Orbánova kritika EU překročila hranice. Usměrní ho Visegrád?

© European Union, 2019

Maďarský premiér Vitkor Orbán ve své protiunijní rétorice přitvrzuje. Jeho spor s Evropskou unií vyústil v pozastavení členství jeho strany Fidesz ve frakci Evropské lidové strany. Umírní Orbána frakce nebo by v tom mohla sehrát roli Visegrádská čtyřka?

Visegrád kritizoval Evropskou unii především v souvislosti s migrační krizí. Viktor Orbán ale pokračuje s kritikou i v dalších oblastech a jeho rétorika se vyostřuje. Příkladem je protiimigrační a protiunijní kampaň útočící přímo na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ten je v kampani spojován s americkým miliardářem pocházejícím z Maďarska Georgem Sorosem, kterého Orbán obviňuje z podpory masové migrace do EU.

Maďarsko je navíc v hledáčku Unie také kvůli porušování principů právního státu a čelí proceduře ochrany základních hodnot EU.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

Středoevropský potížista

Juncker v reakci na protiunijní kampaň požadoval vystoupení strany Fidesz z Evropské lidové strany (ELS). Podpořili jej také někteří představitelé konzervativních stran z Lucemburska a Švédska a někteří europoslanci ELS.

Podle odborníka na středoevropskou politiku z Global Arena Research Institute Michala Kořana se sice zagresivňování Orbánovy rétoriky dalo očekávat, ale ne až do takové míry.

„Zajímavé je, že si Orbán dovolil jít konkrétně proti Junckerovi, doposud se vymezoval jen proti Evropské komisi obecně. Přitom musel vědět, že to přinese problémy,“ řekl pro EURACTIV.cz Kořan.

Nejprve Orbán na kampani trval a v rozhovoru pro německý Welt am Sonntag řekl, že kampaň s Junckerem bude ukončena 15. března, ale následovat ji bude nová kampaň s místopředsedou Komise Fransem Timmermansem. Orbán pak v rozhovoru své křesťansko-demokratické odpůrce označil za „užitečné idioty“. Celou situaci podle něj vyvolala levice, která chce křesťanské demokraty oslabit před květnovými volbami do Evropského parlamentu.

Komise se proti kampani samozřejmě ohradila a vypracovala její rozbor, ve kterém uvádí na pravou míru nepravdivá tvrzení. Komise například dementuje výrok o zavedení víz pro migranty s cílem usnadnění migrace. Ve skutečnosti „Komise žádný návrh na zavedení humanitárních víz neplánuje,“ píše se v dokumentu.

Poslední kapka

Dle ELS strana Fidesz nejedná v souladu s hodnotami frakce. Za nepřijatelné také považuje narušování právního státu v Maďarsku a vládní protiunijní kampaň, která byla zřejmě pomyslnou poslední kapkou.

Spor následně vyústil v hlasování o vyloučení strany Fidesz z frakce poté, co se pro něj kvůli maďarskému porušování unijních hodnot vyslovilo dvanáct stran ELS z devíti členských států. Pro „pouhé“ pozastavení členství pak hlasovalo 190 delegátů členských stran frakce, proti byli 3.

S dočasným vyloučením souhlasí například česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, ELS). „Rozhodně neobdivuji Junckera, ale takovou kampaň si členská strana ELS nemůže dovolit,“ sdělila europoslankyně pro EURACTIV.cz a dodala, že definitivní vyloučení strany Fidesz by nepodpořila, protože by to ELS jakožto proevropskou pravicovou sílu oslabilo.

Volební strategie?

Pozastavení členství bylo ale odhlasováno na základě kompromisu mezi Fidesz a ELS, strana si tak nechala členství pozastavit „dobrovolně“. V důsledku to znamená, že se strana nebude účastnit schůzí frakce, pozbyde svého hlasovacího práva a práva navrhovat kandidáty do funkcí.

Tento kompromis považuje za rozumný český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, ELS). „Větší hodnotu má podle mne toto široce podpořené řešení, než těsně prosazené vyloučení nebo nevyloučení,“ uvedl pro EURACTIV.cz Niedermayer.

Jedním z argumentů pro pozastavení členství bylo také to, že by měl Orbán před definitivním vyloučením dostat ještě jednu šanci. Uvedla to například předsedkyně německé CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová.

Je dobře, že jsme Orbána nevyloučili. Jeho kritika Junckera je oprávněná, míní Bělobrádek

Největší evropská politická strana se ve středu v podvečer odhodlala udělat úkrok stranou. Maďarský Fidesz ze svých řad evropští lidovci nevyloučili, usmíření s premiérem Viktorem Orbánem se ale nekoná.

V této souvislosti ale Michal Kořan upozorňuje na to, že z kompromisu v podobě „pouhého“ pozastavení členství může profitovat jak ELS, tak Orbán. „Myslím si, že je to politický kalkul a není to tak úplně o tom, že by měl dostat šanci. Orbán ji dostane, pokud bude pro ELS užitečný a naopak,“ vysvětlil.

Navíc je nutno brát v potaz blížící se volby do Evropského parlamentu. „ELS mohla mít potřebu se před volbami od Orbána nějakým způsobem distancovat. Orbán zase mohl situaci využít k tomu, aby si rozvázal ruce,“ uvedl Kořan.

Klíčové ale bude, jak dopadnou evropské volby. „Pokud volby pro ELS a Fidesz dopadnou dobře, tak bude Orbán pro frakci důležitý. Vzhledem k tomu, že si ELS nebude moct dovolit přijít o europoslance Fideszu především kvůli boji o předsedu Komise. Fidesz totiž vždy hlasoval poslušně, tak jak lidovci chtěli. Za těchto podmínek pak předpokládám, že se Orbán do ELS vrátí,“ sdělil Kořan s tím, že v případě neúspěchu ELS nebo Fidesz v eurovolbách může dojít k jejich rozluce.

Zdrženlivý Visegrád

Ostatní státy Visegrádu jsou, co se Orbána týče, stále ostražitější. Podle informací serveru Politico.eu vyjádřily protějšky Orbána ze zemí V4 rozpaky nad jeho chováním už v únoru na bratislavské schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Slovenský prezident Andrej Kiska pak na schůzce s Junckerem den před hlasováním ESL o členství Fidesz řekl, že někteří politici ze států V4 zneužívali Visegrád k prosazování názorů, které nebyly v souladu s postojem celého uskupení. Informaci však dále nespecifikoval.

V otázce konkrétní kauzy kampaně strany Fidesz a následného dočasného pozastavení jejího členství v ESL jsou ale představitelé zemí V4, podobně jako v případě maďarského a polského porušování principů právního státu, zdrženliví. O snahách usměrnit svůj maďarský protějšek v zájmu ochrany pověsti Visegrádu, tedy zatím nemůže být řeč.

„Na jednu stranu je to určitě zdrženlivost zemí V4, na druhou stranu je to ale také to, že v této fázi je situace politicky pochopitelná,“ uvedl Kořan a dodal, že třetí možností však může být i to, že kauza představitele V4 nijak zvlášť nezajímá.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

Český premiér Andrej Babiš, který s Orbánem udržuje dobré vztahy, k situaci uvedl pouze tolik, že se k jiné frakci než je Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) vyjadřovat nebude. Portálu EURACTIV.cz to sdělila mluvčí vlády Jana Adamcová.

Otázkou zůstává, jestli Orbán svým chováním ohrožuje pouze Maďarsko a jeho pozici v EU, nebo jestli může mít situace negativní dopad i na Visegrádskou čtyřku, za jejíž „hlas“ se Orbán rád označuje, jak zmiňuje server Politico.eu.

Michal Bucháček z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí ČR pro EURACTIV.cz uvedl, že ministerstvo „nepředpokládá, že by situace mohla mít jakýkoli vliv na spolupráci uvnitř V4 či navenek.“

Podle Kořana situace v tuhle chvíli bezprostřední dopad na Visegrád nemá a potenciální důsledky, které můžou pro V4 z kauzy vyplynout závisí na výsledku eurovoleb a na finálním rozhodnutí o členství strany Fidesz v ESL.

„Pokud se Orbán a ELS rozejdou, tak se Orbán může stát destruktivní silou v EU. Tou je zatím, kromě otázky kvót a migrace, pouze v domácí aréně. Rozejdou-li se, Orbán začne hrát jinou hru, nebude mít co ztratit a toto by pak dopad na Visegrád mělo,“ vysvětlil Kořan.

Manfred Weber: Kritizovat EU je v pořádku, Orbánova kampaň proti Junckerovi je však nepřijatelná

Evropu můžete kritizovat, protože Evropská unie je demokratickou institucí. Avšak situace, kdy člen frakce EPP napadá předsedu Komise, který je z EPP, je už příliš, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz „spitzenkandidát“ Manfred Weber.