Odradil covid kuřáky od cigaret? V Británii ano

© Pixabay

Koronavirová pandemie a s ní spojené problémy stojí za zvýšeným počtem závislých Čechů. Konkrétně u kouření ale zatím chybí spolehlivá data, která by pomohla nastavit českou protidrogovou politiku do budoucna.

Nejnebezpečnější důsledek nákazy nemocí covid-19 je ten, že vir napadá plíce a omezuje jejich funkci. Ve větším riziku jsou tedy především lidé, kteří mají tento orgán nějak oslabený či poškozený. Pandemie koronaviru tak alespoň nepřímo ovlivňuje zcela jinou epidemii – tu tabákovou. Právě zvýšená rizika totiž mají vliv na chování kuřáků.

Studie výzkumníků z University College London publikovaná letos v lednu v International Journal of Environmental Research and Public Health sledovala změny chování britských dospělých kuřáků a uživatelů elektronických cigaret v průběhu covidové pandemie.

Vědci zjistili například to, že od začátku pandemie (studie sledovala 12 měsíců) se přestat s cigaretami pokoušelo 45 % britských kuřáků, 27,5 % kvůli důvodům spojeným s covidem – obavy o zdraví nebo nedostatek financí kvůli krizi. Úspěch slavilo 17,5 % kuřáků, z těch zbylých pak kouřilo méně častěji 35,1 %, 37,9 % kouřilo ve stejné míře a 27 % naopak sáhlo po cigaretě častěji než dříve.

Přestat se svým zlozvykem se kvůli „covidovým důvodům“ pokoušeli a částečně uspěli také uživatelé e-cigaret, zájem udělat tento krok ale nebyl tak častý jako u cigaret.

Zdaleka ne všechny změny v chování byly pozitivní. „Na jedné straně pandemie poskytla motivaci především kuřákům přestat kouřit, na straně druhé možná zároveň přiměla uživatele e-cigaret k návratu ke kouření,“ upozornila analýza. Jak zmiňuje i sama studie, alternativní výrobky včetně elektronických cigaret jsou prokazatelně méně škodlivé než klasické cigarety, takový vývoj proto není dobrou zprávou.

Dívejte se na e-cigarety z širší perspektivy, radí Evropské komisi odborníci

Na evropské úrovni se připravuje nová tabáková legislativa. Někteří experti upozorňují, že podklady, na kterých chce Evropská komise založit svůj první návrh, se na téma alternativních nikotinových výrobků nedívají dostatečně komplexně.

Situace v Česku

V České republice zatím podobná studie neexistuje, je však možné udělat si obrázek o závislostech celkově. Přehled o dopadech pandemie má Asociace nestátních organizací (A.N.O.), která zastřešuje adiktologické a sociální služby pro lidi ohrožené závislostmi.

„V souvislosti s pandemií covidu registrujeme nárůst klientely až o 30 %,“  uvedla pro EURACTIV.cz předsedkyně rady asociace Helena Rampachová. Lockdown, ztráta pravidelného denního režimu, stres, nejistota, obavy z nemoci či ztráty zaměstnání – to všechno podle ní způsobilo významný nárůst užívání alkoholu, častější případy problémového či patologického hráčství, nárůst užívání nelegálních drog a celkově zvýšení problémů v oblasti duševního zdraví.

„Zvýšený nárůst kouření jde s tímto vším ruku v ruce, je však pravdou, že lidé se na naše služby obracejí spíše v důsledku problémů s jinými typy závislosti, které mají významnější sociální dopady. Kouření v tomto kontextu proto není našimi organizacemi nijak zvlášť sledováno,“ dodala Rampachová.

V Česku však existují také centra přímo zaměřená na problémy okolo tabáku. Podle zkušeností lékařky Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN zhruba polovina českých kuřáků kouří stejně jako před covidem, čtvrtina přestala nebo cigarety omezila a čtvrtina naopak kouří víc nebo se ke kouření vrátila. Jasná a doložitelná čísla ale nyní nejsou k dispozici.

„Za Českou republiku zatím taková data nemáme, Státní zdravotní ústav zveřejňuje každoroční analýzy vždy v květnu za předchozí rok,“ poznamenala přední česká odbornice na tabákovou závislost Králíková. Loňské hodnocení roku 2020 vliv covidu na změny v počtu kuřáků či na jejich přechod k cigaretovým alternativám ještě nemohlo hodnotit.

Analýza však popisovala alespoň meziroční změny v počtu kuřáků a uživatelů e-cigaret či zahřívaných tabákových výrobků, díky kterým si lze udělat částečný obrázek. Počet kuřáků cigaret poklesl z 24,9 % v roce 2019 na 23,1 % v roce 2020, jedná se však o dlouhodobý trend. Naopak po elektronických cigaretách už čtyři roky sáhne téměř stejný počet Čechů, okolo 5 %. I když se množství jejich uživatelů nemění, data ukazují, že e-cigarety hrají svou roli při snižování počtu klasických kuřáků – fungují jako nástroj k odvykání i jako méně škodlivá alternativa. To jsou podle analýzy dva ze tří hlavních důvodů, proč Češi vyměňují cigarety za jejich elektronickou obdobu.

Abstinence nestačí

V souvislosti s covidem a kouřením, přesněji užíváním nikotinu, se ve světě objevil jeden zajímavý fenomén. Jak popsala Králíková, podíl kuřáků mezi infikovanými covidem je ve všech zemích nižší než jejich podíl v dané populaci, což by naznačovalo, že kuřáci se méně častěji nakazí. Připisuje se to nikotinu a jeho schopnosti blokovat receptory, přes které se vir dostává do buněk. Tato látka se tak využívá v experimentální léčbě.

Zároveň však samozřejmě platí, že kuřáci mají mnohem vyšší riziko těžšího průběhu nemoci i případné smrti.

Stejný rozpor zmínila i Rampachová. „Samotná WHO (Světová zdravotnická organizace) se omezila na konstatování, že riziko těžkého průběhu koronavirové infekce je u kuřáků o 40 % vyšší a že kouření se nedoporučuje. Plně se v tom projevuje naivita tohoto abstinenčního přístupu a absolutní odtrženost od reality. Předpokládat, že v pandemii kuřáci přestanou kouřit, je nereálné – právě  naopak,“  podělila se o pohled A.N.O. Rampachová. WHO proto podle ní měla své stanovisko doplnit o doporučení užívat méně škodlivé alternativní produkty, pokud kuřák nedokáže přestat úplně.

Stejnou výtku má Rampachová i vůči evropskému a také českému přístupu. „V průběhu pandemie drtivá většina doporučení ze strany ministerstva zdravotnictví i odborných společností směřovala bohužel pouze zcela proti kouření (,nekuřte‘) a nijak nepracovala právě se strategií harm reduction, tedy ,když už musíš kouřit, kuř alespoň méně škodlivý produkt‘,“ poznamenala předsedkyně.

To je z pohledu A.N.O. významný nedostatek české protidrogové politiky. Podle asociace je škoda, že alternativní produkty nejsou v ČR nijak propagovány, ani státem výrazněji podporovány, a to přesto, že jejich nižší škodlivost ve srovnání s konvenčními cigaretami je už prokázána.

V tomto ohledu je však citlivé především téma užívání elektronických cigaret u mladých lidí a teenagerů, kteří předtím klasické cigarety nekouřili. Zmíněná analýza Státního zdravotního ústavu ukazuje, že v kategorii uživatelů e-cigaret ve věku 15–24 let jich 36,4 % předtím tabák nekouřilo.

E-cigarety nejsou „branou ke kouření“, otazník však visí nad ochranou mladých lidí

Na konec května připadl Světový den bez tabáku, Evropská komise zároveň zveřejnila zhodnocení své tabákové legislativy. Není zatím příliš jasné, jak chce do budoucna přistupovat k e-cigaretám a k dalším alternativám klasických cigaret.