Cesta k polským prezidentským volbám pokračuje. Nejprve se rozhodlo o jejich korespondenční podobě, nyní se koaliční strany dohodly na „odkladu“. Otázkou zatím zůstává, kdy přesně budou Poláci volit, a jak dynamická situace zamíchá s podporou kandidátů.
Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) dlouho usilovala o to, aby se prezidentské volby uskutečnily v plánovaném termínu 10. května, koronavirové krizi navzdory. Její úsilí se přetavilo v návrh korespondenčních voleb, který polský parlament i přes odpor Senátu ve čtvrtek přijal. Hlasování parlamentu ale předběhlo klíčové jednání vládní strany s koaličním partnerem, stranou Dohoda.
Lídři stran, Jaroslaw Kaczyński (PiS) a Jaroslaw Gowin (Dohoda), se ve středu večer dohodli, že se volby budou konat později. Nejedná se však tak úplně o odklad v pravém slova smyslu.
Oslabený Duda a noví kandidáti
V praxi se prezidentské volby v plánovaném termínu v neděli 10. května neuskuteční, a nejvyšší soud tedy příští týden rozhodne o jejich neplatnosti. Předsedkyně parlamentu Elżbieta Witková tak bude moci vyhlásit nový termín voleb. Přesné datum zatím jisté není, polská média ale hovoří o červenci nebo srpnu.
Dynamika tedy polskému politickému chaosu posledních týdnů nechybí. Ještě před dohodou totiž nebylo jisté, zda vládní koalice hru o prezidentské volby ustojí.
„Ukázalo se, že odpor gowinowců byl natolik silný, že (…) by se muselo rozpadnout vládnoucí uskupení, a pro Jaroslawa Kaczyńského jediným způsobem, jak z toho všeho vyjít s tváří, je udělat tyto volby neplatnými,“ okomentoval v TVN24 situaci politolog Marek Migalski, kterého citovala ČTK.
Vzhledem k tomu, že v Polsku nakonec dojde k vyhlášení nových voleb, budou se jich moci zúčastnit i noví kandidáti, kteří splní stanovené podmínky. Situace tak pravděpodobně zamíchá s voličskými preferencemi a současný prezident a favorizovaný kandidát vládní strany Andrzej Duda přijde o květnové klání, ve kterém mu průzkumy připisovaly značné šance na vítězství. Podle politologa Radoslawa Markowského kvůli tomu Duda ztratí podporu. „A to, co bude za několik měsíců, nikdo neví,“ podotkl politolog.
„Pokud mluvíme o volbách v červenci, protože to je zatím nejpravděpodobnější datum, myslím si, že volby nevyhraje ani Právo a spravedlnost ani Občanská platforma,“ řekl Marcin Kędzierski z analytického centra Klub Jagielloński při příležitosti online debaty, kterou ve čtvrtek pořádala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Vítězem by se podle něj mohl stát nezávislý kandidát Szymon Hołownia.
Schrödingerovy volby vs. demokracie
Dohoda o volbách, které v neděli budou, ale vlastně zároveň nebudou, aby je následně mohl polský nejvyšší soud označit za neplatné, vzbuzují otázky. Ty se týkají především právního základu dohody a ohrožení demokratičnosti voleb.
Poláci se tak probudili do „nového světa, ve kterém každý, hlavně právníci, bude muset přezkoumat, co to (Kaczyński s Gowinem) vykoumali,“ uvedl Markowski, který v minulosti působil jako europoslanec zvolený za PiS.
„Dohoda nemá právní základ, Kaczyński a Gowin hledali optimální realizovatelné řešení. A ano, doprovází ho mnoho otázek a kontroverzí,“ uvedl k dohodě analytik Kędzierski.
Už dříve česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má v unijní exekutivě na starosti agendu hodnot a transparentnosti, uvedla, že proces sleduje velmi pozorně a znepokojuje ji otázka legality a ústavnosti takových voleb.
Korespondenční volby vzbuzovaly kontroverze ještě předtím, než byly schváleny. Nesouhlasí s nimi polská opozice, ombudsman, ale i různé mezinárodní organizace či evropští politici. Obávají se možného porušení pravidel pro spravedlivé hlasování.
Nyní se navíc korespondenční volby budou, ale i nebudou konat. Oficiálně se uskuteční, aby je mohl soud zneplatnit. Ve skutečnosti ale voliči nebudou mít možnost hlasovat.
Nezávislost soudnictví
Podle polského zpravodajského portálu oko.press je dohoda lídrů, která předpokládá rozhodnutí o neplatnosti voleb nejvyššího soudu, z pohledu právního státu pochybná. „Jak předsedové stran ví, jak nejvyšší soud rozhodne? Na jakém základě nejvyšší soud anuluje volby, které se nekonaly?“ ptají se novináři.
Na konci dubna navíc prezident Duda jmenoval dočasným předsedou nejvyššího soudu Kamila Zaradkiewiczkého, který působil za vlády PiS na ministerstvu spravedlnosti. Podle Kędzierskiého není vyloučené, že by Kaczyński mohl přesvědčit předsedu nejvyššího soudu, aby změnil rozhodnutí a odložil volby už na 23. května. „Myslím si ale, že politici vědí, že uspořádat volby v květnu není organizačně zvládnutelné, takže podle mě budou volby až v červenci,“ dodal odborník.
Dnes polští soudci nominují kandidáty na post předsedy nejvyššího soudu, ze kterých prezident Duda vybere budoucího předsedu. Polští i evropští vědci, právníci či neziskové organizace před výběrem kandidátů soudce vyzvali, aby bojovali za nezávislost polského nejvyššího soudu. Právě kvůli narušování nezávislosti soudnictví je Polsko v dlouholetém sporu s Evropskou unií.
Tento týden vyšla studie americké neziskové organizace Freedom House „Nations in Transit“ mapující demokratický vývoj postkomunistických zemí, ve které se Polsko oproti loňskému roku propadlo. Dosáhlo 65,48 % možných bodů (loni to bylo 67 %) a spadlo do kategorie semi-konsolidovaných demokracií. Polsko je tak druhou unijní zemí po Maďarsku, která už není považována za plně konsolidovanou demokracii.
