Soud rozhodl. Komise může spustit nástroj na ochranu rozpočtu. Hned to ale nebude, tlaku europoslanců navzdory

Polský premiér Mateusz Morawiecki (vpravo) a maďarský premiér Viktor Orbán. © EPA-EFE/ARIS OIKONOMOU / POOL

Soudní dvůr Evropské unie ve středu rozhodl, že nové evropské nařízení, které podmiňuje čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním zásad právního státu, je v souladu s unijními smlouvami. Evropská komise má tedy zelenou nástroj využít, nebude to ale hned.

Nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, jak se nový nástroj přesně nazývá, má chránit peníze evropských daňových poplatníku v rozpočtu EU před zneužitím ve státech, kde nerespektují základní principy vlády práva. Tedy tam, kde například kvete korupce nebo mají politici pod palcem soudnictví.

Nerespektuje-li stát EU definované zásady vlády práva, čímž ohrožuje nebo poškozuje finanční zájmy EU, může v konečném důsledku přijít o svůj díl z evropského rozpočtu.

Kvůli finanční podmíněnosti budí nástroj velká očekávání: Jednak, že se stane pákou, aby státy právní stát neporušovaly, a jednak, že skrze finanční škrty dokáže dodržování nedodržovaného vynutit.

Na penězích… záleží

Peníze z evropského rozpočtu jsou pro státy důležité a není v jejich zájmu o ně přijít. To platí obzvlášť pro tzv. čisté příjemce z rozpočtu, kteří do evropské kasy posílají menší částku, než z ní dostávají. Mezi příjemce se řadí i Polsko a Maďarsko, které jsou ve věci vlády práva ve sporu s EU dlouhodobě, proto se o nich diskutuje jako o zemích, vůči kterým by měl být nový nástroj uplatněn vůbec poprvé.

„Rozhodně. Na Polsko se v těchto věcech dá jít pouze přes finance,“ odpověděla redakci Jana Plaňavová-Latanowicz, doktorka práv z Varšavské univerzity, na otázku, zda jsou to právě peníze, a potažmo nový nástroj, co by mohlo zemi přimět k žádaným změnám v oblasti vlády práva.

Myslí si to i český europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09, EPP). „Je to smutné, ale jedině reálná hrozba pozastavení přísunu evropských peněz může Polsko s Maďarskem přimět tyto zásady konečně začít respektovat,“ napsal na twitteru.

Poukazuje na to i současný vývoj v Polsku. Komise zemi zatím neuvolnila prostředky z pokrizového fondu obnovy, a to i kvůli nedostatkům v dodržování zásad právního státu. V polském případě jde zejména o nezávislost soudnictví. V současné době Polsko připravuje zákon, který by zrušil činnost disciplinární komory tak, jak funguje nyní, čímž by si mohlo odblokovat příliv peněz z pokrizového fondu. Orgán trestající soudce je totiž jedním z nevyřešených bodů v širším sporu Bruselu a Varšavy ohledně polské justice.

Nařízení je v Unii platné od 1. ledna loňského roku a ač europoslanci i odborníci argumentují, že by měl být použit vůči Polsku a Maďarsku kvůli tamnímu stavu právního státu, Komise jej doposud nepoužila. Respektovala tak politickou dohodu ze summitu Evropské rady, na kterém se předloni v prosinci nástroj po náročných vyjednáváních (Maďarsko a Polsko například hrozilo vetem) spolu s víceletým finančním rámcem schvaloval.

Dle dohody měla Komise se spuštěním nástroje vyčkat, až do rozhodnutí Soudního dvora, pokud by se na něj některý ze států v souvislosti s novým nástrojem obrátil. Maďarsko a Polsko tak podle očekávání učinilo. Ve středu však jejich žaloby unijní soud zamítl.

Podle Soudního dvora je nařízení v souladu se smlouvami EU a není vedle procedury dle čl. 7 Smlouvy o Evropské unii, která má sloužit k ochraně právního státu, ani nadbytečné, jak argumentovaly Polsko a Maďarsko.

„Cílem nařízení je tedy chránit rozpočet Unie před zásahy vyplývajícími dostatečně přímo z porušování zásad právního státu, a nikoliv sankcionovat toto porušování jako takové,“ uvedl unijní soud.

„Polsko se musí bránit proti vydírání, jehož cílem je zbavit nás práva rozhodovat o sobě samých. Zvláště když má Polsko přijít o peníze kvůli opatřením, která jsou běžná ve Španělsku či v Německu,“ reagoval na verdikt na twitteru náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta. Narážel na fakt, že Komise vyčítá Polsku svěření výběru soudců politikům, které je podle Varšavy srovnatelné se systémem ve zmíněných zemích. Podle Bruselu se však standardy všech tří států srovnávat nedají, informovala ČTK.

Podle maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové Soudní dvůr takto rozhodl kvůli maďarskému kontroverznímu zákonu o ochraně dětí, o kterém se bude v dubnu v zemi konat referendum. „(Je to) politické rozhodnutí kvůli našemu nadcházejícímu referendu o ochraně dětí,“ uvedla.

ČR jako právní stát. Jak se osvědčila v průběhu pandemie?

Jak v průběhu pandemie obstála ČR jako právní stát? Jen od letošního dubna bylo za nezákonné prohlášeno 39 opatření. Kterých chyb se stát dopustil a jak se jich do budoucna vyvarovat?

Europoslancům došla trpělivost

Rozsudek je nicméně na světě a Komisi tak podle europoslanců už nezbývají další „výmluvy“, aby nástroj nepoužila.

Unijní exekutiva si nyní hodlá vzít několik týdnů na to, aby dle rozsudku soudního dvora upřesnila vodítka k přesnému používání nového nástroje a připravila spuštění prvních případů.

Podle lidoveckého europoslance Petriho Sarvamay má ovšem Komise případ nachystaný dávno. „Komise už byla připravena v říjnu. První notifikace už byla podepsaná, ale nikdy nedošlo k jejímu odeslání,“ řekl na středeční tiskové konferenci.

Místo toho Komise později poslala Maďarsku a Polsku neformální dopisy týkající se jejich problémů s porušováním zásad vlády práva. Odpovědi zemí na výtky Bruselu nyní Komise podle slov eurokomisaře pro rozpočet Johannese Hahna analyzuje.

I kdyby však nástroj Komise obratem aplikovala, na případné sankce by podle europoslance ze zelené frakce Daniela Freunda došlo až v řádů měsíců. „I kdyby Komise spustila nástroj dnes, schvalování sankcí by nastalo až zhruba za devět měsíců,“ upozornil ve středu.

Objevují se navíc zprávy o tom, že by Komise mohla vyčkat s případným spuštěním nástroje až po maďarských parlamentních volbách, které se budou konat v dubnu. Podle Sarvamay by byl takový postup „nebezpečný“.

Evropskému parlamentu, který na Komisi kvůli neuplatnění nástroje podal žalobu na nečinnost už loni, však dochází trpělivost. Na to, zda unijní soud jejich žalobu přijme nebo zamítne, si budou muset europoslanci ale ještě počkat.

Mezitím však připravují další kroky pro případ, že se exekutiva k aplikaci nástroje v dohledné době neuchýlí. Ve frakci Zelených je například shoda na tom, aby Parlament odložil udělení rozpočtového absolutoria Komisi. Jinými slovy, aby odložil svůj souhlas s tím, jak Komise plnila unijní rozpočet. V roce 1998 neudělení absolutoria vedlo dokonce k odstoupení celé Komise, tehdy pod vedením Jacquese Santera.

Kromě toho by podle Freunda Evropský parlament mohl Komisi zmrazit určité části rozpočtu na příští rok.

Polský rozsudek je politickým signálem. Musíme chránit právní stát, shodli se odborníci

Situace na poli ochrany právního státu v EU se vyostřuje. Polsko neuposlechlo předběžné opatření unijního soudu, tamní ústavní tribunál také zpochybnil nadřazenost unijního práva. Do středu pozornosti se tak dostala otázka, jaký má princip právního státu pro EU význam.