Salvini zvažuje kandidaturu na předsedu Evropské komise. Chce posílit vztahy s Ruskem

© Shutterstock

„Jestli politické síly, jejichž jsem součástí, zvítězí v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, vztahy Ruska a Evropy se změní,“ prohlásil Salvini.

Místopředseda italské vlády a ministr vnitra Matteo Salvini, který proslul zejména svou přísnou protiimigrační politikou i kritikou Evropské unie, zvažuje kandidaturu na předsednictví Evropské komise (EK). Uvedl to v rozhovoru, který dnes otiskl italský deník La Repubblica.

„Je to pravda, přátelé z různých evropských zemí mě o to žádají,“ řekl Salvini stran možné kandidatury na předsedu EK před květnovými volbami do Evropského parlamentu (EP).

„Květen je ještě daleko, ale uvidíme, budu o tom přemýšlet,“ uvedl italský vicepremiér. Dodal, že teď má plné ruce práce s návrhem italského rozpočtu a unijní migrační politikou, o níž diskutuje se svými „polskými a maďarskými přáteli“.

Systém Salvinimu nenahrává

I kdyby ale Salvini kandidoval na předsedu EK, nemá velkou šanci se jím opravdu stát. Volby do EP se budou stejně jako ty předchozí konat s využitím principu takzvaných spitzenkandidátů, tedy předem oznámených aspirantů na funkci předsedy Evropské komise. Toho po volbách vybírá summit EU a předkládá ho europarlamentu ke schválení. Po minulých volbách daly velké frakce šéfům států a vlád najevo, že jejich podporu na plénu parlamentu nezíská nikdo jiný, než kandidát vítězné frakce. Tím byl tehdy nynější předseda Komise, lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker.

Salvini, který stojí v čele italské euroskeptické strany Liga, oznámil začátkem tohoto měsíce společnou koalici pro květnové volby do EP s předsedkyní francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penovou. Koalici nazvali Fronta svobody.

Le Penová a Salvini spojili síly. Vzniká krajně pravicová Fronta svobody

Koalice evropských populistických stran nechce bojovat proti Evropě, ale proti EU. Alespoň to tvrdí její hlavní představitelka. 

V Rusku se cítí jako doma

Salvini tento týden hovořil také o tom, že očekává obrovské změny v EU. „Příští evropské volby nastartují epochální změny pro budoucnost Evropy,“ řekl Salvini ve středu v rozhovoru s agenturou TASS během své návštěvy Ruska.

Salvini zde mimo jiné vychvaloval ruského prezidenta Vladimíra Putina. „Vrátím se do Itálie s přesvědčením, že, sláva Bohu, existuje Putin, který má jasné názory na mír po celém světě,“ pochválil podle ruské agentury Salvini kremelského vůdce.

„V Rusku se cítím jako doma, kdežto v některých zemích EU nikoli,“ řekl. „Jestli politické síly, jejichž jsem součástí, zvítězí v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, vztahy Ruska a Evropy se změní,“ prohlásil Salvini.

Česko a Polsko se shodují, že válka s Ruskem jim nehrozí

Agresivní politika Ruské federace je hlavní hrozbou Polska a dalších zemí na východním okraji Evropské unie a Severoatlantické aliance. Čeští odborníci mezi hlavními zdroji nebezpečí Rusko nezmiňují, upozorňují však na rozpadající se světový řád.

Květnové volby budí obavy

„Evropané budou mít bezprecedentní možnost vytvořit novou unii svrchovaných států založených na demokratických principech,“ uvedl také italský vicepremiér.

Mezi evropskými tradičními stranami panují podle některých trochu obavy z květnových voleb, což podle serveru britského deníku Daily Express připustila i německá kancléřka Angela Merkelová. „Bude to určitě velmi těžká volební kampaň,“ řekla Merkelová podle britského serveru v létě v diskusi se studenty v gruzínské metropoli Tbilisi.

Petr Ježek: Krajní pravice po eurovolbách posílí. Já už zřejmě kandidovat nebudu

Protiunijní krajní pravice vůbec neovlivňuje legislativu vycházející z Evropského parlamentu, říká pro EURACTIV europoslanec Petr Ježek.

V poslední době ve volbách v několika zemích EU posílily nacionalistické strany, které jsou kritické k současnému kurzu EU. Mezi ně patří i Salviniho Liga, strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána, německá Alternativa pro Německo (AfD), Svobodná strana Rakouska (FPÖ) či strana Švédští demokraté (SD).