Slovenský plán obnovy v digitálním sektoru zatím nepočítá s podporou firem

© Pixabay

Slovenská vláda klade v plánu obnovy v oblasti digitalizace důraz na státní IT. Soukromé společnosti, zasažené koronavirovou krizí, se však ptají, jak bude vypadat podpora průmyslu, který v digitalizaci zaostává. Vládě postupně představují vlastní návrhy.

Přestože slovenská vláda mluví o podpoře digitálního sektoru, první plány „reformního menu“, které představila v říjnu, se mu specificky nevěnují. Digitalizace by měla být podporována především prostřednictvím státu, a to investicemi do oblastí jako digitální vzdělávání, zlepšování eGovernmentu, kybernetická bezpečnost a pokrytí ultrarychlým internetem.

Podpora průmyslu v tomto sektoru je tedy spíše nepřímá: plány odkazují na daňovou reformu, reformu stavebního zákona či efektivnější řízení výzkumu. Zaměstnavatelé a digitální sektor tvrdí, že ani navrhované vytvoření nových poradenských center, agentur či strategií nebude dostatečné. Peníze, které by měly v digitalizaci podpořit průmysl, by se podle nich měly využít mnohem účelněji, a tedy podobně jako v okolních zemích i na projekty přímo ve firmách.

Podcast: Ondřej Kovařík: Digitalizace není příležitost, ale nutnost. EU by s ní měla podnikům víc pomáhat

V rozhovoru s europoslancem Ondřejem Kovaříkem (nestr. za ANO) hovořil redaktor Euractiv.cz Lukáš Hendrych o digitálních výzvách dnešní doby – umělé inteligenci, regulaci internetového prostředí, kryptoměnách a digitálních financích nebo o podpoře malých a středních podniků. „Je klíčové, aby malé a střední firmy měly informace a přístup k dostatečné podpoře při digitální transformaci,“ říká Ondřej Kovařík.

Slováci jsou s plánem pozadu

I když premiér Igor Matovič sliboval Slovensku „reformní léto“ a sérii veřejných diskusí o tom, jak evropské peníze využít co nejefektivněji, debaty se konaly pouze mezi experty a za zavřenými dveřmi. Slovenský příspěvek do Plánu obnovy představilo ministerstvo financí v říjnu. Nejde však o konkrétní seznam investičních projektů, které požaduje Evropská komise, ale spíše o jakési „reformní menu“, ze kterého má vláda vybírat.

Zveřejněný dokument představuje spíše dlouhodobý plán na příštích deset let a může být podkladem pro debatu, neboť jeho naplnění by nestálo 7,5 miliardy eur, které má Slovensko z Bruselu získat, ale přibližně 30 miliard eur. Na digitalizaci by podle něj bylo vyčleněno přibližně 500 milionů eur.

S návrhem nebyla spokojená ani šéfka nejmenší koaliční strany a vicepremiérka vlády, která řídí rezort informatizace, Veronika Remišová. Její strana Za ľudí představila, podobně jako další koaliční strany, vlastní priority a „plán obnovy“. Podle něj by digitální transformace měla být postavena na dostupnosti vysokorychlostního internetu pro domácnosti (odhad 300 mil. eur) a služeb elektronické správy pro občany (300 mil. eur), rozvoji digitálních dovedností (50 mil. eur), digitální ekonomiky a inovací (280 mil . eur) a bezpečnosti v digitálním prostoru (90 mil. eur). „Část financí budeme mít z plánu obnovy, část z eurofondů,“ upřesnila Remišová.

Konkrétnější plány však opět chybí. Vicepremiérka Remišová tvrdí, že „primárním cílem musí být občan a podnikatel, a to, co potřebují se státem řešit“.

Zdroje také pro firmy

Německo chce financovat obnovu své ekonomiky a zvyšování odolnosti firem primárně přes půjčky. Francie zvolila i podporu firem formou grantů, které mají tvořit až 40 procent z plánovaných prostředků. Sousední Česko na podzim plánovalo použít 32 miliard korun z dostupných zdrojů právě na pomoc firmám.

Ministr Havlíček předloží na konci února vládě národní plán obnovy

Národní plán obnovy chce ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) předložit vládě ke schválení na konci února, od poloviny roku by se podle něj mohly začít čerpat finance. Připraveno je 182 miliard korun.

V aktuálním znění slovenské verze Plánu obnovy se však s podporou firem nepočítá. Slovenský soukromý sektor z něj proto zatím není nadšený. Odborníci říkají, že zatímco většina států EU chce průmysl čtvrté generace podporovat a budovat jeho odolnost, slovenská vláda se obává, že s novými technologiemi přijde trh o pracovní místa. Zdravý trh by se státními dotacemi budovat neměl, míní ministr hospodářství Richard Sulík.

Slovenský průmysl výrazně zaostává za digitalizací v okolních zemích a pandemie, respektive obnova po ní, může tyto rozdíly ještě prohloubit. Podle evropských statistik podporuje země své firmy méně než jiné státy EU, včetně sousedních zemí. Téměř tři čtvrtiny slovenský firem nemají vybudované vlastní kapacity na to, aby téma Průmysl 4.0 profesionálně uchopily. To i přesto, že ho považují za důležité.

„Je to dalekosáhlý problém, protože se ještě více prohloubí nevýhodné postavení slovenských podniků v evropském konkurenčním prostředí,“ říkají experti ze zaměstnavatelských sdružení a slovenských digitálních platforem. Ti v současnosti vládě postupně představují svůj vlastní, detailní plán na obnovu sektoru po pandemii.

„Pokud se podaří na Slovensku dosáhnout toho, že firmy budou vědět, co potřebují a kde to mohou získat, budeme moci hovořit o tzv. kvalifikované poptávce. (…) Pokud se ale dostaneme pouze do bodu, že firmy vědí, co potřebují, zůstáváme na půli cesty, protože neproběhne samotná digitální transformace těchto firem,“ upozorňují zaměstnavatelé. Za potřebné proto považují, aby se – tak jako v jiných evropských zemích – „alokovaly zdroje i na projekty ve firmách“.

Pandemie odkryla nevyhnutelné změny na trhu práce. Je třeba zrychlit, shodli se ministři

Brusel klade dlouhodobě důraz na digitální transformaci. Pandemie koronaviru a s ní související restrikce ale ukázaly, že je třeba dělat mnohem více. Během online jednání se na tom shodli unijní ministři.

Investice do malých, ale i větších podniků

Vzhledem k díře, kterou má Slovensko v oblasti digitální transformace ekonomiky i společnosti, navrhují firmy alokaci na digitalizaci v celkové výši téměř 1,73 mld. eur. Kromě konektivity, eGovernmentu, lidských zdrojů či podpory výzkumu a vývoje v digitálních technologiích, doporučují investovat i do digitálních kapacit a uplatňování progresivních technologií (315 mil. eur) či do ekologizace digitálního sektoru (6 mil. eur).

Významná by měla být i investice do digitalizace podniků a průmyslu (460 mil eur). Za vhodné nástroje považují alokování veřejných prostředků na rozpočet center digitálních inovací, inovační vouchery (konzultační služby zaměřené na identifikaci projektů), digitalizační kredity (přechod mezi voucherem a složitými poptávkových výzvami), poptávkové výzvy, ale i státem garantované úvěry.

Specifikem Slovenska je, že za velké podniky považuje už firmy nad 250 zaměstnanců. Na ně jsou navázaní dodavatelé a mnohé další malé podniky. Experti proto tvrdí, že cílem slovenské vlády by měla být i motivace větších podniků, které často vlastní zahraniční firmy. Ty by se při digitální transformaci Slovenska staly lídry skrze sdílení vlastních zkušeností. Motivace malých a středních podniků, které vytvářejí lokální ekonomický ekosystém, však při digitální transformaci není o nic méně potřebná.

„Naším společným cílem je dospět ke kvalitnímu návrhu slovenského Plánu obnovy, který si Slovenská republika dokáže obhájit i před Evropskou komisí. Nikdo nechce, abychom ho museli neustále přepracovávat,“ konstatoval Emil Fitoš, prezident IT Asociace Slovenska a jeden z autorů předkládaného návrhu ze strany soukromého sektoru.

Slovensko, podobně jako ostatní země, musí konečnou verzi plánu předložit Komisi nejpozději v dubnu 2021.

Podcast: Ondřej Kovařík: Digitalizace není příležitost, ale nutnost. EU by s ní měla podnikům víc pomáhat

V rozhovoru s europoslancem Ondřejem Kovaříkem (nestr. za ANO) hovořil redaktor Euractiv.cz Lukáš Hendrych o digitálních výzvách dnešní doby – umělé inteligenci, regulaci internetového prostředí, kryptoměnách a digitálních financích nebo o podpoře malých a středních podniků. „Je klíčové, aby malé a střední firmy měly informace a přístup k dostatečné podpoře při digitální transformaci,“ říká Ondřej Kovařík.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.