The Capitals: Bulharská politická krize pošlapává makedonské sny o EU

© Shutterstock/alexfan32

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!


SOFIE

Bulharská politická krize pošlapává makedonské sny o EU. Bulharskem zmítá politická krize. Zemi čekají letos již třetí parlamentní volby, které se uskuteční 14. listopadu společně s volbami prezidentskými. Za celý rok se úřednickým vládám nepodařilo vyřešit jediný problém, výjimkou je aktualizace státního rozpočtu.

Krize dopadá nejen na fungování země, ale také na její okolí. Severní Makedonie zoufale čeká na zrušení bulharského veta, které brání jejímu přijetí do Evropské unie. A podle analytiků se šance na změnu spolu s nestabilní politickou situací zmenšuje.

„Pokud bude mít Bulharsko vládu s jasným mandátem, Skopje může od Sofie získat v prosinci jasnou odpověď, šance jsou ale velmi malé,“ vysvětlila pro EURACTIV Vesela Černeva, zástupkyně ředitele Evropské rady pro mezinárodní vztahy specializující se na zahraniční politiku EU. Podle ní si bude muset Severní Makedonie počkat zejména na výsledek prezidentských voleb, pozice prezidenta totiž bude klíčová.

Nejmenovaný bruselský diplomat redakci EURACTIV uvedl, že přístup dosavadní úřednické bulharské vlády byl v otázce přístupových rozhovorů se Severní Makedonií „velice nekonstruktivní“. „Bulharsko je teď vnímáno jako narušitel snah EU o rozšiřování v tomto regionu,“ prohlásil diplomat. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg, Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)


ŘÍM

Útok v Rimini zachvěl italskou vládní koalicí. Útočník pocházející ze Somálska pobodal v italském letovisku Rimini pět lidí, včetně šestiletého dítěte. Děsivý útok rozbouřil diskuse uvnitř italské vládní koalice, a to zejména mezi šéfem Ligy Matteem Salvinim a ministryní vnitra Lucianou Lamorgesovou.

„Lamorgeseová by měla záležitost řešit, nebo být nahrazena někým jiným,“ prohlásil italský pravicový politik.

Ministryně si pak v rozhovoru pro Corriere della Sera postěžovala, že se stává častým terčem kritiky ze strany Ligy, která přitom vládní kabinet oficiálně podporuje. „Pokud útoky přichází od lidí, kteří podporují vládu, a stávají se osobními a neustálými, tak ve výsledku poškozují obraz celé vlády,“ prohlásila Lamorgesová. (Viola Stefanello | EURACTIV.it)


LISABON

Víkendové očkování dětí. Portugalským lékařům se o víkendu podařilo naočkovat 130 tisíc dětí ve věku od 12 do 15 let. Země se v rychlosti očkování řadí ke světovým šampionům, podíl plně naočkovaných lidí zde dosahuje 80 %. (Pedro Caetano | Lusa.pt)


VARŠAVA

Polsko bez ruského plynu. Polský zmocněnec pro energetiku Piotr Naimski potvrdil, že země bude od roku 2023 nezávislá na dodávkách ruského plynu. „Smlouvu s ruským Gazpromem již neprodloužíme,“ uvedl Naimski.

Rozhodnutí padlo v době, kdy Německo s Ruskem dokončují stavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Právě plyn je pro Polsko velice důležitým zdrojem, který mu umožní postupně odstavit uhelné elektrárny.

„Množství plynu, které budeme v Polsku využívat, vzroste do roku 2030 či brzy poté o nějakých 50 %,“ dodal zmocněnec. Polsko nyní sází na nový projekt Baltic Pipe (Baltské potrubí), který propojí norská plynová pole s Dánskem a Polskem. (Piotr Maciej Kaczyński | EURACTIV.pl)


ZÁHŘEB

Pravice brojí proti euru. Národní měny se bez boje nevzdáme. Právě tak zní vzkaz od radikální pravicové strany Chorvatští suveréni, podle kterých by země neměla přijmout společnou měnu euro, ale zůstat u chorvatské kuny. Pravice se ozvala v návaznosti na slova místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise a premiéra Andreje Plenkoviće, kteří jsou přesvědčeni o tom, že by Chorvatsko mohlo přijmout euro již v roce 2023. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com