The Capitals: Evropské jednotky rychlého nasazení? Nechceme, zní ze Švédska

© Shutterstock

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!


STOCKHOLM

Evropské jednotky rychlého nasazení? Nechceme, zní ze Švédska. Krize v Afghánistánu oživila evropskou diskusi o vytvoření jednotek rychlého nasazení, které by mohla Evropská unie vysílat do konfliktních oblastí. Zatímco někteří evropští ministři obrany tuto myšlenku vítají, od jiných zaznívá nesouhlas. Proti unijním jednotkám se vyslovil například švédský ministr obrany Peter Hultqvist.

Vytvoření evropských sil rychlého nasázení bylo tématem čtvrtečního jednání ministrů obrany zemí EU. Z dosavadních návrhů přitom vyplývá, že pokročilá obranná spolupráce by se odehrávala na dobrovolné bázi – každý členský stát by se tak mohl rozhodnout, zda se chce připojit, či nikoliv.

Podle švédského ministra Hultqvista je páteří evropské bezpečnosti spolupráce se Spojenými státy. Uvedl to v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Sveriges Radio. Transatlantické vazby jsou podle něj obzvláště důležité k zajištění bezpečnosti „v naší části světa“ a připomněl, že Švédsko neustále čelí ruské hrozbě.

Švédsko sice není členem Severoatlantické aliance, veřejnost je však potenciálnímu členství čím dál více nakloněna. Hultqvistův důraz na spolupráci se Spojenými státy je zároveň v souladu s pozicí baltských zemí a Polska. V sousedním Finsku je situace opačná, tamní vláda totiž volá právě po vytvoření evropských jednotek rychlého nasazení.

Evropská unie se o zformování takových sil snaží více než dvě dekády. Diskuse se rozvířila zejména v souvislosti s krizí v Kosovu, kdy se evropští lídři vyslovili pro vytvoření společné jednotky, která měla čítat až 50 tisíc vojáků. Plán se však nikdy nepodařilo uskutečnit.

EU tak nakonec sáhla po náhradním řešení a v roce 2007 vytvořila bojové skupiny o 1 500 vojácích, označované jako „EU-battlegroups“. K jejich nasazení v praxi však nikdy nedošlo, členské státy se na tom totiž nikdy nedokázaly dohodnout.

Krize v Afghánistánu a bezpečnostní hrozby známé z posledních let by mohly přispět ke změně. Již v listopadu by měla EU přijít právě s návrhem vytvoření jednotek rychlého nasazení. Návrh by pak putoval na stůl francouzského předsednictví v Radě EU, které odstartuje v lednu 2022. Francouzský prezident Emmanuel Macron patřil dříve k horlivým zastáncům evropské armády, v posledních měsících však svou rétoriku zmírnil, řada členských států totiž takovou myšlenku naprosto odmítá. S budoucností evropských bojových jednotek by navíc mohly zamávat blížící se francouzské prezidentské volby, stejně jako volba nového německého kancléře či kancléřky. (Alexandra Brzozowski, Pekka Vanttinen | EURACTIV.com)


NOVINKY Z BRUSELU

Český plán obnovy tématem Rady EU. Ministři financí zemí EU dnes projednají český národní plán obnovy. Během videokonference by měli plán posvětit, a umožnit tak Česku čerpat zhruba 180 miliard korun ze speciálního pokrizového fondu EU (Next Generation EU). Podle zjištění Hospodářských novin by mohla první část platby ve výši 23 miliard korun připutovat do Česka ještě před koncem září či začátkem října. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com