Polský venkov se vylidňuje, rostou pouze předměstí. Rodinné farmy kvůli tomu trpí

© Pixabay

Nejnovější zpráva o stavu polského venkova ukazuje, že tyto oblasti čelí mnoha výzvám, jako jsou demografické změny, ekonomické a sociální problémy nebo migrace obyvatel.

„Problémem je, že mladí lidé a lidé v produktivním věku nevidí na venkově příležitosti, proto se raději přestěhují za prací do měst,“ vysvětlil redakci EURACTIV.pl Zbigniew Karaczun z Katedry ochrany životního prostředí na Varšavské zemědělské univerzitě. Životní úroveň na polském venkově je nižší než ve městech, a to kvůli nižším mzdám, oficiální i skryté nezaměstnanosti, ale i z důvodů horší technické infrastruktury včetně dostupnosti telekomunikací a vysokorychlostního internetu.

Proces vylidňování venkova je ale složitější. Zpráva o stavu venkovských oblastí od Jerzyho Wilkina a Andrzeje Hałasiewicze z roku 2020 ukazuje, že od roku 2000 je ve venkovských oblastech stabilní populační nárůst. Mezi lety 1989 a 2018 došlo k nárůstu populace ve venkovských oblastech o 4,9 procent, což představuje zhruba 700 000 lidí. Tento nárůst se nicméně týkal pouze třetiny venkovských obcí a malých měst.

„Na venkov se stěhovali převážně obyvatelé velkých měst, jednalo se tak o přesun do vesnic v jejich blízkosti. Život na předměstí je příjemnější než život ve městě,“ poznamenal Karaczun. Tato „rezidentní migrace“ zvýšila počet obyvatel předměstských oblastí v okolí velkých měst.

Souběžně se stěhováním lidí z měst do jejich okolí zažívá většina vesnic a malých měst negativní migraci. „Jedná se o oblasti s neúrodnou půdou, kde je obtížné uživit se zemědělstvím. Není tam rozvinutý trh práce,“ vysvětlil Karaczun. Nedostatkem pracovních příležitostí a nedostupností služeb trpí převážně vesnice v minulosti spravované státem.

Kauza dolu Turów: Česko, Polsko a Evroská komise zasedly k jednacímu stolu

Zástupci České republiky, Polska a Evropské komise dnes poprvé společně jednali o sporu kolem polských plánů prodloužit a rozšířit těžbu v hnědouhelném dole Turów, který leží v bezprostřední blízkosti českých hranic.

Největší pokles počtu obyvatel podle zprávy nastal v centrálním Polsku a v některých oblastech na východě země. Jedná se o regiony s nízkou hustotou zalidnění, takže přesun lidí do měst dále posiluje vylidňování.

Kvůli migraci také dochází k demografickým změnám, kdy se poměr starších lidí v populaci zvyšuje. Stejně tak počet mužů převyšuje počet žen. Nadbytek svobodných mužů vytváří bludný kruh ovlivňující porodnost, která opět vede k vylidňování. Celý proces pak směřuje k tomu, že je na vesnicích méně mladých lidí, kteří by mohli pracovat v zemědělství.

„Velmi často se stává, že vesnicím schází základní věci,“ říká pro Euractiv.pl Piotr Kijanka, správce „Eko Farmy u Piotra“ v obci Kromnów nedaleko Jelení Hory. „Jedním z problémů jsou chybějící chodníky a cyklostezky, na kterých by se dalo pohybovat bezpečně. Některé ulice jsou navíc špatně osvětlené. Dalším problémem je špatný přístup ke kultuře a veřejné dopravě,“ dodal Kijanka s tím, že lidé ve městech mají například také možnost zajít si do restaurací, což je na vesnicích velmi vzácné.

Vzdělanost obyvatel je relativně nízká. Ve středně velkých městech má vysokoškolské vzdělání 29 procent obyvatel, v metropolích pak 48 procent.

„Vylidňování venkova není pouze polský problém, týká se celé Evropy,“ uvedl Karaczun. Proces vylidňování způsobuje strukturální změny, jako je úpadek tradičního zemědělství.

„Komercializace, čím dál větší farmy a industrializace zemědělství ničí venkov. Industrializované zemědělství vytlačuje malé a rodinné farmy z trhu,“ vysvětlil Karaczun. Odborník poukázal na nezbytnost podpory středně velkých a rodinných farem. Tento krok by podle něj zlepšil životní úroveň lidí žijících v zemědělských oblastech a lidí, kteří se tam plánují vrátit. Zdůraznil také nutnost modernizovat tyto regiony tak, aby se staly atraktivnějším místem pro život.

Europoslanci hlasovali o reformě zemědělství. Chtějí omezit dotace, ochránce klimatu ale zklamali

Vyjednávání o reformě zemědělské politiky se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Na čem se europoslanci dohodli a jaký bude další postup?

V dobách pandemie COVID-19 stále více lidí pracuje z domova. V rámci EU má pouze 47 procent domácností na venkově přístup k vysokorychlostnímu internetu. Pro porovnání, ve městech je to 80 procent domácností.

Podle Kijanky je výhodou života na vesnici „možnost žít blízko přírody a zároveň daleko od ruchu a shonu, kterému nejde ve městě uniknout.“ Stále více lidí si uvědomuje to, že čistý vzduch a ticho jsou zásadní podmínky pro duševní pohodu. Nicméně, ještě je potřeba zapracovat na zelených opatřeních pro ochranu přírody.

„Problémem je i negativní společenské smýšlení o vesničanech jako o někom, kdo v životě neuspěl. Změna tohoto stereotypu by mohla motivovat lidi na vesnicích zůstávat, nebo se tam stěhovat,“ uzavřel Kijanka.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.