Soudní dvůr EU odmítá polský zákon snižující důchodový věk soudců

© Shutterstock

Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců. Soud rovněž označil zákon za diskriminační, neboť zavedl rozdílný věk pro odchod do penze u žen a mužů. Nejvyšší justiční orgán Unie vyhověl žalobě Evropské komise, která proti Polsku vede řízení kvůli několika částem sporné justiční reformy.

Polská vláda prosadila předloni v parlamentu zákon, který snížil do té doby jednotný důchodový věk soudců ze 67 let u mužů o dva a u žen o sedm roků.

Soud v Lucemburku dnes konstatoval, že stanovením rozdílného věku zákon porušuje unijní pravidla proti diskriminaci na základě pohlaví. Problematický je podle unijní justice rovněž fakt, že polský ministr spravedlnosti může u některých soudců na základě jejich žádosti nástup do důchodu odložit. Tato úprava sice podle soudu přímo neohrožuje nezávislost polské justice, ale může vyvolávat pochybnosti o neovlivnitelnosti soudců.

„Kritéria, na základě kterých má ministr přijmout rozhodnutí, jsou totiž příliš vágní a neověřitelná; uvedené rozhodnutí nemusí být odůvodněno a nelze jej napadnout soudní žalobou,“ zdůvodnil unijní soud své rozhodnutí v tiskové zprávě.

Reforma polské justice je v rozporu s unijním právem, rozhodl Soudní dvůr EU

Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že polské právní předpisy snižující věkovou hranici pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu jsou v rozporu s unijním právem.

Komise v souvislosti s justičními zákony vede s Polskem téměř dva roky řízení kvůli obavám z ohrožení vlády práva v zemi. Procedura může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku v Radě EU, avšak kvůli nutnému jednomyslnému souhlasu ostatních států a přislíbené podpoře od Maďarska je tento závěr nepravděpodobný.

Již v červnu soud na podnět Komise rozhodl, že proti unijnímu právu je i norma, jež umožňuje vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu a která snižuje důchodový věk u členů nejvyššího soudu.

V říjnu zase EK zažalovala Varšavu kvůli novému disciplinárnímu řádu, který umožňuje trestat soudce na základě jejich rozhodnutí a tím podle Komise omezuje jejich nezávislost.

Polská vláda odmítá postup Komise jako neoprávněné zasahování do vnitřních věcí, přesto však po tlaku z Bruselu učinila některé změny v kritizovaných zákonech. Podle EK však nebyly dostatečně. Pokud Komise dospěje k závěru, že se Varšava verdiktem soudu neřídí, může podat novou žalobu se žádostí o udělení finanční sankce.

Podle kritiků se polská vláda snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Konzervativně nacionalistická vládní strana Právo a spravedlnost, která v říjnu vyhrála druhé volby v řadě a má opět většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.

Jourová strážcem právního státu? Česká kandidátka do EK má nabídku portfolia, píše Politico

Česká kandidátka na post eurokomisařky Věra Jourová dostala podle serveru Politico od budoucí předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen nabídku na porfolio. To by se mělo týkat demokracie a právního státu.