Rozpočet EU po roce 2020: rozdíly mezi V4 a západem se prohlubují

Premiéři zemí V4 s rakouským kancléřem Kurzem © MTI/Szilard Koszticsak

V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Navzdory skutečnosti, že jednání o dalším víceletém finančním rámci EU (VFR) je kvůli brexitu jedním z nejzávažnějších problémů v historii Unie, nebyla tato zásadní otázka součástí programu posledního summitu EU. Členské státy nebyly ani ochotny podpořit zrychlený harmonogram projednávání požadovaný Evropskou komisí, což naznačuje, že se bude jednat o zdlouhavý proces bez reálné šance, že by se členové EU dohodli na celém souboru návrhu ještě před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu v roce 2019.

Podle návrhu Komise získají Visegrádské země v příštím programovém období přibližně o čtvrtinu méně prostředků z kohezních fondů, které pomáhají snižovat rozdíly mezi unijními státy a regiony. Několik aspektů návrhu Komise může být pro V4 nevýhodných, pokud vezmeme v úvahu, že visegrádské země patří mezi 11 hlavních příjemců evropských dotací, které představují velkou část jejich veřejných investic.

Unijní fondy se po roce 2020 sníží, budou sledovat nové cíle a řídit by se měly jednoduššími pravidly. Česko má získat o čtvrtinu méně peněz

Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.

Vzhledem k ekonomické nutnosti vyplývající z brexitu a migrační krize revidovala Komise systém na přidělování prostředků z kohezních fondů přidáním několika kritérií týkajících se nezaměstnanosti, účasti při přemisťování migrantů, inovace a úsilí o omezení emisí CO2. Brusel rovněž zdůraznil, že snížení finančních prostředků pro země V4 je určitým způsobem „cenou hospodářského úspěchu“ středoevropského regionu, právě díky dotacím z evropských fondů, které tyto země obdržely v posledních dvou programových obdobích.

Zvýšené výdaje na migraci nelze považovat za trest, jelikož nové výdajové priority jsou způsobeny novými výzvami a prioritami na úrovni EU, říká šéfredaktor maďarského serveru Bruxinfo Zoltán Gyévai. Dodává ale, že navrhované škrty pro visegrádské země jsou výrazně vyšší než průměr celé EU, především kvůli skutečnosti, že kohezní politika a také společná zemědělská politika (SZP) představují největší část převodů v EU. „Upřímně řečeno můžeme říci, že návrh VFR je politickým trestem pro jejich špatné chování,“ tvrdí. Vzhledem k tomu, že se vyjednávání o rozpočtu překrývají s dlouhotrvajícím sporem mezi EU a některými členskými státy, konkrétně Polskem a Maďarskem, jejichž cílem je podle kritiků oslabení soudnictví a omezení politických a občanských práv, mohou se dané země ocitnout v těžké vyjednávací pozici.

Polsko a Maďarsko versus Brusel – kdo se udrží?

Polsko ve svém sporu s Bruselem věří v podporu od Orbánova Maďarska. Je na něj ale spoleh? Vyhraje Orbán znovu volby? A proč Komise proti Budapešti nepostupuje stejně jako vůči Varšavě?

Maďarský státní tajemník pro evropské záležitosti Szabolcs Takács prohlásil, že Evropská komise chce použít návrh VFR jako politický nástroj k rozdělení členských států a k potrestání zemí V4 za zastupování odlišných názorů v některých otázkách (např. migrace nebo zavedení úřadu evropského veřejného žalobce). Tento výrok je jen stěží překvapivý, neboť opakující se argument maďarské vlády spočívá v tom, že kritika týkající se právního státu je ve skutečnosti zaměřena proti antiimigračnímu přístupu premiéra Viktora Orbána. Takács si myslí, že v souladu s cíli zakotvenými ve smlouvách EU musí být konvergence méně rozvinutých regionů a snižovaní nerovností a disparit prioritou také v příštím finančním rámci.

Szabolcs Takács: Maďarsko je úspěšný členský stát a kritiky už máme dost

Jen proto, že v některých oblastech máme odlišné názory – příkladem může být migrace – bychom neměli být vnímáni negativně. Přesně toho už máme pomalu dost, říká v rozhovoru pro EurActiv Orbánův muž pro evropské záležitosti.

Polsko také zdůrazňuje, že navzdory rychlému hospodářskému růstu v EU přetrvávají rozdíly v úrovni HDP na hlavu v jednotlivých zemích. V Polsku přispívají kohezní fondy k veřejným investicím nejvíce ze všech zemí V4 (zařazuje se na 4. místo v EU, 67%) a vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) také tvrdí, že by politika soudržnosti měla nadále zůstat největší rozvojovou politikou sloužící všem regionům a státům EU. Polsko je tedy proti tomu, aby se finance na zvládání nových priorit braly na úkor existujících politik. „V tomto kontextu bylo Polsko také otevřeno diskuzi o navýšení národních příspěvků, pokud by byla zachována rovnováha na straně výdajů. Pro kohezní a zemědělskou politiku je předvídatelnost obzvláště důležitá, protože tyto nástroje míří přímo na příjemce, kteří díky nim mohou jít do dlouhodobých investic nebo zajišťují stabilitu pro jejich podnikání v zemědělství,“ řekl serveru EURACTIV.pl náměstek polského ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti Konrad Szymański. Zdůraznil také, že díky kohezní politice mohou středoevropské země nakupovat více zboží a služeb na vnitřním strhu, což prospívá i čistým plátcům do evropského rozpočtu.

Na Slovensku a v České republice byly první dojmy vesměs pozitivní, jelikož vlády vnímaly pokles prostředků z kohezních fondů v širším kontextu jako důkaz svého ekonomického úspěchu. V polovině června ovšem český předseda vlády Andrej Babiš uvedl, že návrh rozpočtu je „nepřijatelný“, neboť „je nedokonalý stejně jako ten, který platí pro současné rozpočtové období.“ Česká republika se bude snažit o větší flexibilitu, aby měla významnější kompetence při rozhodování o rozdělování prostředků na národní úrovni.

Hlavní výzvou bude pro Českou republiku využít evropské dotace smysluplným způsobem, aby se vypořádala s potřebami nejméně rozvinutých regionů, jako jsou například tři regiony zasažené těžbou uhlí: Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Další výzvou bude připravit se na období po roce 2027, kdy by se Česko mohlo zařadit mezi čisté plátce. Proto bude v nadcházejícím rozpočtovém období podle odborníků klíčové například to, aby se země naučila využívat centrálně řízené komunitární programy, ve kterých nejsou vyčleněny národní obálky – například program pro podporu vědy a výzkumu Horizont Evropa. Zatím Česko nebylo v čerpání peněz úspěšné a spoléhalo hlavně na kohezní politiku.

Česko by mělo více soutěžit o evropské peníze na vědu, digitalizaci a obranu

Česko se posouvá mezi bohatší evropské země a mělo by se naučit čerpat i z těch částí evropského rozpočtu, kde nejsou připraveny národní obálky. To vyžaduje schopnost obstát v konkurenci, upozorňují odborníci.

Slovensko zase nesouhlasí se zavedením nových přidělovacích kritérií přidaných k aktuálně převažujícímu ukazateli HDP na obyvatele. „Kohezní politika nemůže být za žádných okolností spojena s mírou solidarity jedné či druhé země. Takže moje reakce bude vždy směřovat opačným směrem“ řekl premiér Peter Pellegrini během summitu EU. Slovenská vláda však vypracovala svůj vlastní plán na vyrovnávání ztrát evropských dotací. Jak vysvětlil slovenský vicepremiér pro investice a informatizaci Richard Raši, také Slovensko se bude snažit naučit dobře využívat centrálně řízených programů. „V kohezní politice se chceme zaměřit na vyrovnávání regionálních rozdílů, ale také na čerpání peněz z centrálně řízených programů, pro které je přiděleno 178 miliard eur. Doposud jsme z těchto programů neměli téměř žádný prospěch,“ zdůraznil. Jednou z priorit slovenského předsednictví V4 proto bude v příštím roce zaměření právě na programy financování, které řídí přímo Evropská komise.

Země V4 chtějí větší rozpočet

Dalším významným bodem je velikost celkového rozpočtu EU poté, co po odchodu Velké Británie z EU v roce 2021 dojde k jeho snížení o částku 10,2 miliardy euro. Po roce 2020 tak navrhuje Komise vytvořit větší rozpočet pro menší a ambicióznější EU, z čehož budou mít prospěch i země Visegrádské čtyřky. Brusel usiluje o posunutí předchozího rozpočtového stropu z 1 % hrubého národního důchodu (HND) EU na 1,114 %. Vzhledem k rostoucí škále společných evropských politik se země V4 domnívají, že každý členský stát by měl více přispívat do rozpočtu EU. Bude velmi těžké přesvědčit tzv. úspornou čtyřku (Rakousko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko), aby s návrhem souhlasila, protože neustále zdůrazňuje, že zmenšení EU musí mít za následek i nižší rozpočet.

Oficiální pozice slovenské vlády říká, že zvýšení rozpočtu EU je klíčovým předpokladem pro zajištění správné rovnováhy mezi dlouhodobými politikami EU a novými výzvami. „Logickým závěrem je, že pokud chceme zachovat tradiční politiky, jako je soudržnost a SZP, musí být příspěvky členských států vyšší,“ uvedl Peter Javorčík, slovenský velvyslanec při EU. Zatímco Budapešť dala najevo, že je připravena přispět více, Praha a Varšava si stanovily některé požadavky. „Souhlas s navýšenými odvody do rozpočtu EU bude z naší strany podmíněn zajištěním spravedlivých podmínek pro implementaci fondů budoucího rozpočtu EU,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová. Podobně se na to podle Szymańského dívá Polsko.

Horký brambor

Rozdělení mezi Východem a Západem a mezi čistými příjemci a přispěvateli bude ještě více prohloubeno návrhem na propojení plateb evropských dotací s dodržováním pravidel právního státu, který je jasnou odpovědí na obavy související s politickým vývojem a podezřením na korupci v dané oblasti. Visegrádské země se již dohodly na jednotném postoji v případě, že by EU chtěla podmínit čerpání finančních prostředků s požadavky na dodržování vlády práva. Komise změnila své předchozí stanovisko, podle kterého může být ke kontrole členských zemí využito pouze řízení o porušení unijních předpisů (tzv. infringement). Nyní podporuje myšlenku svázat čerpání evropských dotací s určitými požadavky, jako je např. právě zachování právního státu. Unijní smlouvy umožňují pozastavit nebo snížit evropské dotace členskému státu, pokud existují nedostatky ve fungování soudnictví, které mohou představovat hrozbu pro peníze evropských daňových poplatníků. Ačkoli Brusel trvá na tom, že nový mechanismus není „problémem, který by výlučně ovlivňoval Polsko nebo jinou zemi“, ale že jej lze použít proti jakýmkoliv členským státům, návrh velmi rozčílil Budapešť i Varšavu.

Maďarská vláda považuje tento plán za nemožný, protože „zavedení subjektivních kritérií by bylo v rozporu se smlouvami EU.“ Není náhodou, že maďarská vláda je jedním z nejhlasitějších kritiků této myšlenky. Pokud by byl tento plán realizován, mohlo by to Maďarsko ovlivnit hned ze dvou důvodů: zaprvé, podíl evropských dotací ovlivněných podvodnými praktikami je v Maďarsku nejvyšší ze všech členských států EU, zatímco na něj připadá nejnižší podíl vyšetřování ze strany evropského úřadu pro boj proti podvodům, která by byla završena obviněním. Návrh by tak vytvořil právní základ pro pozastavení finančních prostředků proudících z EU v případě, že vláda Viktora Orbána opravdu omezuje nezávislost soudní moci v Maďarsku.

Podmínky pro čerpání? Místo přijímání uprchlíků se zaměřme na korupci a zneužívání peněz EU

Unie nemá prostředky, jak v některých členských zemích zabránit zneužívání evropských fondů zkorumpovanými politiky. Měla by zavést mechanismus, který korupčníky odstaví, píše europoslanec Benedek Jávor.

Vůči návrhu je kritické také Polsko, které čelí proceduře podle článku 7 unijní smlouvy kvůli možnému porušování zásad právního státu. Státní tajemník Szymański uvedl, že Varšava nebude souhlasit s žádným svévolným mechanismem, který „změní řízení finančních prostředků EU na nástroj politického tlaku proti členským státům“. Také předseda české Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podle svých slov považuje návrh Evropské komise za „velmi problematický“ z právního hlediska. Obavy vyjádřilo i slovenské ministerstvo zahraničí. Nelíbí se mu zejména nejasná definice „právního státu“ a nejasnosti okolo toho, jak přesně bude jeho narušování kvalifikováno.

Přestože Budapešť a Varšava zdůraznily, že dodatky navrhované Komisí mohou být schváleny pouze jednomyslně, návrh předložený Komisí má ve skutečnosti formu nařízení nezávislého na celkovém návrhu rozpočtu, takže se má schvalovat běžnou procedurou založenou na kvalifikované většině. V důsledku toho může návrh zastavit pouze blokační menšina (nejméně čtyři země, 35 % populace). Požadavek na počet obyvatelstva je třikrát vyšší než celkový počet obyvatel Visegrádské skupiny. Gyévai se domnívá, že v Radě získá tento návrh jasnou většinu ve prospěch tohoto mechanismu, který je podporován především čistými přispěvateli do rozpočtu EU. Otázkou je, jak přesně bude proces vypadat (například jakou úlohu v něm bude hrát Komise), a zejména jak by se uplatnil v praxi.

Samostatný rozpočet eurozóny: Slováci se mohou přiklonit k většině

Jednání o rozpočtu se také překrývá s diskuzí o reformách eurozóny. Přestože ještě není známo mnoho podrobností, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno představili svůj plán revitalizace evropského integračního procesu vytvořením samostatného rozpočtu eurozóny. Maďarsko je proti vytváření jakékoliv exkluzivní paralelní struktury, která by mohla vytvořit druhou úroveň členství. „Naším zájmem je silná a stabilní eurozóna, ale samostatná fiskální kapacita eurozóny může být vytvořena pouze tehdy, pokud její břemeno nesou výhradně členové eurozóny a pokud její zřízení nemá negativní dopad na politiky EU, především pokud jde o jednotný trh,“ řekl Szabolcs Takács. Také Polsko si uvědomuje, že eurozóna potřebuje makroekonomickou stabilizaci a nebrání se diskuzi o mechanismu, který by pomáhal vyrovnávat asymetrické šoky. Podle Szymańského ovšem může být o takovém mechanismu řeč pouze za určitých podmínek – neměl by například klást zátěž na země, které se nezapojí. Šéf prezidentské kanceláře Krzystof Szczerski si ovšem myslí, že „pokud bude samostatný rozpočet eurozóny nástrojem, v němž budou příspěvky zúčastněných zemí malé, a bude-li mít de facto symbolický charakter a bude představovat jakýsi záchranný pás pro období krize, s čímž jsme se v eurozóně již setkali, tak má celá věc naprosto odlišný význam“.

Na rozpočtu pro eurozónu se EU27 neshoduje. Další detaily reformy mají být připraveny do konce roku

Na pátečním eurosummitu se země EU moc neposunuly v jednáních o reformě eurozóny. Do prosince má být jasno o společném jištění pro eurozónu. Začne se pracovat na Evropském systému pojištění vkladů. Ohledně rozpočtu pro eurozónu mají státy stále rozdílné názory.

Česko formulovalo podobné stanovisko. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře již existují odpovídající nástroje, jako je Euroskupina nebo Evropský stabilizační mechanismus, a další doplňky mohou být již nadbytečné. „Například není jasné, jaká je přidaná hodnota rozpočtu eurozóny a zda by to nepodrývalo rozpočet EU,“ uvedl Chmelař pro EURACTIV.cz.

Slovensko zastává kvůli svému členství v eurozóně odlišný názor. Současná vláda je dlouhodobým zastáncem zavádění makroekonomické stabilizační funkce v eurozóně a považuje rozpočet eurozóny za jednu z možností. Podle slovenského ministerstva financí by v případě budoucích makroekonomických šoků měl stabilizační mechanismus na nadnárodní úrovni kompenzovat chybějící individuální měnovou politiku.