Samotné dotace rozvoj elektromobility nezajistí, ukazují zkušenosti

© Shutterstock

Elektromobilita a další alternativní pohony mají pomoci vyčistit vzduch ve městech a snižovat emise skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Lidi ale k jejich nákupu nedonutí jen zákazy a příkazy. Stát by jim měl cestu k čisté mobilitě ulehčit, zaznělo na konferenci k situaci automobilového průmyslu v zemích V4.

V Česku a dalších zemích Evropské unie platí limity pro emise znečišťujících látek, jako jsou oxidy dusíku nebo prachové částice, i pro emise oxidu uhličitého (CO2), který se podílí na změně klimatu.

Infografika: Kdo jsou hlavní znečišťovatelé ovzduší v ČR >>>>

Regulace se v obou případech postupně zpřísňuje. Nejaktuálnější je teď jednání o nových limitech pro CO2 z osobních aut a dodávek. Celoevropské strategie ale musí najít svůj odraz v praxi, upozorňují odborníci.

„Když bude pro uživatele těžké si to auto pořídit a když bude obtížné ho řídit, tak strategie zůstávají jen na papíře,“ myslí si také česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE), která byla členkou speciálního výboru Evropského parlamentu k aféře Dieselgate.

Sám za sebe si elektromobil pořídí málokdo

Některé státy motivují řidiče k nákupu nízkoemisních vozidel přímými dotacemi. Platí to i pro střední Evropu.

Na Slovensku loni stát a Svaz automobilového průmyslu vyčlenily na podporu rozšíření elektromobilů více než 5 milionů eur (132 milionů korun). Příspěvek na automobil s čistě elektrickým pohonem tam činí 5 tisíc eur (126 tisíc korun). U plug-in hybridů to jsou 3 tisíce eur (76 tisíc korun). Program musel být prodloužen i do letošního roku, protože se ho loni podařilo vyčerpat jen z necelé poloviny.

Náměstek Muřický: „Jen třetinu nových aut v České republice kupují občané. U elektromobilů nebo aut na stlačený zemní plyn je to jen 10 procent.“

Dotace se nemusí vždy setkat s úspěchem, upozornil náměstek českého ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický na konferenci V4 Automotive Summit, na které se v pátek sešli zástupci automobilového průmyslu i státní správy ze zemí Visegrádské skupiny.

Může to být například proto, že v nových členských státech EU zatím kupní síla obyvatelstva neumožňuje větší zájem o čistá, ale dražší auta.

„Jen třetinu nových aut v České republice kupují občané. U elektromobilů nebo aut na stlačený zemní plyn (CNG) je to jen 10 procent,“ uvedl náměstek Muřický na akci, kterou pořádalo české Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).

Obecně proto průmysl a stát spoléhají především na nákupy vozidel pro vozové parky soukromých firem, které o elektromobilitu projevují větší zájem. V loňském roce tak například bylo možné získat dotaci na pořízení elektromobilu nebo nabíjecí stanice do podniku v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který spravuje právě ministerstvo průmyslu.

Automobilový průmysl spoléhá na nákupy do firemních vozových parků. Motivovat lze také města a obce.

Další možností je motivovat k nákupu čistých aut obce nebo kraje, respektive jejich úřady nebo příspěvkové organizace. Ty mohou získat dotace z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pod ministerstvem životního prostředí.

Také na Slovensku se teď rozbíhá podpůrné schéma, ze kterého mohou čerpat právě obce nebo regionální samosprávy. Zatím je do něj vyčleněn jeden milion eur (25 milionů korun), uvedl na konferenci státní tajemník slovenského ministerstva životního prostředí Norbert Kurilla.

Role měst a obcí

Města a obce sehrávají v přechodu na čistou mobilitu důležitou roli ještě z dalšího důvodu. Mohou totiž na svém území vyhlásit nízkoemisní zóny, do kterých mohou jezdit pouze vozidla, která splní příslušné limity.

V českém zákoně o ochraně ovzduší už taková možnost existuje, i když zatím v praxi nízkoemisní zóny v Česku nejsou. Podobnou možnost dal loni v listopadu obcím i slovenský zákon.

Řidiče ovšem může pozitivně motivovat také zvýhodněné parkování pro čistá auta, upozornila generální ředitelka pro strategii slovenského ministerstva hospodářství Andrea Farkašová.

V některých maďarských městech mohou elektromobily parkovat zdarma.

Zcela zdarma mohou elektromobily parkovat v některých městech v Maďarsku. Uvažuje se také o možnosti, že by mohly využívat rychlé silniční pruhy vyčleněné pro autobusy, řekl Zoltán Horváth z oddělení pro energetiku a těžební průmysl z ministerstva národního rozvoje Maďarska.

Stejně tak mohou města podpořit sdílení automobilů, které zájemcům ulehčí od nákladů na provoz vlastního auta, upozornil náměstek českého ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

„Počet lidí, kteří auto nevlastní, ale sdílejí, v západní Evropě stoupá a v Česku očekáváme podobný vývoj,“ uvedl na konferenci. Dodal však, že fenomén sdílené ekonomiky zatím v ČR není tak rozvinutý a že chybí klíčové součásti systému jako rozvinutá železniční a městská hromadná doprava.

Polsko: milion elektromobilů

Rozvoj elektromobility ale stojí a padá s rozvojem infrastruktury. Právě do ní by měl stát investovat především, zdůraznil náměstek Muřický.

Český národní akční plán čisté mobility počítá s tím, že do roku 2020 bude k dispozici 1 300 veřejných dobíjecích bodů.

V sousedním – a větším – Polsku by jich v té době mělo být 6 400. Tamní vláda se rozhodla do rozvoje elektromobility vstoupit ve velkém a během příštích deseti let chce do něj investovat přímo ze státního rozpočtu více než 4 miliardy eur (100 miliard korun).

Do roku 2025 by podle vládního plánu měl jezdit asi jeden milion elektromobilů. Loni bylo také vyhlášeno výběrové řízení pro podniky, které se chtějí podílet na vývoji prototypu polského elektromobilu. Projekt řídí organizace ElectroMobility Poland, za kterou stojí čtyři velké polské energetické firmy.