The Capitals: Itálie vyzývá ostatní evropské země k solidaritě

© EPA/MATHIEU CUGNOT

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

JIH

ŘÍM

Socialisté nesmí mlčet. Bývalý předseda socialistické frakce v Evropském parlamentu, Gianni Pittella, vyzval sociální demokraty ze severnějších koutů Evropy k solidaritě se zeměmi tvrdě zasaženými koronavirem. Pittella, který je nyní italským senátorem, adresoval svůj komentář zejména svým kolegům v Německu, Rakousku, Nizozemsku a Finsku. Právě tyto země se podle něj na nedávném summitu Evropské rady zachovaly nepřijatelně. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

Conteho boj za koronabondy se přesunul do Německa. V rozhovoru s německou televizí ARD italský premiér Giuseppe Conte vyzval Evropu, aby ukázala, zda je opravdovým společenstvím schopným reagovat na koronavirovou krizi. Conte zdůraznil, že koronabondy neznamenají, že budou němečtí občané splácet italské dluhy, ale to, že Evropská unie společně směřuje k lepším ekonomickým podmínkám, ze kterých budou těžit všichni.

Italský premiér řekl, že názor německé kancléřky Angely Merkelové je sice odlišný, ale respektuje jej. „Chci ale vzkázat německým občanům, že nepíšeme stránku do učebnice ekonomie, ale dějepisu,“ dodal. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

MADRID

Záchranná síť. Španělská vláda se za účelem snížení sociálního kontaktu a mobility lidí rozhodla zakázat veškeré aktivity, které se netýkají zajišťování základních potřeb. Nové nařízení má být prozatím v platnosti do 9. dubna. Madrid také schválil další balíček ekonomických opatření, která mají za úkol povzbudit tamní ekonomiku a zmírnit negativní dopady pandemie.

„Dnes jsme schválili záchrannou síť pro celou naši společnost,“ uvedla ministryně hospodářství Nadia Calviñová během tiskové konference. Vláda chce mimo jiné pomoci lidem, kteří nyní nemohou splácet své závazky. (Clea House, EuroEFE)

LISABON

Vláda chce nové úvěry ve výši 7 mld. eur. Portugalský vlajkový letecký dopravce TAP musel kvůli koronavirové krizi dočasně propustit 90 % svých zaměstnanců, těm zbývajícím snížil pracovní dobu o 20 %.

Portugalská vláda požádala Evropskou komisi, aby Portugalsku umožnila poskytnout další úvěry v hodnotě 7 miliard eur, které by šly právě na podporu firmám, jež čelí dopadům pandemie. Portugalská centrální banka také opět zdůraznila, že není nutné, aby banky ve druhém kvartálu tohoto roku budovaly proticyklické rezervy. (Lusa.pt)

ATHÉNY

Pět měst v izolaci. Řecká vláda se rozhodla uvalit přísnou karanténu na pět severořeckých měst. Chce tak zabránit nekontrolovatelnému šíření viru na severu země. (AMNA.gr)

ZÁPAD

BERLÍN

Ministr Spahn je pro sledování nakažených pomocí mobilních telefonů. V úterý (31. března) ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) znovu vyjádřil podporu potenciálnímu využití „velkých dat“ v boji proti šíření COVID-19, konkrétně lokalizačních dat z mobilních telefonů. Takové sledování by mohlo být využito v případě, že se spolková vláda rozhodne uvolnit po Velikonocích dosavadní protiopatření. Sociální demokraté (SPD) a zástupci Svobodné demokratické strany (FDP) jsou ohledně této myšlenky skeptičtí.

Ústav Roberta Kocha, německá výzkumná instituce zaměřená na prevenci infekčních nemocí, již vyvíjí aplikaci, ve které by lidé mohli dobrovolně dát souhlas se sledováním jejich pohybu. Aplikace by je později informala v případě, že by přišli do kontaktu s infikovanou osobou.  (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Počet nakažených přesáhl hranici 10 tisíc. Rakouský ministr zdravotnictví oznámil, že více než 10 tisíc osob má pozitivní test na SARS-COV-2. Více než 2 tisíce z nich pochází z Tyrolska – spolkové země sousedící s Itálií. Centrem nákazy je město Ischgl, kde se úřady dlouhou dobu zdráhaly uzavřít místní instituce a lyžařské areály. Nyní proto čelí vyšetřování pro „podezření z ohrožení obyvatelstva z nedbalosti, a to infekční chorobou“.

Předseda zemské vlády v Tyrolsku Günther Platter (ÖVP) nedávno prohlásil, že mu „chybí jednotný přístup“ Evropské unie k současné krizi. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Francie odpustí aerolinkám daňové povinnosti. Evropská unie schválila francouzský požadavek odložit daň pro aerolinky, což má napomoci sektoru přežít současnou krizi. Francie má nyní oprávnění odložit platby daní splatných mezi březnem a prosincem 2020.

Představitelé francouzských aerolinek žádali o odklad, ale také o úplné prominutí daňové povinnosti. Vláda také na počátku března oznámila, že je ve hře i znárodnění velkých francouzských firem, a to včetně Air France – KLM. (EURACTIV.FR)

BRUSEL

Koronavirový populismus. Strany Nová vlámská aliance (N-VA) a Vlaams Belang úmyslně šířily dezinformace o koronavirové krizi, které doplnily „xenofobní omáčkou“. Belgická europoslankyně Kathleen Van Bremptová (SP.A/S&D) to uvedla v prohlášení, ve kterém vlámské nacionalistické strany obviňuje ze „zneužívání pandemie k poštvání populace proti Evropské unii“. Jiná belgická europoslankyně, Cindy Franssenová (CD&V/EPP), odsoudila to, co sama označila za „koronacionalismus“. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

SEVER

HELSINKY

Ústavní dohra. Současná koronavirová krize je ve Finsku zdrojem diskusí o tamní ústavě. Finská společnost i média se začínají ptát na to, jestli finský ústavní systém skutečně zaručuje, dostatečně definuje, a především limituje moc prezidenta a vlády v období výjimečných a vážných krizí.

Podle současné úpravy totiž prezident v úzké spolupráci s vládou řídí zahraniční a bezpečnostní politiku. Finský prezident Sauli Niinistö tak třeba v minulém týdnu navrhl vládě vytvoření zcela nového orgánu, jehož úkolem by bylo koordinovat komunikaci a kroky několika různých ministrů a jiných funkcionářů v průběhu krize.

Předsedkyně vlády Sanna Marinová však reagovala, že krize není vhodným momentem k takovým organizačním změnám, navíc když současné nastavení funguje dobře. Podle ní není důvod vytvářet jakékoli nové orgány. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

OSTROVY

LONDÝN

Banky nebudou vyplácet dividendy. Několik největších britských bank se dohodlo, že nebudou vyplácet dividendy, hotovost budou v koronavirové krizi pravděpodobně ještě potřebovat.

Zavedená karanténní opatření už tvrdě dopadla na mnoho firem, banky jsou tak pod velkým tlakem, aby rozvolnily podmínky půjček a podpořily ekonomiku.

V úterý Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) sídlící v Paříži vyzval všechny evropské banky, aby dočasně zastavily vyplácení dividend. Následoval tak doporučení Evropské centrální banky, aby si banky ponechaly výnosy a rezervy nejméně po dobu příštího půl roku. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

DUBLIN

Odbory vyzývají pracovníky k sebeizolaci.  Fórsa, největší irský odborový svaz, apeloval na své přísluníky, aby se pokud možno vyvarovali práci na svém obvyklém pracovišti. „Většina zaměstnavatelů již určila, kteří zaměstnanci mohou pracovat doma, a kteří nikoliv,“ řekl předseda svazu Kevin Callinan.

„Členové by měli zůstat flexibilní v případě, že se situace změní. Naše rada nicméně je, aby v zájmu veřejného zdraví zůstali doma, pokud mají jakékoliv obavy.“ (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

VISEGRÁD

VARŠAVA

Sejm schválil „protikrizový štít“. Dolní sněmovna polského parlamentu schválila opatření, která mají ulevit místním podnikatelům. Vláda jim například odpustí odvody sociálního pojištění a poskytne příspěvek na mzdy. Další schválené opatření se týká nikoli podnikatelů, ale blížících se prezidentských voleb. Nově schválený zákon umožní lidem nad 60 let volit korespondenčně. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

BRATISLAVA

Den, kdy se zastavila země. Jednou z možností jak „zabít virus“ je „na tři týdny zastavit zemi“, uvedl během tiskové konference o šíření koronaviru nový předseda slovenské vlády Igor Matovič (OĽaNO). To by podle něj znamenalo, že do zaměstnání by docházelo jen asi 150 tisíc osob, kteří jsou pro fungování základní státní infrastruktury nepostradatelní.

Sám ale uznává, že k takovému kroku by bylo třeba ve společnosti najít všeobecnou shodu. Podle jeho názoru by se o této otázce mohlo rozhodnout třeba pomocí lidového hlasování – sám Matovič je totiž zastáncem přímé demokracie a během předvolební kampaně své hlavní programové priority lidem předložil k internetovému hlasování. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

PRAHA

V Orbánových šlépějích? Premiér Andrej Babiš pověřil ministra obrany Lubomíra Metnara, aby vládě předložil dokument týkající se posílení pravomoci vlády v případě naléhavých situací, během kterých nemůže zasednout parlament. Vyplývá to z dokumentu, který zveřejnil server Aktuálně.cz a týdeník Respekt. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

BUDAPEŠŤ

Seznam obětí. Skupina zaměřená na boj s koronavirem zveřejnila věk, pohlaví a předchozí zdravotní stav 16 obětí COVID-19. Učinila tak až po nátlaku Maďarské unie občanských svobod.

Maďarské úřady dále slíbily, že zveřejní aktualizované statistiky ohledně nakažených a zesnulých v jednotlivých maďarských regionech. Informace o počtech v krajích totiž nebyly dosud veřejně dostupné. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

BALKÁN

SOFIE

Bulharské finance jsou v dobré kondici. Bulharský státní rozpočet na konci března zatím neutrpěl kvůli koronavirové pandemii vážné škody. Bulharsko v prvním čtvrtletí vykázalo přebytek rozpočtu ve výši 650 milionů eur (1 % HDP). Fiskální rezervy dosahují 5,4 miliardy eur. Bulharsko počítá s tím, že na konci roku bude mít rozpočet deficit maximálně 3 % HDP. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BUKUREŠŤ

Chybějící lékaři. Rumunsko čelí nedostatku lékařů a dalšího zdravotnického personálu. Zatímco někteří se nakazili koronavirem, další se rozhodli svou práci opustit kvůli nedostatku ochranných pomůcek. Nemocnice ve městě Suceava dokonce musela být uzavřena poté, co se onemocnění projevilo u více než 100 jejích zaměstnanců. Problémy hlásí i další nemocnice v zemi. (EURACTIV.ro)

ZÁHŘEB

Nová opatření. Chorvatský ministr financí Zdravko Marić oznámil již druhou sérii vládních opatření, která mají zbrzdit ekonomický propad způsobený současnou pandemií. Zvláštní důraz je nyní kladen na likviditu a udržení pracovních míst. Hlavní proměnná ale stále chybí – délka krize, kterou stále nelze předpovědět, ale bude mít největší vliv na konečný ekonomický výsledek. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)

BĚLEHRAD

Kosovo zrušilo cla na srbské zboží. Kosovský premiér Albin Kurti včera oznámil zrušení cel na zboží ze Srbska a Bosny a Hercegoviny.

Lajčák zmocněncem pro západní Balkán. Bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák by měl být zítra jmenován novým evropským zmocněncem pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a západní Balkán. Jeho úkolem bude normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem a dosažení právně závazné dohody, která bude v souladu s mezinárodním právem a přispěje ke stabilizaci celého regionu. (EURACTIV.rs)

///

Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.