Slovenský automobilový průmysl je pro zemi klíčový, za zbytkem V4 ale zaostává

© Pixabay

Slovensko má problém s udržením tempa digitalizace a zelené transformace svého automobilového průmyslu. I přes vysokou produkci aut je z hlediska inovací za ostatními zeměmi Visegrádu pozadu.

Důležitost slovenského automobilového průmyslu v tamní ekonomice ukazuje světová statistika vyrobených aut na osobu, ve které je Slovensko na prvním místě. Slovenský automobilový průmysl tvoří 13 % HDP, téměř 50 % průmyslové produkce a 46 % exportu. Podle slovenského Svazu automobilového průmyslu je v automobilovém sektoru přímo zaměstnáno 177 tisíc lidí, další desítky tisíc lidí jsou zaměstnány v navázaných profesích.

V současnosti na Slovensku působí automobilky Volkswagen (Bratislava), Kia (Žilina), PSA Peugeot Citroën (Trnava) a od roku 2018 také Jaguar Range Rover (Nitra). Za rok 2019 tyto automobilky na Slovensku dohromady vyrobily více jak milion vozů.

Automobilový průmysl je dlouhodobým hybatelem slovenské ekonomiky, to ale přináší i nevýhody. Mezi ně patří ekonomická závislost na automobilovém sektoru, stejně jako omezené možnosti slovenské vlády ovlivnit rozhodování a stav mezinárodních automobilek a světových trhů.

Vladimír Baláž z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd označuje tuto situaci za „úděl malých zemí.“ Menší země, především exportně orientované jako Slovensko, budou vždy zranitelné. Závislost na exportu automobilů je však podle něj lepší než například na turismu, protože po automobilech bude poptávka vždy.

Obnovit a transformovat potřebuje i automobilový průmysl. Pomůže mu evropský rozpočet?

Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?

Slovenský přístup přestává být výhodou

Pokračující digitalizace a zelenání ekonomik skrze Green Deal (Evropská zelená dohoda) nutí automobilky se transformovat. Tyto výzvy ještě zdůraznila probíhající pandemie koronaviru.

Podle zprávy OECD z roku 2019 se výhody slovenského přístupu založeného na exportu produktů výrobního průmyslu začaly zmenšovat již od finanční krize z let 2008 a 2009 a následného zpomalení růstu světového obchodu.

„Slovenská pozice na světovém trhu je stále založena na navazujících činnostech hodnotových řetězců, které poskytují malou přidanou hodnotu, jako je montáž importovaného zboží. Další vývoj v tomto směru je omezen složitým hledáním kvalifikovaných zaměstnanců,“ uvádí dále zpráva.

Zpráva doporučuje připravovat zaměstnance na postupnou digitalizaci a automatizaci většiny odvětví, podpořit diverzifikaci ekonomiky, posílit sektor služeb a usnadnit slovenským firmám přístup k zahraničnímu know-how.

Zelená obnova po koronavirové krizi: Poslední šance Visegrádu na splnění klimatických cílů?

Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se  této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky?

Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských zemí. …

Současný a budoucí nedostatek pracovní síly

Aktuální problém s hledáním kvalifikovaných zaměstnanců bude do budoucna stále patrnější, a to vzhledem k postupnému nárůstu počtu povolání závisejících na digitalizaci a automatizaci. Průmysl již delší dobu upozorňuje na malé počty studentů technických oborů. I přes dlouhodobou snahu o reformu vzdělávacího systému však k žádnému většímu posunu nedošlo.

V současnosti stále existuje práce pro středně a málo kvalifikované zaměstnance ve stavebnictví. Automobilový průmysl ale nemůže najít zaměstnance ani díky nabídce nadprůměrných platů. I přes zavedení podpůrných programů přichází na Slovensko stále větší množství zahraničních pracovníků, především ze Srbska.

Emisní cíle, elektromobilita a baterie

Podle Józsefa Berényiho, místopředsedy Trnavského kraje, který je domovem továrny PSA Peugeot Citroën, představila většina velkých slovenských výrobců v reakci na emisní standardy strategie pro přechod na udržitelný rozvoj. Jejich cílem je minimalizace negativního vlivu na životní prostředí a snížení spotřeby energie.

Současné emisní cíle také tlačí automobilky do rozvoje elektromobility. Slovensko je nicméně ve výrobě elektrických vozidel pod světovým průměrem. Podle Slovenské bateriové aliance by se situace měla zlepšit po roce 2024.

Rozjezd elektromobility se neobejde bez podpory

Elektromobilita je jednou z nevyhnutelných cest, jak v nejbližších letech dosáhnout na ambiciózní cíle ve snižování emisí v EU. Přechod od spalovacích motorů však není snadný a výrobci i státy se proto musí snažit elektromobilitu různými kroky pro řidiče zatraktivnit.

Problémy ve výzkumu

Pro získávání know-how je zásadní podpora inovací, start-upů a průmyslových klastrů, myslí si analytička Monika Martišková ze Středoevropského institutu pro výzkum práce (Central European Labour Studies Institute – CELSI). „Jedná se o první podmínku, jak zachovat část automobilového sektoru na Slovensku,“ dodala Martišková.

V evropském inovačním žebříčku je Slovensko na dvacátém prvním místě. Indikátor dopadu inovací na zisk a zaměstnanost byl na Slovensku pozitivně ovlivněn efektivitou exportu automobilového průmyslu. Podobně díky automobilovému průmyslu došlo za posledních deset let ke zdvojnásobení soukromých prostředků vynaložených na výzkum a vývoj. I tak je ale Slovensko v tomto ohledu pozadu za dalšími evropskými zeměmi.

„Před devíti lety investovaly slovenské firmy v automobilovém sektoru 19 milionů eur do výzkumu a vývoje. V roce 2018 to bylo 118 milionů, což je zásadní nárůst,“ poznamenal Vladimír Baláž.

Srovnání se sousedními zeměmi ukazuje slovenskou situaci lépe. „V Česku soukromý sektor investuje více než 400 milionů euro, což je výrazně více i vzhledem k velikosti země,“ dodal Baláž. Maďarsko sice produkuje výrazně méně aut než Slovensko, má ale více než dvojnásobné výdaje na vývoj a výzkum.

Prostředky investované automobilovým průmyslem tvoří jednu třetinu veškerého soukromého výzkumu na Slovensku. Jedná se o základ, na kterém se dá dále stavět, nicméně i tak je v porovnání s Českou republikou nebo Maďarskem, které mají větší výzkumná centra, Slovenská pozice slabší. Volkswagen si za své centrum elektromobility vybral Mladou Boleslav, BMW zase plánuje vyrábět své elektromobily v maďarském Debrecíně.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.

Doprava: Auta, vlaky, letadla, lodě, kola i rakety. Kam popojede dopravní sektor?

Před evropským dopravním sektorem, který významně zasáhla koronavirová krize, stojí letos další klíčové výzvy. Lhůta pro snížení emisí se blíží a na scénu přichází nové technologie. Co ještě přinese rok 2020?