The Capitals: Finsko zvažuje úplné uzavření hranic se Švédskem

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

SEVER

HELSINKY

Hrozba přichází ze západu? Finsko-švédská hranice je od 19. března uzavřená pro všechny kromě přeshraničních pracovníků. Za poslední tři březnové dny se ve finském Laponsku počet nakažených koronavirem zdvojnásobil. Zdroj nákazy se podle podezření nachází právě ve Švédsku.

Finské úřady nyní zvažují, jestli by se společná hranice neměla uzavřít také pro pracovníky. Na švédské straně mají z těchto plánů velké obavy, místní zdravotnický systém totiž závisí na finských zdravotních sestrách a doktorech. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

STOCKHOLM

Peníze všem pracujícím? Hlavní ekonom Swedbank Andreas Wallström v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter navrhl, aby každý Švéd v produktivním věku dostal po konci nejhoršího stádia krize půl roku měsíčně 900 euro. Věří, že se jedná o rychlejší a jednoduší krok k opětovnému nastartování ekonomiky, než řada vládních dotací pro firmy a zaměstnance. Švédské HDP klesne v letošním roce podle odhadů o 4 %. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

ZÁPAD

BERLÍN

V Německu budou restrikce pokračovat i během Velikonoc. „Bylo by velmi špatné, pokud bychom prvotní omezení uvolnili příliš brzo… Znamenalo by to dostat se z deště pod okap,“ varovala německá kancléřka Angela Merkelová.

Spolková vláda rovněž upozornila, že zavedená omezení se vztahují i na velikonoční zvyklosti. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Kritika vývoje v Maďarsku. Karoline Edtstadlerová (ÖVP), spolková ministryně pro evropské a ústavní záležitosti, je kritická k novému maďarskému zákonu, který umožňuje premiéru Viktoru Orbánovi vládnout pomocí dekretů. Zákon má totiž neomezenou dobu platnosti.

„Otázkou je, kdo potom rozhodne o tom, kdy je krize za námi,“ dodala během online panelové diskuze organizované Rakouskou společností pro evropskou politiku. Edtstadlerová o celé záležitosti údajně jedná s maďarskou ministryní pro spravedlnost Juditou Vargovou a eurokomisařkou Věrou Jourovou.

Kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) v pondělním rozhovoru prohlásil, že „nyní nemá čas maďarský problém řešit“, a požádal o to právě Edtstadlerovou. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Záchranný fond pro řešení koronavirové krize. EU by podle Francie měla na současnou krizi reagovat vytvořením nového záchranného fondu. Dle vyjádření francouzského ministra financí Bruna Le Maireho pro deník Financial Times by měl být tento nástroj na omezenou dobu 5 let financován ze společného rozpočtu. Fond by podle něj mohl nahradit návrh na vydání tzv. koronabondů, ke kterým řada zemí přistupuje skepticky. (EURACTIV.FR)

BRUSEL

Pokuty za plivání. Za plivnutí na policistu hrozí Belgičanům pokuta ve výši až 2 400 eur a dva roky za mřížemi. Pokud člověk plivne na potraviny, čeká ho ještě horší trest, a to pokuta ve výši 16 000 eur a pět let ve vězení. Informoval o tom server De Standaard. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

OSTROVY

LONDÝN

COP26 se odkládá. Klimatická konference COP26, která se měla v listopadu uskutečnit v Glasgow, se kvůli koronaviru odkládá na rok 2021. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

DUBLIN

Užitečná data. Většina Irů (87 %) by ve světle boje proti koronaviru ráda poskytla svá osobní data a lékařské záznamy. Ukazuje to včera publikovaná studie Irského počítačového sdružení.

Do studie se zapojila tisícovka irských občanů napříč věkovými skupinami. 84 % z nich věří, že technologie mohou být v boji proti koronaviru užitečné. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

JIH

ŘÍM

Mimořádná opatření prodloužena. Italská vláda prodloužila karanténní opatření do 13. dubna. „Pokud bychom začali opatření rozvolňovat, byly by všechny snahy zbytečné,“ vysvětlit premiér Giuseppe Conte na tiskové konferenci. Podle něj je Itálie stále v první fázi boje s novým typem koronaviru. „Do druhé fáze, tedy života s virusem, vstoupíme, pouze pokud se na tom shodnout experti. Třetí fází je pak návrat k normálu,“ dodal. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

MADRID

Očekávaná čísla. Ve Španělsku včera překročil počet osob nakažených koronavirem hranici 100 000. Země navíc zaznamenala i největší denní nárůst obětí nemoci COVID-19.

Mluvčí Koordinačního centra pro krizové situace ve zdravotnictví María José Sierrová vysvětlila, že situace reflektuje dvou až třítýdenní prodlevu mezi infekcí, projevem symptomů a léčbou. „Jsou to čísla, která jsme očekávali,“ uvedla. (Clea House,  EUROEFE)

LISABON

Další zpřísnění karanténních opatření. Portugalský parlament schválil prezidentův dekret o prodloužení nouzového stavu v zemi o dalších 15 dní.

Premiér António Costa už dříve v televizi uvedl, že vláda „mírně zpřísní“ pravidla volného pohybu, obzvlášť v průběhu Velikonoc. Premiér také varoval, že duben bude co do šíření nákazy koronaviru „velmi nebezpečný“ měsíc.

Portugalsko eviduje 187 obětí nemoci COVID-19 a 8 251 případů nákazy. (Lusa.pt)

ATHÉNY

80 tun ochranných pomůcek z Číny. Řecko ve středu obdrželo dodávku ochranných pomůcek z Číny. Náklad vážící 80 tun uvítal na letišti i ministr zdravotnictví Vassilis Kikilias. (AMNA.gr)

VISEGRÁD

VARŠAVA

Korespondenční volby. Vládnoucí strana PiS ve středu představila návrh nových volebních pravidel, která mají platit už během květnových prezidentských voleb. Pokud zákon projde, začne platit od příštího týdne a zajistí, aby mohl každý volit korespondenčně. Nezbytný souhlas dolní komory parlamentu by však mohl představovat problém, k většině totiž PiS potřebuje hlasy koaličního partnera vedeného místopředsedou vlády Jarosławem Gowinem. Ten chce volby odložit a dává to důrazně najevo. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

BRATISLAVA 

„Blackout“ je stále na stole. Slovenský premiér Igor Matovič (OĽaNO) nadále koketuje s myšlenkou „blackoutu“ celé země na dobu dvou až tří týdnů. Jeho koaliční partneři s pozastavením ekonomiky nesouhlasí, Matovič chce návrh přesto konzultovat s občany. (Zuzana Gabrizova | EURACTIV.sk)

PRAHA

Odklad odpovědi na audit. Evropská komise prodloužila termín pro odpověď na audit ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše o dva měsíce, tedy do 5. června. Uvedla to včera Česká televize na základě vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Původně měla lhůta vypršet na konci tohoto týdne, MMR však požádalo o odklad kvůli současné situaci okolo koronaviru. Podle auditu má Babiš přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem Agrofert a SynBiol. Česku kvůli tomu hrozí, že přijde o unijní dotace. Babiš jakýkoli střet zájmů popírá. (ČTK)

BUDAPEŠŤ

Zákony za časů koronaviru. Od doby, co v Maďarsku platí zmocňující zákon, který premiéru Viktoru Orbánovi umožňuje po dobu trvání nouzového stavu vládnout pomocí dekretů, vláda stihla navrhnout hned několik nových zákonů nesouvisejících s koronavirem.

Jeden návrh počítá s tím, že by v rodném listě místo „pohlaví“ stálo „pohlaví při narození“. Nové označení by se objevilo také ve veškerých identifikačních dokumentech, jako jsou občanské průkazy a pasy. V důsledku by transgender osoby přišly o právo na úřední změnu pohlaví. Vláda také navrhuje zákony týkající se železniční tratě Budapešť-Bělehrad, rozvojového plánu hlavního města, divadel a dalších. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

BALKÁN

SOFIE

Bulharsko prodloužilo nouzový stav do 13. května. Rozhodnutí ještě musí odsouhlasit parlament. Bulharsko také zavedlo tučné pokuty ve výši až 2 500 eur za porušení karanténních opatření. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

Pozastavte silniční balíček. Bulharsko a sedm dalších zemí (Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Litva, Malta a Kypr) vyzvaly instituce EU k pozastavení tzv. silničního balíčku, souboru nových pravidel pro nákladní dopravu. Podle jmenovaných zemí přinese legislativa dopravcům jen další potíže. Unie by podle nich měla pomoci dopravnímu sektoru stejně tak, jako to udělala v případě leteckých společností.

BUKUREŠŤ

Mnoho lidí bez práce. Kvůli koronavirové krizi bylo téměř 100 000 pracovních smluv ukončeno a 800 000 pozastaveno, oznámila ministryně práce Violeta Alexandruová. Úřady si podle ní všímají, že zaměstnavatelé místo úplného propouštění zaměstnanců raději pozastavují jejich kontrakty a snaží se získat peníze od vlády. (EURACTIV.ro)

ZÁHŘEB

Nová podpora pro chorvatskou ekonomiku. Chorvatský premiér Andrej Plenković představil druhý podpůrný balíček určený pro podniky postižené koronavirovou krizí. Nová vlna pomoci reaguje na velkou část kritiky, která se snesla na první sérii opatření. Stát má mimo jiné nyní zajistit minimální mzdu pro více než 400 tisíc pracujících. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)

///

Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.