN

Pravicoví extremisté udeřili na koronavirové demonstraci na Říšský sněm. Navzdory snahám Berlína zabránit akci kvůli obavám ze šíření covid-19, v sobotu v metropoli proběhly masové demonstrace proti koronavirovým restrikcím. Většina protestů byla poklidná, došlo ale i na násilí před ruskou ambasádou. Skupina protestujících také pronikla do budovy Říšského sněmu. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Francouzský voják je podezřelý ze špionáže. Francouzský voják, který působí na základně NATO v italské Neapoli, skončil ve vězení kvůli obvinění ze špionáže pro cizí mocnost a podrývání národních zájmů. Zatkla jej francouzská protišpionážní služba, která ho podezřívá z poskytování důvěrných informací Rusku. „Můžu potvrdit, že vyšší důstojník čelí soudnímu řízení pro porušení bezpečnosti,“ sdělila ministryně obrany Florence Parlyová rádiu Europe 1. (Anne Damiani | EURACTIV.FR)

VÍDEŇ

Ústavní služba má pochybnosti o novém koronavirovém zákoně. Zatímco se rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober připravoval na dnešní schůzku s předsedy politických stran ohledně změn koronavirového zákona, ústavní služba úřadu kancléře vyjádřila včera v souvislosti se změnami zákona výhrady. Podle ní může být zákon stále protiústavní. V ostré kritice pokračuje i opozice. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)


SEVER

HELSINKY

Finy znepokojuje pomalý pokrok při budování vysokorychlostní železnice. Rail Baltica, nová vysokorychlostní železniční trať, která spojí Talin s Varšavou, má být podle původního plánu otevřena v roce 2026. Projekt ale pokračuje hlemýždím tempem. Finové už z toho začínají být poněkud frustrovaní, protože vidina rychlejší trasy pro finský export skrze Finský záliv na jejich hlavní středoevropské odbytiště začíná blednout. Mezitím se sousednímu Švédsku daří vylepšovat přímé spojení mezi Stockholmem a Bruselem. Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


VISEGRÁD

PRAHA

Mezinárodní demonstrace. Stovky Čechů, Poláků a Němců se v neděli 30. srpna setkaly na trojmezí poblíž Hrádku nad Nisou, aby vyjádřily svůj nesouhlas s plánovaným rozšířením těžby v polském uhelném dole Turów. Těžba negativně ovlivňuje dostupnost pitné vody v regionu, což ale polské úřady odmítají uznat. Česká republika chce věc předložit unijnímu soudu, v současné době dokončuje žalobu. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

BUDAPEŠŤ

Rádio Svobodná Evropa se vrací. Od září začne v Maďarsku opět vysílat Svobodná Evropa. Informoval o tom server 24.hu.

Hranice se uzavírají. Maďarsko zítra (1. září) uzavře své hranice cizincům. Maďaři pobývající v zahraničí se budou moci do země vrátit buď s dvěma negativními testy na koronavirus, nebo s tím, že budou muset po návratu strávit dva týdny v karanténě. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)


BALKÁN

BUKUREŠŤ

Hlasování o důvěře. Rumunští poslanci dnes budou hlasovat o rezoluci z pera socialistické PSD, která vyzývá k odchodu stávající středopravicové vlády PNL. Pokud by poslanci vyslovili vládě PNL nedůvěru, nastoupila by vláda úřednická. Poslanci z vládní strany a z Unie zachraňme Rumunsko se však rozhodli hlasování bojkotovat. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

ZÁHŘEB

Optimismus přetrvává. Chorvatská centrální banka (HNB) zaznamenala v druhém kvartálu letošního roku propad HDP o 15,1 %, což je o něco více, než původně předpokládala. Na druhou stranu, index hospodářského klimatu (ESI) vykázal v srpnu meziměsíční nárůst o 7,7 bodu, čímž se vyšplhal na hodnotu 90,9 bodu. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

LUBLAŇ

Ministryně pod lupou. Slovinská ministryně zemědělství Aleksandra Pivecová čelí vyšetřování kvůli údajnému porušení protikorupčního zákona a ohrožení integrity státních úředníků. Zatím není jasné, jaké to bude mít dopady na vládní kabinet či na její Demokratickou stranu důchodců Slovinska (DeSUS). (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

11 tisíc pohřešovaných. Úřadům se od konce války na západním Balkáně podařilo dohledat více než 70 % z původních 40 tisíc pohřešovaných osob. Osud dalších 11 tisíc  lidí však zůstává stále nejasný. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

BĚLEHRAD

Nepřijatelné. Srbsko obdrželo oficiální program plánovaného setkání se zástupci Kosova, které by se mělo odehrát 3. až 4. září ve Washingtonu. Jeden z bodů programu je však pro Srbsko nepřijatelný, nechal se slyšet srbský prezident Aleksandar Vučić v rozhovoru pro Pink TV. O co konkrétního se jedná, již prezident neprozradil. (EURACTIV.rs  betabriefing.com)

SARAJEVO

Kritéria jsou příliš přísná. Kritéria pro přijetí mezi kandidátské země EU jsou příliš přísná. Myslí si to předseda ústřední vlády Zoran Tegeltija, který ale zároveň přiznal, že problém leží zejména na straně Bosny a Hercegoviny. „Řada věcí závisí na nás. Ještě se nám nepodařilo vyřešit některé velmi důležité otázky, které jsou pro nás mnohem důležitější než EU,“ prohlásil. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

PODGORICA

Pyrrhovo vítězství. Demokratická strana socialistů (DPS) prezidenta Mila Djukanoviče, která je u moci již 29 let, nezískala potřebný počet hlasů, aby mohla zformovat většinovou vládu. DPS sice získala nejvíce hlasů, v parlamentu ale obsadí pouze 29 z 81 křesel. Dalších 10 postů získají její koaliční partneři, socialistické SD a SDP. Nejsilnější opoziční strana Za budoucnost Černé Hory obsadí 28 křesel. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

PRIŠTINA

Kosovo na mapě. Aplikace Apple Maps se rozhodla označit na svých mapách Kosovo, a to včetně jeho hranic se Srbskem. Apple tak vyhověl petici, kterou během léta podepsalo téměř 200 tisíc lidí. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.