Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

© Shutterstock

Přestože země Visegrádské čtyřky letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Podle globálních žebříčků se úroveň demokracie u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. V Česku a na Slovensku se objevují náznaky podobného vývoje.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Maďarsko v posledních letech prochází významnými změnami. Vláda schválila už sedm balíčků ústavních změn, které zahrnují zmenšení prostoru pro občanskou společnost, omezení nezávislosti Maďarské akademie věd a zavedení nového systému takzvaných správních soudů. Podléhat budou přímo ministrovi spravedlnosti a fungovat by měly od roku 2020. Na kontroverzní kroky maďarské vlády odpověděl Evropský parlament schválením šesti kritických rezolucí, které změny odsuzovaly.

V Polsku se vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) úspěšně podařilo podřídit celé soudnictví exekutivě. Varšava nedávno akceptovala rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, ale odmítla se vzdát svého dlouhodobého plánu transformace soudnictví. Komise proto oznámila, že zatím neplánuje zastavit proceduru na základě článku 7 ani stáhnout stížnosti, které podala k Soudnímu dvoru EU.

Reakce Evropské unie na maďarské a polské útoky proti principům demokracie a právního státu se na různých úrovních lišila. Komise proti Varšavě už aktivovala článek 7, který může skončit odnětím hlasovacích práv v Radě EU. Parlament v rezoluci z minulého září navrhl stejný postup také v případě Maďarska pod vedením premiéra Viktora Orbána, člena největší europarlamentní frakce Evropské lidové strany (EPP). Šance na jakékoli účinné sankce jsou však velmi nízké, protože polsko-maďarská koalice může případný návrh sankcí vzájemně vetovat.

Aktivaci článku 7 podporuje i polská opozice, která už ale nesouhlasí se zavedením sankcí proti své vládě. Politoložka Renata Mienkowska-Norkieneová z Institutu politických věd na Varšavské univerzitě říká, že opozice si nemůže dovolit Komisi bezvýhradně podpořit, jelikož polští voliči velmi citlivě reagují na pocit, že někdo zvenčí ovlivňuje polskou politiku.

Ve sporu EU s Polskem a Maďarskem podporují Česko i Slovensko dialog

Ministři zahraničí Česka a Slovenska se shodují v názoru na řízení EU vůči Maďarsku a Polsku. Rozdíly však zatím panují v přístupu zemí k plánovanému globálnímu paktu o migraci z dílny OSN.

Maďarsko a Polsko mají nepřímou podporu slovenského parlamentu. Ten nedávno schválil nezávaznou rezoluci z dílny Slovenské národní strany, která článek 7 považuje za krajní řešení v případech, kdy selžou všechny ostatní dostupné prostředky. Text rezoluce je mírný, přesto je považován za vyslovení podpory Maďarsku a Polsku. Předseda slovenského parlamentu a šéf SNS Andrej Danko se vyjádřil, že cílem rezoluce byla „pomoc sousedům“. Česká vláda k situaci zaujala mírnější postoj. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař se nechal slyšet, že Češi důvěřují schopnosti Komise věcně diskutovat s Varšavou o problémech a dialog by měl podle něj pokračovat. Česká diplomacie věří, že situace nedospěje až k hlasování v Radě. Ráznější byla ovšem česká Poslanecká sněmovna, která v říjnu 2018 označila hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem za „chybné a nešťastné“.

Podle novináře Zoltána Gyévaie z portálu Bruxinfo je pokrok v řízeních proti Polsku a Maďarsku během rumunského předsednictví Rady EU nepravděpodobný. „Nikdo nečeká, že rumunské předsednictví v této oblasti výrazně pokročí. Maximem může být první formální slyšení s Maďarskem,“ zhodnotil Gyévai.

Za vším stojí Soros

Maďarská vláda za kritikou stavu právního státu ze strany Unie vidí svou migrační politiku a postoj k uprchlickým kvótám. Orbán je známý častými obviněními na adresu amerického filantropa George Sorose, který podle něj organizuje migrační toky do Evropy. Právě Soros podle něj tahá za nitky v Evropské komisi. Vláda v Budapešti nedávno spustila novou mediální kampaň, která kromě Sorose cílí také na předsedu Komise Jeana-Clauda Junckera. Zuzana Stuchlíková z pražského think-tanku EUROPEUM podotýká, že „zlý Brusel“ je častým viníkem také na české politické scéně.

Juncker vyzval k vyloučení Orbána z lidovecké frakce EP. Evropští lidovci se k tomu staví zdrženlivě

Evropská lidová strana nestojí o rozpory s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Alespoň to vyplývá z informací sítě EURACTIV, která kontaktovala zástupce evropských lidovců z různých členských států EU.

Unie proti Slovensku ani Česku zatím žádné disciplinární řízení nevede. Vývoj v obou zemích ale není bez problémů. Soros jako vnější hrozba se objevil také ve slovenském politickém diskurzu. Někdejší premiér Robert Fico mluvil přímo o tom, že masové protesty „Za slušné Slovensko“ po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové, které vedly k přestavbě vlády, organizoval ze zahraničí právě Soros společně se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. „Sorosovský“ narativ je na Slovensku typický pro scénu alternativních a konspiračních webů, které jsou relevantním zpravodajským zdrojem pro nezanedbatelnou část obyvatelstva. V Česku amerického filantropa obviňují  podle Stuchlíkové především extremisté typu Tomia Okamury.

Útoků na média přibývá

Na Slovensku roste poptávka po regulaci médií a internetu. Navrhované „právo na odpověď“ by mělo z pohledu politiků řešit to, co expremiér Fico označuje za „mediální terorismus“. Institut práva na odpověď, který už v minulosti byl součástí slovenské legislativy, by dal politikům právo reagovat na tvrzení v médiích, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí fyzických osob. Odpovědi by pak média pod hrozbou pokuty musela zveřejňovat.

V České republice má na mediálním trhu výjimečné postavení premiér Andrej Babiš, který podle podezření skrze svěřenský fond ovládá své mediální impérium.

Polská PiS představila návrhy, které jsou chápány jako pokus umlčet vládní kritiky. Dosud se PiS podařilo novelizovat zákon o veřejných médiích.

Šéf Centra pro média, data a společnost Marius Dragomir popsal situaci v Maďarsku jako klasický případ únosu médií státem. Viktoru Orbánovi se podařilo ve spolupráci s oligarchy proměnit většinu nezávislých médií na hlásné trouby vlády financované z veřejných zdrojů.

Nové sankční mechanismy

Evropská komise odpověděla na chování maďarské vlády zahájením několika oficiálních řízení. Poslední se týká takzvaného Lex-CEU, zákona cíleného na ztížení fungování Středoevropské univerzity v Budapešti. Efektivita kroků Komise proti Budapešti ale zůstává sporná. Orbán se v některých případech, jakým byl například kontroverzní návrh na snížení věku odchodu soudců do důchodu stáhl, pouze aby později systém reformoval jiným způsobem. Řízení naopak uspělo v otázce polské reformy soudnictví, kdy na Varšavu společně zatlačila Komise a Soudní dvůr. „V takových případech musí Komise konzistentně tlačit na dodržování základních hodnot Unie členskými státy. Neměla by se spokojit se symbolickými gesty,“ řekl politolog Daniel Hegedus z německého Marshallova fondu.

Soudní dvůr vyhověl Komisi, Polsko musí pozastavit kritizovaný zákon o justici

Spor Evropské komise s Polskem ohledně kontroverzní justiční reformy se dostává do nové fáze. Soudní dvůr EU dnes polské vládě nařídil, aby pozastavila uplatňování zákonů, které snižují důchodový věk soudcům Nejvyššího soudu.

K tradičním nástrojům, kterými mohou evropské instituce zatlačit na členské státy, postupně přibývají nové. Parlament nedávno schválil vytvoření mechanismu, který vyplácení evropských fondů v rozpočtovém období 2021 až 2027 spojuje s dodržováním zásad právního státu. Právní služba Rady Evropské unie však tvrdí, že právní základ návrhu není dobře definován a jeho implementace by byla nezákonná. Maďarský státní tajemník pro evropské záležitosti Szabolcs Takács pro think-tank Political Capital řekl, že „skutečným cílem návrhu je umožnit Komisi trestat členské země na politickém základě, a tvářit se přitom, že jde pouze o finanční zájmy“. Orbánova strana Fidesz iniciativu odmítá hlavně kvůli její protikorupční povaze. Podle žebříčku vnímání korupce od Transparency International je Maďarsko třetí nejzkorumpovanější zemí v Unii.

Polskému ministrovi pro investice a rozvoj Jerzymu Kwiecińskimu se zamlouvá, že konečné rozhodnutí o rozpočtu padne až po zvolení nového Evropském parlamentu. Proti podmínění eurofondů dodržováním právního státu se postavily i vlády v Bratislavě a Praze. Jejich výhrady jsou však oproti těm maďarským či polským mírné. České vládě není jasné, jak by nová pravidla fungovala společně se současnými mechanismy. Bratislava podle oficiálního stanoviska není kategoricky proti, ale má několik výhrad právního, politického i procesního charakteru.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Hegedus považuje zformování koalice proti návrhu za nepravděpodobné. Podle něj s tímto vývojem nepočítá ani maďarská strategie. Budapešť se místo toho snaží návrh oslabit ještě před samotným hlasováním, v krajním případě hrozí vetem proti samotnému víceletému rozpočtu. Hegedus říká, že prioritou by měla zůstat promyšlená aplikace současné legislativy, ne vývoj nové. Zdůraznil, že důslednější prosazování a interpretace práva stále  Komisi i Soudnímu dvoru EU nabízejí široké spektrum možností.

Další ze série iniciativ je připravovaný belgicko-německý návrh takzvaného mechanismu odborného hodnocení, který by měl sloužit jako platforma pro interaktivní diskusi členských států směřující k rozvoji právního státu. O detailech návrhu se stále jedná. Takács však už stihl ideu mechanismu založeného na expertním názoru mezinárodních lidskoprávních organizací označit za „znepokojivou“. Podle Gyévaia je pravděpodobné, že Unie bude tlačit na implementaci politických podmínek do nového rozpočtu. Jak přesně bude mechanismus fungovat a co všechno bude obsahovat zatím není známo.

Vícerychlostní Evropa?

Navzdory poměrně hlasité podpoře uvedených řízení a procedur ze strany Německa, Francie, Beneluxu a severských zemí s výjimkou Dánska, má Unie problém zvládnout řízení s více státy najednou. Kromě Maďarska a Polska se Komise obává i chování Malty, Rumunska a Bulharska. „Pokud se autokratické tendence rozšíří z Maďarska a Polska, může to výrazně poznamenat budoucnost integrace. Výsledkem může být několikarychlostní Evropa, kde bude skutečná integrace probíhat pouze v jádru eurozóny, která od sebe odstřihne problematickou periferii,“ naznačil Hegedus.

Reforma autorského práva rozděluje Evropu, jednotný není ani Visegrád

Členské státy, Evropský parlament a Komise úspěšně zakončily téměř tříleté vyjednávání o reformě autorského práva. Sporným bodem byly články 11 a 13, které podle kritiků ohrožují svobodu internetu.