The Capitals: Evropa se vrací k těžbě zemního plynu

© Shutterstock

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.


Evropa se vrací k těžbě zemního plynu. Úspory energie, výstavba obnovitelných zdrojů a diverzifikace zdrojů. Právě tak by mělo podle Evropské komise vypadat evropské řešení hrozícího nedostatku zemního plynu v Evropě související s odstřiháváním členských států od ruských energií.

Některé země se ale uchylují ke čtvrté alternativě. Ta má podobu rozšíření vlastních těžebních kapacit a využívání dosud nedotčených ložisek plynu.

Jedním z příkladů je nizozemsko-německý těžební projekt v Severním moři. Ten byl plánován již delší dobu, vláda německé spolkové země Dolní Sasko k němu ale nedala povolení. Nizozemské ministerstvo však nedávno oznámilo, že Dolní Sasko své rozhodnutí mění a vrtat by se mohlo začít v roce 2024.

Tlak na rozšíření těžby je znatelný i v Itálii. Vláda odhaduje, že v italském podzemí se nacházejí zásoby ve výši 70-90 miliard metrů krychlových zemního plynu. Zásoby jsou však v současné době uzamčeny zákonem a nelze je těžit. Už v únoru se ale vláda premiéra Maria Draghiho začala zabývat možným zdvojnásobením těžby.

Pozornost budí také Rumunsko, které je největším producentem ropy mezi členskými státy EU a má také zásoby plynu v pobřežních vodách. Až do dubna byly tyto zásoby uzamčeny. Vládní koalice se však dohodla na změně zákona a umožnila investorům ložiska využívat.

Plány na těžbu plynu se objevují nejen ve velkých zemích, ale i v těch menších. Na Slovensku se před několika lety objevilo ložisko plynu, které by podle odhadů mohlo pokrýt asi 10 % domácí spotřeby. Investoři odhadují, že těžba by mohla začít v horizontu dvou let. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)


BERLÍN

Německo podporuje vstup zemí západního Balkánu do EU. Německý kancléř Olaf Scholz plně podporuje kandidátský status EU pro Ukrajinu a Moldavsko. A to není všechno. Německo nyní před klíčovým summitem lídrů EU v Bruselu dokonce vyzývá ostatní země, aby přijaly do svých řad také země západního Balkánu. Konkrétně se chystá prosadit myšlenku zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií.

Rozšiřování EU však podle Scholze musí jít ruku v ruce s její institucionální reformou. (Oliver Noyan | EURACTIV.de)


VÍDEŇ

Nezapomeňme na Bosnu a Hercegovinu, říká rakouský kancléř. Bosně a Hercegovině by se mělo dostat od EU podobného zacházení jako Ukrajině a Moldávii, které mají „požehnání“ Evropské komise k získání kandidátského statusu, byť zřejmě neplní všechny podmínky. V úterý to prohlásil rakouský kancléř Karl Nehammer.

Rakousko se historicky považuje za silného spojence zemí západního Balkánu. Většina těchto zemí již kandidátský status sice získala, jejich cesta směrem k EU se ale pozastavila. Na kandidátský status naopak stále čeká Bosna a Hercegovina, která má spolu s Kosovem status „potenciálního kandidáta“. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)


SOFIA

V Bulharsku padla vláda. Bulharský parlament svrhnul vládu Kirila Petkova. Ten se na premiérském postu ani neohřál, vládl totiž pouhý půlrok. Bulhaři tak budou pravděpodobně na podzim znovu hlasovat v parlamentních volbách.

Bulharský parlament před hlasováním o nedůvěře jednal o možném zrušení veta v otázce přijetí Severní Makedonie do EU. Návrh však zablokoval. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)


ZÁHŘEB

Chorvatsko chce překročit hranice Schengenu. Rada EU příští týden zašle Evropskému parlamentu formální návrh týkající se vstupu Chorvatska do schengenského prostoru. Ten by mohl nastat už v roce 2023, řekl ve středu chorvatský premiér Andrej Plenković. Návrh by podle něj měl dostat zelenou, Chorvatsko je totiž na vstup do prostoru „zcela připraveno“. (Zoran Radosavljević | EURACTIV.com)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.


Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.