The Capitals: Francie čelí neblahým dopadům karantény. Přibývá případů domácího násilí

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

ZÁPAD

PAŘÍŽ

Domácí násilí na vzestupu. Francouzská ministryně pro rovné příležitosti Marlène Schiappová oznámila, že od zavedení celostátní karantény před dvěma týdny došlo k výraznému nárůstu případů domácího násilí. Podle Schiappové se počet případů během jednoho týdne zvýšil o 32 %. V Paříži to bylo dokonce o 36 %.

Podle vlády bude řešení nastalé situace složité, neboť oběti jsou s násilníky zavřené doma. Tísňová linka pro domácí násilí navíc obdržela nižší počet telefonátů. Ministryně si to vysvětluje tak, že když je oběť doma zamčená s osobou, která jí ubližuje, je pro ni složité zavolat o pomoc. (EURACTIV.FR)

BERLÍN

Nevyhnutelná recese. Podle zprávy Německé rady ekonomických expertů, skupiny ekonomů přezdívané „ekonomičtí mudrci“, se země „nevyhnutelně“ řítí do recese. Zpráva uvádí, že by mohlo dojít k poklesu až o 5,4 %, což by znamenalo podobný propad jako při krizi v roce 2009. Jak dalekosáhlé budou škody závisí z velké části na účinnosti opatření proti šíření koronaviru. V jednom možném scénáři, který počítá pouze s kratšími omezeními, by pokles mohl být pouze o 2,8 %. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Rakousko zpřísňuje omezení. Na pondělní (30. března) tiskové konferenci oznámil rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) nová přísnější opatření, která by měla zabránit šíření koronaviru. Nakupující v supermarketech budou nyní muset nosit ochranné roušky, které budou nejpozději od středy rozdávány u vchodů. Nebude se jednat o ochranné pomůcky používané ve zdravotnických zařízeních.

Zástupci zranitelných skupin nebudou moci pracovat v kancelářích, ale buď z domova, nebo budou dočasně z práce omluveni. Zároveň budou uzavřeny všechny hotely. Vláda kromě toho hodlá provést 2000 namátkových testů, aby získala první odhad o tom, kolik se ve společnosti pohybuje neregistrovaných nakažených. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

BRUSEL

Nové vládní dluhopisy. Belgická vláda uvolní dluhopisy v zatím neznámé hodnotě, aby mohla pokrýt své vysoké výdaje spojené s koronavirovou krizí. Mimořádná opatření, která mají omezit šíření nákazy, budou státní rozpočet stát zhruba 10 miliard eur. Dalších 4,5 miliardy vláda poskytne na fiskální opatření. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

SEVER

HELSINKY

Další opatření. Finská vláda rozhodla o rozšíření nouzového zákona a prodloužení nouzového stavu do 13. května. Restaurace budou muset okamžitě zavřít své provozy, trajekty mezi Finskem a Švédskem budou moct převážet pouze zboží.

Ukazuje se, že ve Finsku počet nakažených nenarůstá tak strmě jako minulý týden. To lze podle odborníků považovat za důkaz, že opatření v kombinaci s intenzivním testováním zafungovala. Ke včerejšímu dni Finsko evidovalo 1313 nakažených a 13 úmrtí. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

STOCKHOLM

Odlišný přístup. „Zavřít lidi na čtyři až pět měsíců je těžkopádný experiment,“ uvedl v neděli ředitel Agentury pro veřejné zdraví Johan Carlson, který v televizním rozhovoru podpořil přístup země k pandemii. „Ve výsledku nebude záležet na tom, kolik jsme měli nakažených,“ řekl.

Ve Švédsku i přes koronavirovou krizi zůstávají otevřené školy, obchody i restaurace. Bez omezení je i volný pohyb osob. Zakázána jsou pouze shromáždění čítající více než 50 lidí.

V pondělí počet nakažených ve Švédsku vzrostl na 4 028, onemocnění COVID-19 podlehlo 146 lidí. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

OSTROVY

LONDÝN

Milionový letecký most. Vláda poskytne 75 milionů liber (85 milionů eur) na repatriaci desítek tisíc Britů, kteří kvůli pandemii koronaviru uvízli v zahraničí. Finance by také měly do jisté míry ekonomicky povzbudit britské aerolinky. Vláda tak činí v reakci na kritiku, že v pomoci občanům v zahraničí selhala. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

DUBLIN

Neúspěšný let. Pondělní let národní irské letecké společnosti Aer Lingus z Dublinu do Číny, který měl přivést další zdravotnické materiály na boj proti koronaviru, se musel vrátit do Irska kvůli střetu s ptákem.

První dávku zdravotnických pomůcek z Číny obdrželo Irsko v neděli, a to na základě dohody s Čínou ve výši 208 milionů eur. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

JIH

LISABON

Prodloužení nouzového stavu. Portugalský premiér António Costa v pondělí prohlásil, že bude nezbytné prodloužit stávající restriktivní opatření. Portugalsko vyhlásilo nouzový stav 18. března s platností do 2. dubna. O prodloužení by měl tento týden rozhodnout portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa.

Předseda Portugalské konfederace cestovního ruchu (CTP) v pondělí upozornil, že vliv krize COVID-19 na turismus bude „velmi bolestný“. Sám očekává, že více než 90 % podniků bude v dubnu a květnu na nule. (Lusa.pt)

ŘÍM

Americká pomoc. Prezident Donald Trump na tiskové konferenci oznámil, že Spojené státy poskytnou Itálii zdravotnický materiál a další humanitární pomoc v hodnotě více než 100 milionů dolarů. Italský premiér Giuseppe Conte Trumpovi poděkoval na Twitteru s tím, že společně s ním Itálie virus porazí.

Mezitím italská vláda prodloužila striktní karanténní opatření nejméně do Velikonoc (12. dubna). V polovině dubna by měla vláda také přijít s dalším balíčkem stimulačních opatření v minimální výši 25 miliard eur. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

ATHÉNY

Řecko má rezervy. Ministr financí Christos Staikouras v pondělí prohlásil, že řecká ekonomika ustojí současnou krizi další dva až tři měsíce bez toho, aby musela sáhnout do hotovostních rezerv vytvořených předchozí vládou.

Darujte své platy. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval poslance z jeho vládní strany Nová demokracie, aby polovinu svých platů přeposlali na zvláštní koronavirový účet. Opoziční strana Syriza na to reagovala tím, že ke stejnému kroku by měli být zákonem donuceni všichni poslanci, bez ohledu na stranickou příslušnost. Řečtí zaměstnanci totiž nyní berou pouze polovinu svých mezd a politici by na tom měli být stejně. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

VISEGRÁD

VARŠAVA

Budou se konat prezidentské volby? V Polsku se vede debata, zda by se měly konat prezidentské volby plánované na 10. května. Nejnovější vyjádření prezidenta Andrzeje Dudy naznačuje, že v tom má jasno: „Pokud si může jít člověk nakoupit, může jít také volit“. Ještě den předtím ale mluvil jinak, když uvedl, že pokud se situace nezmění, konaní voleb bude nemožné. Dva opoziční kandidáti už pozastavili své kampaně a podle průzkumů je Duda v silném vedení, 70 % lidí je nicméně pro odložení voleb.

Polsko eviduje 193 nových případů nákazy koronavirem, překročilo tak hranici dvou tisíc nakažených. Onemocnění COVID-19 má na svědomí už 31 obětí. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

BRATISLAVA

Epidemie vyvrcholí v létě. Podle nepublikované prognózy Institutu pro veřejné otázky by vrchol koronavirové epidemie na Slovensku mohl nastat v půlce června. V rozhovoru pro Rádio Expres to uvedl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. V tu chvíli by mohlo podle něj být nakaženo okolo 3,1 % (170 tisíc) Slováků. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

PRAHA

Chytrá karanténa spuštěna. Ústřední krizový štáb spustil na území Jihomoravského kraje tzv. chytrou karanténu. S pomocí dat od bank a operátorů lze nyní trasovat pohyb nakažených lidí a vyhledat další potenciálně nakažené osoby.

Vláda také rozhodla o prodloužení stávajících omezení až do 11. dubna. Pokud se chytrá karanténa osvědčí, mohla by přísná opatření postupně nahradit. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

BUDAPEŠŤ

Orbán může vládnout pomocí dekretů. Maďarský parlament schválil zákon, který umožňuje premiéru Viktoru Orbánovi vládnout pomocí dekretů. Podle lidskoprávních organizací obsahuje zákon opatření, kterým vláda doslova umlčí kritiku. Ti, kdo budou šířit „zavádějící“ zprávy, totiž mohou být na pět let uvězněni. (Samuel Stolton, Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

BALKÁN

SOFIE

Euro až po krizi. Bulharsko bude muset odložit své plány na vstup do „čekárny eurozóny“ (do tzv. ERM II) alespoň o jeden rok. Prohlásil to guvernér bulharské národní banky Dimitar Radev v rozhovoru pro Nova TV. Podle něj pocítí Bulharsko nadcházející ekonomickou krizi po pandemii koronaviru mnohem silněji než jakákoliv země platící eurem, protože Bulharsko na rozdíl od nich nemá podporu Evropské centrální banky (ECB). „Nemáme věřitele, jako je ECB, což zužuje pole dostupných prostředků, které můžeme využít. Pravděpodobně to pocítíme mnohem silněji až samotná krize udeří a také až budeme překonávat veškeré její následky,“ dodal Radev. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BUKUREŠŤ

Rozpočtový deficit. Deficit rumunského rozpočtu bude vyšší než hodnota 5 % letošního HDP, Rumunsko by ale mělo tento propad ustát. Pro agenturu Reuters to uvedl ministr financí Florin Citu. Před vypuknutím koronavirové krize počítala vláda s 3% deficitem a Rumunsku hrozilo, že poruší unijní rozpočtová pravidla. Komise ale rozhodla o jejich rozvolnění, Rumunsku proto za vysoký deficit žádný postih nehrozí. (EURACTIV.ro)

ZÁHŘEB

Vláda řeší následky zemětřesení. Chorvatský premiér Andrej Plenković oznámil, že vláda se spolu se záhřebskými orgány dohodla na společných aktivitách pro řešení následků zemětřesení. „Dohodli jsme se na třech bodech, které mají zajistit bezpečnost našich občanů,“ prohlásil Plenković po zasedání, které se týkalo škod způsobených zemětřesením z minulé neděle.

Vznikne kvůli tomu společná pracovní skupina, která bude mít za úkol navrhnout speciální předpis regulující následky zemětřesení. Měl by být přijat během několika následujících dní. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)

BĚLEHRAD

Obavy z pandemie. Zhruba 60 % Srbů se obává pandemie koronaviru ve své zemi. Podle 48 % dotázaných si vláda vede ve zvládání krize „velmi dobře“, zbytek (42 %) je opačného názoru. Vyplývá to z pondělního průzkumu Mezinárodní asociace Gallup.  (EURACTIV.rs,  betabriefing.com)

///

Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.