The Capitals: Evropa přijala Orbánovu migrační politiku, zaznělo na summitu v Praze

© EPA/MARTIN DIVISEK

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

VISEGRÁD

PRAHA / BUDAPEŠŤ

Maďarská migrační politika se stala mainstreamem. Postoj Maďarska k ilegální migraci se stal v Evropě obecně přijímaným, nechal se slyšet premiér Viktor Orbán na setkání Visegrádské čtyřky v Praze. „Byli jsme to my, kdo zavedl politiku zaměřenou proti muslimské migraci,“ řekl s odkazem na plot postavený na hranicích v roce 2015. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

Premiéři V4 v Praze projednali nejpalčivější témata současnosti. Mezi nimi je i současná krize na turecko-řeckých hranicích. Visegrád chce pomoci Řecku a dalším balkánským státům, a to zejména finančně a materiálně.

Premiéři se shodli také na užší spolupráci v otázce prevence proti viru COVID-19. Česko zatím zaznamenalo osm případů, zatímco Polsko eviduje pouze jednoho nakaženého muže, který se do země vrátil z Německa. Maďarsko potvrdilo nákazu koronavirem u dvou íránských studentů. Ti se nedávno vrátili z návštěvy svých rodin v Íránu, který je jedním z center nákazy. Slovensko zatím žádný případ nezaznamenalo.

Pražský meeting EPP zrušen. Evropská lidová strana zrušila setkání své europarlamentní frakce v Praze naplánované dnešek a zítřek. Jedná se o preventivní opatření proti šíření nového koronaviru. Česko ruší i řadu veřejných akcí. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

///

BRATISLAVA

Vyjednávání o vládě oficiálně začalo. Igor Matovič (OĽaNO) dostal oficiální pověření od prezidentky Zuzany Čaputové, aby složil novou vládní koalici. Po dalším dni rozhovorů je čím dál jasnější, že součástí kabinetu bude strana Borise Kollára SME RODINA. Účast partaje bývalého prezidenta Andreje Kisky Za ľudí zůstává nejasná. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

ZÁPAD

BERLÍN

Ramelow opět v čele Durynska. Bodo Ramelow (Die Linke) byl včera ve třetím kole hlasování znovu zvolen na pozici ministerského předsedy Durynska. Končí tím měsíc dlouhá politická krize, kterou odstartovalo překvapivé vítězství Thomase Kemmericha (FDP) podpořeného křesťanskými demokraty (CDU), ale i krajně pravicovou stranou Alternativa pro Německo (AfD). Společná podpora CDU a AfD tehdy po celém Německu vyvolala protesty, které vedly až k rozhodnutí šéfky křesťanských demokratů Annegret Kramp-Karrenbauerové odejít z čela strany. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

///

VÍDEŇ

Parlament se může pustit do vyšetřování. Ještě do nedávna hrozilo, že parlamentní vyšetřování nedávných korupčních skandálů členů rakouské vlády se omezí pouze na jeden případ nepotismu související s pracovními místy ve veřejné správě a reformou agentury pro monitorování finančních toků. Vládní koalice složená z ÖVP a Zelených se totiž pokusila parlamentní vyšetřování zkrouhnout. Ústavní soud ale rozhodl, že takový krok by byl ze strany vlády nelegální. Opoziční poslanci se tak mohou pustit do vyšetřování, které zahrnuje i tzv. aféru Ibiza. Tu odstartovalo video zachycující bývalého vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho jak nabízí státní zakázky výměnou za finanční příspěvek pro stranu FPÖ. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

///

DUBLIN

Irské příspěvky do EU jsou nízké. Premiér Leo Varadkar prohlásil na dublinské univerzitě, že jeho země do EU příliš mnoho nepřispívá. Přestože je Irsko čistým plátcem do unijního rozpočtu, jeho platby jsou „relativně malé“ ve srovnání s tím, jak enormní výhody za ně může získat zpět. V roce 2018 činil čistý irský příspěvek do EU 315 milionů eur. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

///

SEVER

HELSINKY

Na kávě se Sergejem. Rusko nechce zastavit vojenskou operaci v Sýrii, dokud neporazí svého protivníka. Během úterní návštěvy Helsinek to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko sice podle jeho slov rozumí současné uprchlické krizi, nemůže se ale vzdát svého boje proti terorismu.

Ze současné situace viní Turecko, které podle něj neplní své sliby dohodnuté v Soči před dvěma lety a nadále provádí kroky, které jdou proti syrské vládě. Podle finského ministra zahraničí Pekka Haavisty je řešením nynější humanitární krize okamžité uklidnění situace v okolí města Idlib a také jednotná reakce EU. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

///

JIH

MADRID

Malý vliv koronaviru. Španělská ministryně hospodářství Nadia Calviňová ve středu prohlásila, že neočekává velký vliv koronaviru na národní ekonomiku. Podle ní je nicméně obtížné dopad viru odhadovat. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

ŘÍM

Transparentní evropské schůzky. Diplomaté italského Stálého zastoupení při EU se budou potkávat s lobbisty pouze, pokud splní podmínku registrace v unijním rejstříku transparentnosti. Informace o zaměření schůzek se stakeholdery se zároveň objeví na webu zastoupení. Novinky jsou součástí plánu transparentnosti přijatého na dobrovolné bázi. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

BALKÁN

SOFIE

Názory na recyklaci a klimatické změny. Jen 23 % Bulharů zrecyklovalo v posledních šesti měsících svůj odpad. Podle průzkumu Eurobarometr je to vůbec nejnižší podíl v celé EU. 82 % bulharských občanů zároveň souhlasí s tím, že by oblečení mělo být za co nejnižší cenu bez ohledu na jeho vliv na životní prostředí či pracovní podmínky, za nichž se vyrábí. Na druhou stranu je Bulharsko mezi šesti zeměmi EU, kde si více než 8 z 10 respondentů myslí, že klimatická změna je velmi vážný problém pro jejich zemi. (dnevnik.bg)

///

LUBLAŇ

30 migrantů v nákladním vlaku. Slovinská pohraniční policie odhalila 30 migrantů z Iráku, Sýrie, Íránu a Afghánistánu při kontrole nákladu 20 uzavřených vagónu vlaku ze Srbska. Lidé se ukrývali v hlíně a bylo mezi nimi i 12 dětí ve věku od 5-14 let, žena v pokročilém stádiu těhotenství a tři lidé, kteří potřebovali okamžitou lékařskou pomoc. Migranti byli v ohrožení života, protože hlína na povrchu zatvrdla a příliv kyslíku zpomaloval.

Milovníci lodí mají smůlu. Kvůli epidemii koronaviru zrušili slovinští pořadatelé mezinárodní výstavu lodí Internautica 2020, která se letos měla místo na slovinském pobřeží konat v italském městě Terst. Akce se přesouvá na příští rok. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Srbsko čekají volby. Srbský prezident Aleksandar Vučić vyhlásil termín nových parlamentních voleb, a to na 26. dubna.

Srbsko je jen částečné svobodné. Srbsku se zatím nepodařilo opustit skupinu tzv. částečně svobodných zemí a v žebříčku americké neziskové organizace Freedom House se propadlo na 67. místo. Ve stejné kategorii jsou i další země západního Balkánu, vyjma Chorvatska, které se již posunulo do skupiny „svobodných“. Severní Makedonii se zase podařilo dosáhnout o pár příček lepší umístění než loni. (EURACTIV.rs betabriefing.com)

///

SARAJEVO

Ruský recept na stabilizaci Bosny a Hercegoviny. „Neustále prosazujeme vnitrobosenský dialog založený na rovnosti, vzájemném respektu a přístupu orientovaném do budoucnosti. Doufáme, že všichni zahraniční partneři se zájmem o udržitelnou stabilizaci Bosny a Hercegoviny přiloží ruku k dílu při budování mostů mezi bosenskými stranami a při rozvoji konstruktivní agendy, a že se zdrží jakýchkoli nevyvážených hodnocení, které by mohly situace ještě více komplikovat.“ Právě tak zní stanovisko ruského ministerstva zahraničí.

Vojáci na hranicích? Bosenský ministr obrany je nakloněn tomu, aby armáda pomohla Bosně a Hercegovině s ochranou hranic. „Máme legitimní právo chránit naši suverenitu, náš způsob života a naše občany, a použít k tomu veškerý náš potenciál,“ uvedl ministr Fahrudin Radončić. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

PODGORICA

Rozšiřování EU je politický proces. Evropská komise si uvědomuje, že v regionu soupeří i další světové mocnosti a rozšiřování EU vnímá nejen jako technický proces, ale i proces politický. Letošní rok by mohl být milníkem, což je do jisté míry jedním ze záměrů nové metodologie přístupového vyjednávání. Pro agenturu MINA to uvedl černohorský ministr zahraničí Srdjan Darmanović. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

PRIŠTINA

Thaçi: Nemůžeme spoléhat jen na EU. Kosovský prezident Hashim Thaçi se domnívá, že by jeho země měla využít zvýšeného zájmu Spojených států o dosažení dohody mezi Kosovem a Srbskem. EU podle něj nemůže přispět k přesvědčení Srbska o uznání kosovské nezávislosti. Připomněl totiž, že Unii se k tomu nepodařilo přimět ani pět svých členských států. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

TIRANA

Půjčka z Kuvajtu. Albánský ministr financí podepsal dohodu s Kuvajtským fondem pro arabský ekonomický rozvoj o úvěru v hodnotě 19,8 milionu eur. Finance půjdou na výstavbu 24kilometrového silničního úseku, který je součástí nového spojení mezi městem Vlora a vesnicí Tepelena. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.