Evropská komise Slovensku na začátku července předběžně schválila čtvrtou platbu z Národního plánu obnovy, a to navzdory tomu, že napříč unijními institucemi rostou obavy z podkopávání právního státu. Právě kvůli tomu země platbu zatím jistou nemá.
Jedním z prvků oslabování vlády práva v zemi je podle kritiků i Unie novela trestního zákoníku, kterou tehdejší slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dala k Ústavnímu soudu. Ten proto v únoru platnost většiny změn v trestním právu pozastavil do konečného rozhodnutí.
Ke konečnému verdiktu dospěl Ústavní soud 3. července. Většina kritizovaných změn v trestním zákoně je podle soudu v souladu s Ústavou Slovenské republiky. Na Slovensku se tak oficiálně sníží tresty za závažné trestné činy a zkrátí se promlčecí lhůty, které byly dočasně pozastaveny. Definitivně bylo také potvrzeno zrušení Úřadu speciální prokuratury, který vláda zrušila 20. března.
Soudci shledali protiústavními pouze ta opatření, která zpětně zasahovala do trestního řízení a umožňovala použít nezákonně získané důkazy ve prospěch obviněných. Soud rovněž zpochybnil postup vládnoucí koalice při ukládání trestu propadnutí majetku.
Evropská komise, která v EU hlídá, zda země neporušují unijní předpisy, a která se Slovenskem už kvůli změnám s negativními dopady na stav právního státu vede dialog, rozsudek soudu nyní analyzuje. Mluvčí Evropské komise to potvrdil portálu EURACTIV.sk.
„Komise v uplynulých měsících dala slovenským vládním představitelům jasně najevo své obavy z těchto změn,“ připomněl mluvčí.
„V současné době analyzujeme rozhodnutí (soudu) a jeho potenciální dopad v kontextu obav, které jsme již dříve identifikovali. Jde zejména o soulad se směrnicí EU o ochraně finančních zájmů (směrnice PIF) a článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie,“ dodal.
Článkem 325 mluvčí odkázal na část smlouvy, která se zabývá prevencí a bojem proti podvodům ze strany členských států. Ten mimo jiné zmiňuje, že země musí předcházet protiprávnímu jednání odstrašujícími opatřeními.
Peníze na obnovu v ohrožení
Z úplného stanoviska Evropské komise pro EURACTIV.sk vyplývá, že rozhodnutí Ústavního soudu může mít vliv na to, zda Slovensko obdrží peníze z evropského rozpočtu, konkrétně z fondu obnovy. Ten má zemím EU pomoci zafinancovat investice a reformy nutné k modernizaci jejich ekonomik.
Evropská komise teprve 2. července, po půl roce čekání, schválila čtvrtou žádost Slovenska o platbu z fondu obnovy. Komise nicméně mezitím vyjádřila řadu obav ohledně právního státu v zemi. Konstatovala, že změny přijaté vládou, konkrétně trestní zákoník, mohou ohrozit vyšetřování korupce, která by se mohla týkat i prostředků z fondu obnovy.
Aby peníze z fondu unijní země dostaly, musely vypracovat Národní plány obnovy a splnit řadu specifických podmínek, tzv. milníků. Ty slovenské jsou zaměřeny také na kvalitu vlády práva, kam spadá mimo jiné právě prevence a vyšetřování korupce či nezávislost soudnictví.
Jak uvedl mluvčí Komise, změny trestního zákoníku měly dopad na jeden z milníků – 15.5 Boj proti korupci a posílení integrity a nezávislosti soudnictví.
Tento milník byl součástí vůbec první slovenské žádosti o platbu, kterou Komise schválila už před třemi lety. „V předběžném posouzení Komise dospěla k závěru, že milník zůstal splněn, protože reforma (trestního zákoníku) nevstoupila v platnost,“ vysvětlil mluvčí.
Z vyjádření Komise vyplývá, že v současné době analyzuje, zda rozhodnutí Ústavního soudu, a tedy uplatnění většiny novely, bude znamenat porušení milníku.
Aktuální, čtvrtou platbu Komise zatím schválila pouze předběžně. Peníze na Slovensko dorazí až po schválení Hospodářským a finančním výborem, který má na vyjádření čtyři týdny. Poté musí Komise ještě vydat konečné rozhodnutí o platbě. Vzhledem k rozsudku Ústavního soudu a jeho potenciálnímu negativnímu vlivu na milník tak není jisté, že Slovensko platbu skutečně obdrží.
Novela je pod palbou kritiky od začátku
Novela trestního zákoníku čelila silné kritice ze strany EU od počátku. Například Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) výslovně varoval před důsledky zrušení Úřadu speciální prokuratury. Evropský prokurátor Juraj Novocký, který v EPPO zastupuje Slovensko, v prosinci 2023 upozornil, že novela představuje významné riziko pro ochranu finančních zájmů EU.
Slovensko varovala i Evropská komise, která s vládou Roberta Fica o plánovaných změnách už několik měsíců intenzivně komunikuje. Potvrdil to i sám premiér Fico, když v dubnu uvedl, že s Evropskou komisí vede „mimořádně tvrdou, politickou a odbornou diskusi týkající se právního státu“, v níž vláda hájí své pozice.
Charakter těchto diskusí naznačuje i obsah dvou dopisů z února, které má EURACITV.sk k dispozici. Komise v nich Ficovu vládu varovala před důsledky, které by jí hrozily v případě přijetí reformy. Unijní exekutiva nastínila kroky, které by mohla vůči Slovensku podniknout, aby ochránila právní a finanční zájmy EU. V den schválení reformy parlamentem (8. února) tehdejší komisař EU Didier Reynders napsal, že EU je odhodlána tyto zájmy v případě potřeby chránit i skrze zmražení evropských peněz pro Slovensko (tzv. mechanismus podmíněnosti) nebo skrze řízení pro porušení smlouvy.
