Orbánovy výroky o rasách jsou hloupé, říká Vondra. Ke kritickému stanovisku EP se však konzervativci nepřipojili

Maďarský premiér Viktor Orbán. © European Union 2022

Nechceme být míšenci smíšenými s Neevropany. I tak zněla nedávná slova maďarského premiéra Viktora Orbána, která v prohlášení ostře zkritizovalo vedení Evropského parlamentu, ovšem kromě Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Stanovisko totiž mimo jiné vyzývá k pokroku v řízeních s Maďarskem kvůli právnímu státu.

Konference předsedů, kterou tvoří předseda Evropského parlamentu a šéfové jednotlivých parlamentních frakcí přijala 30. července stanovisko, ve kterém Orbánova slova „rezolutně odsoudila“ a označila za „otevřeně rasistické výroky“.   

Orbán v projevu v rumunském Sedmihradsku znovu odmítl „multietnickou“ společnost. „Nechceme být míšenci“, smíšenými s „Neevropany“, řekl. Řekl také, že země, kde spolu žijí evropské a mimoevropské národy, „už nejsou národy, ale konglomeráty národů“, informovala ČTK. 

„Takové neakceptovatelné výroky, které jasně porušují naše hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, nemají v našich společnostech místo (…) Rasismus a diskriminaci ve všech formách je nutné jednoznačně odsoudit a efektivně řešit na všech úrovních,“ píše se v prohlášení z pera konference předsedů. 

Odsuzující stanovisko však podle EURACTIV.com nepodpořili Evropští konzervativci a reformisté (ECR), mezi které se řadí česká ODS či polská vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) to označil za skandální.

Výzva k řešení právního státu

„Předpokládám, že to bylo kvůli tomu, že naše vedení nesouhlasilo s tím textem tak, jak byl,“ vysvětlil postoj konzervativců a reformistů jejich český člen a europoslanec za ODS Alexandr Vondra. 

„Jak je v Evropském parlamentu dobrým zvykem, místo toho, abychom se vyjádřili k jedné specifické věci, tak se míchá více věcí dohromady. Řekl bych, že je to důvod, proč jsme se nepřipojili. Je to i důvod, proč já někdy s nějakou rezolucí nesouhlasím, i přesto, že její součástí jsou docela důležité výroky, které bych jinak rád podpořil,“ dodal Vondra. 

A jeho podporu má právě odsouzení Orbánových výroků. „To, co Viktor Orbán na letním soustředění své strany (Fidesz) v Sedmihradsku řekl na téma rasy, považuji za naprosto hloupý typ uvažování a vyjadřování. Tohle je skutečně z jiné planety. Míchat rasismus do politiky je špatně, je to velká chyba a upřímně řečeno vůbec nechápu, proč se tím nechal unést,“ sdělil redakci. 

„S tím, co řekl na téma ras zcela zásadně nesouhlasím a považuji to za ohromnou politickou chybu. V tomto se naše cesty rozcházejí, stejně jako se rozcházejí v pohledu na Rusko,“ dodal. 

Prohlášení předsedů obsahuje kromě kritiky Orbána také výzvu Radě, aby pokročila v řízení proti Maďarsku podle článku 7 Smlouvy o EU kvůli porušování evropských hodnot.

„Připomínáme Radě, že členské státy jsou povinné společně jednat a skoncovat s útoky na hodnoty vymezené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a žádáme, aby se toto řešilo na další Evropské radě,“ dodává prohlášení. 

Konference předsedů také vítá, že Evropská komise letos spustila vůči Maďarsku další řízení, tzv. mechanismus kondicionality, v jehož důsledku může země přijít o peníze z evropského rozpočtu. 

Redakce se na kroky frakce a výroky premiéra Orbána dotazovala také ODS, do vydaní textu však nezískala její stanovisko. 

Jourová: Proti Maďarsku máme silné důkazy o nedostatečném stíhání podvodů a korupce

Evropská komise spustí proti Maďarsku nový mechanismus na ochranu rozpočtu a právního státu. Proti Polsku ho spustit nehodlá, boj o právní stát ale probíhá na více frontách.

ECR s Orbánovým Fideszem?

Vondrova slova potvrzuje i Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„Domnívám se, že důvodem, proč se skupina k prohlášení nepřipojila, byl důraz prohlášení na to, že instituce EU a členské státy jsou podle smluv povinny jednat proti porušování zásad právního státu, resp. hodnot uvedených v čl. 2 SEU, a dále apel na Radu, aby vůči Maďarsku podnikla kroky podle čl. 7 či odkaz na mechanimus kondicionality,“ uvedla na dotaz redakce. 

„Aktivity ze strany EU přitom nekonvenují ideologii stran, jejichž poslanci sedí v ECR obecně, a poslancům Práva a spravedlnosti konkrétně, s ohledem na to, že vůči Polsku řízení podle článku 7 rovněž probíhá,“ dodala Janebová. 

Právě o ECR se po odchodu Orbánovy strany Fidesz z frakce Evropské lidové strany (EPP) spekulovalo jako o možné spřízněné skupině, kam by mohla část maďarských europoslanců zamířit. 

Europoslanci Fidesz opustili EPP poté, co strana schválila nová pravidla usnadňující vyloučení maďarských členů, po němž dlouhodobě část EPP volala.

Změna vnitřních pravidel v EPP vyvolala kritiku konzervativců. Spolupředsedové ECR označili krok EPP za „politicky motivované vměšování do vnitřních procedur“ a „za nepřátelský projev vůči maďarským voličům“. 

Sblížení Fideszu s ECR však podle Janebové nyní není pravděpodobné. „O možném členství Fidesz v ECR se mluvilo, Viktor Orbán potom ale začal hovořit o vytvoření úplně nové skupiny, zahrnující Právo i spravedlnost. Ta ale narazila na sympatie některých unijních krajně pravicových subjektů k Moskvě, které právě pro PiS byly nepřijatelné. Tohle téma v kontextu probíhající ruské agrese na Ukrajině je stále velice relevantní,“ vysvětlila. 

„Šance na přijetí poslanců Fidesz do ECR bych každopádně v tuto chvíli označila jako nižší než kdy jindy,“ uzavřela Janebová. 

Podcast: Jak se promění síly v europarlamentu po rozchodu maďarské strany Fidesz a lidovců?

Maďarská vládní strana Fidesz opustila Evropskou lidovou stranu i lidoveckou frakci v Evropském parlamentu. Očekávaný rozchod může mít na evropský dům legislativců výrazné dopady. Jak se může odchod strany z lidovecké frakce podepsat na rozložení sil v Evropském parlamentu?