Proevropské hnutí Volt sbírá podporu napříč kontinentem

© Volt

Volt, celoevropské hnutí založené mladými Evropany, se chystá bojovat o hlasy v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Sázejí na kombinací silně decentralizované organizace a společné evropské vize. EURACTIV.com mluvil se dvěma jeho zakladateli.

Rozhodnutí Spojeného království opustit Evropskou unii neočekávali. Uvědomili si však, že politické rozhodnutí jedné země může mít bezprostřední vliv na jejich životy. Právě to se stalo hlavním impulsem pro vytvoření politického hnutí, které podporuje evropskou integraci a zároveň volá po hlubší reformě evropských institucí.

Vše začalo založením facebookové stránky 29. března 2017, kdy Spojené království aktivovalo článek 50 Smlouvy o Evropské unii, a odstartovalo tak dvouletou lhůtu pro vystoupení. Téměř dva roky poté čítá hnutí více než 15 tisíc členů a 10 politických stran, které jsou již zaregistrované na národní úrovni. Hnutí je přítomné ve 30 evropských zemí včetně Švýcarska a Albánie.

Většina členů jsou dobrovolníci, z nichž 70 procent nemá žádnou politickou zkušenost. Kampaň byla doposud financována pouze prostřednictvím crowdfundingu.

Koncem října se v Amsterdamu uskutečnilo první valné shromáždění, kterého se zúčastnilo přes 450 delegátů. Výsledkem jednání bylo přijetí Amsterdamské deklarace – společného evropského programu pro všechny delegace Voltu napříč kontinentem.

Evropská legislativa nedovoluje vytvořit evropské politické strany, které by se mohly ucházet o reprezentaci na národní úrovni. Národní varianty Voltu tak budou v jednotlivých státech vést kampaň se stejnými cíli, ideou i závazky.

„Pokud máte společný cíl, jdete do toho společně. Na nadcházející volby se připravují naše týmy od Lisabonu po Varšavu,“ vysvětlil redakci Andrea Venzon, jeden ze spoluzakladatelů hnutí.

Místně orientovaný, přesto evropský

„Volt chce jít za rámec voleb do Evropského parlamentu,“ řekla Colombe Cahen-Salvadorová, rovněž spoluzakladatelka hnutí. „Chceme kandidovat na všech úrovních vlády, dokud nedosáhneme všeho, co je zde vytyčeno (v Amsterdamské deklaraci – pozn. red.),“ dodala.

Strana má v současnosti více než 300 městských týmů po celé Evropě, které se pravidelně schází, aby debatovaly o různých tématech.  Výstupy z těchto debat jsou pak předávány regionální, národní a dále evropské úrovni. „Jsme hyper-lokální hnutí,“ vyzdvihl Venzon.

Existence těchto delegací jim podle jeho slov dovoluje lépe komunikovat s těmi, kteří by nemuseli být aktivní na digitálních platformách. Zároveň jim umožňuje zůstat aktivní na lokální úrovni angažováním se v politických aktivitách, jež se bezprostředně netýkají evropských voleb.

I na úrovni měst a regionů chce Volt za každou cenu šířit tzv. Evropskou vizi. Tu představuje 100stránkový dokument schválený loni v květnu po intenzivních konzultacích mezi členy. Text má osvětlit pozice hnutí na širokou škálu problémů.

„Když jsme s projektem začínali, rozhodli jsme se, že by měl být založen hlavně na obsahu. Já jsem Francouzka a v posledních francouzských volbách mě velmi znepokojoval fakt, že současný prezident se mohl ucházet o mandát bez jakéhokoliv programu po tak dlouhou dobu,“ řekla Cahen-Salvadorová.

Lokální, regionální a národní delegace strany musí při sestavování vlastních specifických programů respektovat základní cíle hnutí a reflektovat ty, jenž budou více relevantní pro jejich konkrétní oblast.

„To znamená, že bez ohledu na to, zda jde o Ixelles (Brusel), nebo o bulharský volební obvod, máme koherentní, konzistentní pozice po celém kontinentu,“ zdůraznila.

Hlubší evropská integrace

Program Voltu upozorňuje na potřebu prohloubit evropskou integraci v několika oblastech, včetně efektivnějšího řízení migračních vln, harmonizace azylových politik, posílení hospodářské a měnové unie a rovněž zdůrazňuje nutnost učinit z evropských institucí demokratičtější orgány.

„Jsme proevropští, ne protože bychom idealizovali EU, ale protože je to ve skutečnosti nejlepší prostředek k dosažení našich cílů, jimiž jsou mír, udržitelnost a zasazení se o prosperující společnost,“ řekla Cahen-Salvadorová.

„Neříkáme pouze, že chceme hlubší evropskou integraci, deklarujeme také, že chceme EU reformovat,“ zdůraznila.

Tomáš Zdechovský: EU se musí změnit. Tématem eurovoleb bude reforma

V evropských volbách se určitě objeví snaha nahnat body pomocí strachu, to bude taktika populistických stran, říká Tomáš Zdechovský.

Představitelé nového hnutí chtějí mimo jiné demokratičtější, transparentnější Unii, do které se budou Evropané moci více zapojit, kde budou vrchní političtí reprezentanti volení přímo, a kde bude mít Evropský parlament právo zákonodárné iniciativy, což je v současnosti privilegiem Evropské komise.

Volt podporuje návrh předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera o změně hlasovací procedury v Evropské radě z jednomyslnosti či konsensu na většinové rozhodování. Rovněž schvaluje záměr Emmanuela Macrona prohloubit hospodářskou a měnovou unii.

Volají také po zelenější ekonomice a silnější podpoře a ochraně pracujících, především těch, jenž jsou ovlivněni digitální revolucí, více finanční podpory do vzdělávání, výzkumu a inovací, a usnadnění mobility pracujícím a studentům po celé Evropě.

V kontextu narůstajícího rasismu a antiimigračních nálad upozorňuje Volt na potřebu zvýšení míry evropské solidarity v rámci řízení migračních vln, dokončení doposud blokované reformy Dublinského systému a dosažení stejných práv pro žadatele o azyl ve všech 27 členských státech.

Hnutí usiluje také o to, aby právo obětí hladomoru a klimatických změn na mezinárodní ochranu bylo součástí evropské legislativy. Zároveň považuje legální procesy pro migranty za příliš složité a navrhuje jejich zjednodušení.

Společná bezpečnostní a obranná politika, posílení role Europolu, boj s policejním násilím, genderová rovnost a boj s chudobou v méně rozvinutých regionech EU jsou další součástí výčtu priorit nového hnutí.

Evropské volby

„Příštích 5 let budou, spíše než pro Evropskou unii, rozhodující hlavně pro Evropany,“ tvrdí Venzon a odkazuje přitom na výzvy, kterým EU čelí, ale také na měnící se podobu politiky.

Petr Ježek: Krajní pravice po eurovolbách posílí. Já už zřejmě kandidovat nebudu

Protiunijní krajní pravice vůbec neovlivňuje legislativu vycházející z Evropského parlamentu, říká pro EURACTIV europoslanec Petr Ježek.

Nedávné volby se vyznačují nízkou volební účastí. To pokládá Cahen-Salvadorová za projev neporozumění procesů probíhajících v Evropské unii a z toho plynoucí nedůvěry.

„Tyto volby by měly být soubojem mezi starým způsobem dělání politiky a tím novým způsobem, jenž je inkluzivní, na jejímž fungování se mohou lidé podílet, a ve kterém jsou jejich hlasy vyslyšeny,“ dodala.

Jejich první zkušenost z Belgie, s 10členným týmem dobrovolníků věnujícím se místním volbám, jim přinesla přibližně 1,5 % hlasu v bruselském obvodu Etterbeek, tedy v oblasti, kde se nacházejí evropské instituce.

Cílem pro evropské volby je mít vlastní politickou skupinu v Evropském parlamentu. Aby ji hnutí mohlo zformovat, musí splnit nelehký úkol. Tím je zisk alespoň 25 mandátů a zastoupení nejméně ze 7 členských států.

V březnu příštího roku dojde k rozhodnutí ohledně „spitzenkandidáta“, který bude hnutí reprezentovat v evropských volbách. Hnutí vkládá do jejich varianty k nadnárodním kandidátkám, jenž parlament odmítl, velké naděje. Zda se jim podaří s touto alternativou uspět, bude jasné v květnu 2019.