Premiéři V4 podepsali deklaraci podporující rozšíření EU o státy západního Balkánu

© Shutterstock

Premiéři zemí Visegrádské čtyřky přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Andrej Babiš. EU podle něj musí západnímu Balkánu nabídnout jasnou vizi evropské perspektivy. Premiéři V4 dnes zároveň ocenili posty získané v nové Evropské komisi.

„My jsme dlouhodobě velkými zastánci lidských vztahů mezi západním Balkánem a Evropskou unií. Dnes jsme přijali deklaraci, v které deklarujeme naše společné přesvědčení o tom, že politika rozšíření Evropské unie je podle mého názoru nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě,“ řekl Babiš.

Na úrovni Evropské rady je podle Babiše důležité hovořit o tom, proč trvá dlouho přijetí například Bulharska, Rumunska či Chorvatska do schengenského prostoru. „Musíme asi odlišit rozšiřování Evropské unie od rozšiřování schengenského prostoru,“ dodal.

„Opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, pokud se celý region západního Balkánu nezapojí do evropské integrace. Doufáme především, že se podaří udržet tempo reforem a že bude možné v říjnu otevřít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií,“ poznamenal Babiš. „Není také pochyb o tom, že probíhající přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou budou výrazně urychlena a že je budeme moci přivítat do rodiny členů Evropské unie co nejdříve,“ dodal. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Také reformy v Bosně a Hercegovině podle Babiše posilují vyhlídky země na členství v EU.

V4 je v podpoře vstupu zemí západního Balkánu do EU jednotná. To ale nestačí

Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.

Kosovský vicepremiér účast zrušil

Babiš s premiéry Slovenska Peterem Pellegrinim, Maďarska Viktorem Orbánem a Polska Mateuszem Morawieckým absolvoval zhruba hodinu a půl dlouhé pracovní jednání. Dalšími tématy setkání podle českého předsedy vlády byl brexit, přístup k řešení klimatických otázek, složení nové Evropské komise nebo víceletý finanční rámec po roce 2020.

Po poledni se k lídrům V4 připojili zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny. Původně potvrzenou návštěvu kosovského vicepremiéra podle informací z diplomatických zdrojů kosovská strana zrušila po prohlášeních prezidenta Miloše Zemana, zemi tak zastupoval chargé d’affaires. S českými ústavními činiteli chce prezident projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost.

Česko převzalo předsednictví ve V4 na počátku července od Slovenska. Za cíl si dalo mimo jiné zvyšování koaličního potenciálu skupiny v Evropské unii. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříček chce ČR prosazovat posilování spolupráce EU se státy Východního partnerství a podporovat integraci zemí západního Balkánu do Unie.

Nad dalším postupem EU vůči západnímu Balkánu visí otazník

Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.

Lídři V4 ocenili získané posty v Evropské komisi

Premiéři Polska a Maďarska po summitu v Praze ocenili, jaké posty skupina obsadila v nové Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. V4 podle nich bude hrát v nové Komisi důležitou roli. Považují to za úspěch společného vyjednávání Visegrádu.

Polský eurokomisař Janusz Wojciechowski dostal v nové Komisi na starost zemědělství, Maďarsko bude reprezentovat László Trócsányi jako komisař pro sousedství a rozšíření. Místopředsedy Komise budou Češka Věra Jourová, která se bude zabývat hodnotami EU a transparentností, a Slovák Maroš Šefčovič, komisař pro interinstitucionální vztahy a prognostiku.

Morawiecki uvedl, že úspěch by nebyl tak zřetelný, kdyby státy V4 netáhly za jeden provaz. „Vidíme, jak důležitou roli bude hrát naše skupina,“ uvedl. Ocenil, že V4 bude mít dva místopředsedy a rovněž bude mít na starost rozšíření a zemědělství, které jsou pro státy visegrádské skupiny také důležité.

Rovněž podle Obrána ve srovnání s posledním funkčním obdobím Komise v příštích letech důležitost V4 vzroste. „Pokud porovnáme portfolia, co měly země V4 v dřívějších pěti letech, rozdíl je evidentní. Nabrali jsme na síle, máme dva místopředsedy,“ konstatoval Orbán. Slovenské portfolio podle něj patří mezi nejdůležitější ze všech.

Předseda slovenské vlády Peter Pellegrini v kontextu dnešního jednání V4 se zeměmi západního Balkánu zdůraznil, že je klíčové, že eurokomisařem pro rozšíření bude člověk ze země, která je rozšiřování EU nakloněna. Ocenil především, že se Polsku podařilo získat zemědělství.

Infografika: Známe nové složení Evropské komise. Jourová bude místopředsedkyní

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila 10. září 2019 složení týmu komisařů. Pokud je schválí Evropský parlament, dne 1. listopadu se kolegium chopí úřadu.