The Capitals: Český premiér odmítá fond obnovy

© Shutterstock/Alexandros Michailidis

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


VISEGRAD

PRAHA

Premiér stále odmítá návrh plánu obnovy. Premiér Andrej Babiš zůstává kritický k návrhu na rozdělení peněz z evropského fondu obnovy. Řekl to před odletem na summit EU, kritizoval i návrh víceletého finančního rámce.

„I když předseda Evropské rady vyslyšel naši hlavní kritiku, tak stále si myslíme, že to je nespravedlivé. Že návrh není spravedlivý a efektivní,“ řekl Babiš. Zdůraznil, že konečné dopady koronavirové krize na ekonomiku ještě nejsou známy, protože na konci roku se očekává zvýšení nezaměstnanosti. „Dopady krize budeme moct spočítat až příští rok,“ řekl.

Kritizoval i víceletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027, o kterém budou lídři na summitu rovněž jednat. Podle něj je neúměrně velká část peněz určená na opatření pro ekologickou transformaci EU. (Lukáš Hendrych, EURACTIV.cz)

BRATISLAVA

Slovensko podporuje návrh fondu obnovy. Slovensku se zamlouvá původní návrh Evropské komise, který počítá s přerozdělením 750 miliard eur mezi členské státy EU na základě kritérií reflektujících nezaměstnanost a výši HDP před koronavirovou krizí. „Na druhou stranu jsem si vědom, že bude třeba dělat kompromisy, jelikož jsou země, kterým se návrh nelíbí,“ prohlásil před dnešním summitem Evropské rady slovenský premiér Igor Matovič.

Matovič chce zároveň otevřít téma zemědělských dotací, diskuse o nich by ale podle něj neměla ohrozit výsledek jednání. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

VARŠAVA

Koupí si PiS opozici? Konzervativní strana Právo a spravedlnost má většinu v dolní komoře parlamentu i prezidentské křeslo. Jediné, co jí chybí, je většina v Senátu, který nyní může blokovat její zákony. Právo a spravedlnost se proto pokusilo získat na svou stranu polské lidovce, podle všeho zatím bez úspěchu. Potvrzuje to europoslanec PSL Adam Jarubas, podle kterého již lidovci byli osloveni, rozhodli se ale s vládní stranou nekoketovat. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

BUDAPEŠŤ

Oslavy zrušeny. Maďarsko zrušilo oficiální oslavy dne založení uherského státu, které připadají na 20. srpna. Úřad vlády o tom informoval ve čtvrtek 18. července s tím, že oslavy mohou být vzhledem ke koronaviru rizikové. Vláda navíc zrušením přehlídky a ohňostrojů ušetří. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)


ZÁPAD

BERLÍN

Lokální ohniska mohou být částečně izolována. Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na možnosti zakázat vstup a odjezd z oblastí zasažených lokální epidemií koronaviru. Přestože nebude možné jednotlivé okresy zcela izolovat, bude zde možné uplatňovat přísná karanténní opatření.

Dokument hovoří o tom, že „jakýkoliv nadbytečný pohyb dovnitř a ven z postižených oblastí“ bude omezen, pokud budou počty nakažených osob stoupat a řetěz infekce zároveň nebude místními samosprávami rozpoznán a přetržen.

Iniciátorem těchto jednání byla kauza z německých jatek v severozápadním okrese města Gütersloh, kde bylo v polovině června nahlášeno přibližně 1500 nakažených zaměstnanců. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Do Rakouska nemohou přiletět letadla z dalších 10 zemí. Ministerstvo zahraničí informovalo o zákazu letů z dalších 10 zemí, a to kvůli tamní zhoršující se epidemiologické situaci. Mezi tyto státy patří Albánie, Bosna-Herzegovina, Kosovo, Severní Makedonie, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldávie a Egypt. Dle informací ministerstva se počet Rakušanů, kteří v těchto zemích pobývají, pohybuje pod hranicí 450 osob. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Nový premiér brání svého ministra. Znásilnění, sexuální obtěžování a zneužití důvěry – právě takové prohřešky má mít na účtu nový francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Alespoň to tvrdí kritické hlasy, zejména z feministických řad. Premiér Jean Castex i prezident Emmanuel Macron však Darmanina brání a kritiku odmítají. (Anne Damiani | EURACTIV.FR)

LUCEMBURK

Nasaďte si roušky. V Lucembursku budou opět povinné roušky, a to v případě setkání více než 20 lidí. Výjimkou budou akce, při kterých bude možné zajistit minimálně dvoumetrové rozestupy mezi účastníky. Opatření se týká i soukromých akcí. (Anne Damiani | EURACTIV.com)


JIH

ŘÍM

Conte je „připraven bojovat“. Italský premiér Giusepppe Conte chce v Bruselu dosáhnout dohody ohledně fondu obnovy evropské ekonomiky. „Jsme připraveni, prostudovali jsme veškeré materiály a doufáme, že jednání budou užitečná,“ uvedl premiér před odjezdem na Evropskou radu, která se v Bruselu koná od 17. července. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)

MADRID

Dohoda je nutná. Předseda Evropského parlamentu David Sassoli včera navštívil Madrid. Hovořil zde o plánu obnovy, který je tématem dnešní Evropské rady. Podle Sassoliho by bylo naprosto nezodpovědné, kdyby se lídři EU na obnově evropské ekonomiky nedohodli. (EuroEFE.com)

LISABON

Nový guvernér národní banky. Bývalý ministr financí a expředseda Euroskupiny Mário Centeno byl zvolen do funkce guvernéra portugalské národní banky. Výběr nového guvernéra vzbuzuje kontroverze, a to kvůli velice hladkému přesunu z resortu financí do čela národní banky. Centeno opustil svůj ministerský úřad teprve 15. června 2020. (Maria João Pereira, Lucília Tiago and Irina Melo, Lusa.pt )


BALKÁN

SOFIE

Většina Bulharů požaduje demisi vlády. Podle průzkumu Gallup International požaduje konec současné vlády zhruba 58 % Bulharů. Budoucnost úřadu Bojka Borisova ohrožuje jeho údajné zapojení do korupčních skandálů, které vehnalo do ulic tisíce Bulharů. Ti již šestým dnem protestují jak proti vládě, tak i proti státnímu žalobci. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

ZÁHŘEB

Složení nové vlády. Ve čtvrtek (16. července) představil chorvatský premiér Andrej Plenković složení nové vlády. Ta se podle agentury HINA bude skládat z 16 ministrů, bude mít tedy o čtyři méně než vláda současná. Důvodem nižšího počtu ministrů jsou sloučení v současné době existujících rezortů – ministerstvo spravedlnosti se spojí s ministerstvem veřejné správy, a ministerstvo výstavby s resortem pro řízení státních prostředků. Nová vláda bude mít také čtyři vicepremiéry. (Karla Juničić, EURACTIV.hr)

BĚLEHRAD

Pokrok v jednání s Prištinou. Včera (16. července) se v rámci sbližovacích rozhovorů mezi Bělehradem a Prištinou pod záštitou EU poprvé setkali kosovský premiér Abdulah Hoti a srbský prezident Aleksandar Vučić. Ten následně uvedl, že ačkoli jednání nebyla lehká, v klíčových otázkách pohřešovaných a přemístěných osob a ekonomických vztahů došlo k určitému pokroku. Technická jednání budou podle prezidenta následovat za týden. (EURACTIV.rs  betabriefing.com)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.