Ochrana právního státu dosud spočívala v prázdných deklaracích. Komise to chce změnit

© EPA

Ačkoliv EU disponuje nástroji ochrany principů právního státu, dlouholeté spory s Maďarskem a Polskem se zatím nepodařilo vyřešit. Doba nouzových stavů navíc vyvolala další obavy. Jak by tedy měla EU zajistit efektivní ochranu vlády práva v Evropě? Možností je z dodržování hodnot učinit podmínku pro čerpání peněz z unijního rozpočtu.

Evropská komise vede s Polskem a Maďarskem dlouholeté spory ve věci porušování právního státu, jedné z unijních hodnot, k nimž se členské státy zavázaly. Koronavirová pandemie, která letos značně zasáhla evropské země, otázku ochrany právního státu neupozadila, naopak.

„Doba nouzových stavů téma právního státu přinesla s větší naléhavostí,“ míní česká místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, která má agendu právního státu na starost.

Ochrana právního státu se dostala ve světle nouzových stavů a restriktivních opatření zavedených v boji proti koronaviru do popředí především v souvislosti s maďarským kontroverzním zmocňovacím zákonem, který v rámci nouzového stavu výrazně posílil pravomoci tamní vlády v čele s premiérem Viktorem Orbánem.

Orbán zneužívá nouzový stav, EU musí být ostřejší, volají europoslanci

Většina europoslanců se dnes shodla na tom, že maďarský premiér Orbán zneužívá nouzový stav k omezování demokracie a svobody projevu v zemi. Neohraničené posílení pravomocí podle nich porušuje hodnoty EU a unijní orgány by měly co nejrychleji zjednat nápravu.

Doba nouzová a právní stát

Maďarská politoložka Edita Zgutová v rozhovoru pro server EURACTIV.sk již dříve situaci v Maďarsku popsala jako nahrazení „normálního“ nouzového stavu režimem neomezených pravomocí, které odhaluje skutečnou autoritářskou povahu tamní vlády.

V očích českého europoslance Alexandra Vondry (ODS, ECR) však zmocňovací zákon není co do obsahu „nikterak přelomový“ a přijde mu nefér „zjednodušené nálepkování Maďarska v západním tisku“.  Podle Vondry je situace v Maďarsku ojedinělá, protože Orbán v zemi vládne již dekádu a disponuje ústavní většinou.

Koronavirus v Maďarsku: Využívá Orbán krizi k únosu demokracie?

Není nouzový stav jako nouzový stav. Mnohé evropské země se kvůli koronaviru uchýlily k jeho vyhlášení, ten maďarský se ale vymyká. Tamním parlamentem v pondělí prošel kontroverzní zákon, který Orbánovi podle kritiků umožňuje neomezené vládnutí.

„V hegemonii schází efektivní kontrola moci a vláda má nejen pokušení, ale i reálnou možnost oslabovat celý systém brzd a rovnováh. V tomto směru situace v Maďarsku není něco, co bych si přál mít u nás,“ dodal europoslanec pro EURACTIV.cz.

Maďarský zákon zprvu vzbudil obavy i u Evropské komise. „Máme obavy, že při aplikaci toho zákona bude kontrola (vlády) ze strany parlamentu a médií omezena,“ sdělila již dříve pro ČTK Jourová, podle které je problematický také kontext schválení zákona. Po vyhodnocení ale Komise dospěla k závěru, že maďarský zákon není v rozporu s unijním právem.

Vlády odolaly pokušení a zachovaly právní stát i za nouzového stavu, říká Jourová

Evropská komise v zásadě u všech zemí EU, které kvůli pandemii koronaviru vyhlásily nouzový stav, viděla snahu, aby dál fungoval právní stát. Na dnešní bezpečnostní konferenci na Pražském hradě to uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Podle Zuzany Stuchlíkové z Institutu pro evropskou politiku Europeum situace v Maďarsku ukázala, že v případě schválení kontroverzní legislativy, která může ohrožovat právní stát, má Komise omezené možnosti, jak reagovat. Protože se jednalo o mimořádné koronavirové opatření, zákon je sám o sobě podle expertů Komise právně nenapadnutelný, k žalobě k Soudnímu dvoru EU tedy nedošlo. „Ukazuje se tak, že technické zaměření žalob na porušení smluv často není schopné pokrýt širší kontext porušování principů právního státu,“ uvedla pro EURACTIV.cz expertka.

Maďarský parlament nouzový stav ukončil v polovině června. Zda se Maďarsko zcela vrátilo zpět ke stavu před koronavirem, nyní Komise analyzuje. Jourová ve spolupráci s komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem připravuje hodnotící zprávy o stavu právního státu ve všech unijních zemích, které budou zohledňovat i vývoj spojený s koronavirovými opatřeními.

Vysvědčení z vlády práva by měla Komise unijní sedmadvacítce vystavit v září. Jedná se o jeden z nových nástrojů na ochranu právního státu. To, že budou nově monitorovány všechny unijní země je podle Stuchlíkové dobrým krokem především z hlediska legitimity hodnocení ze strany Komise. „Žádný stát se tak nebude moci cítit ukřivděně, že právě na něj si Komise ‚zasedla‘,“ vysvětlila.

Absence politické vůle

Komise si sice od rozšířeného monitoringu slibuje rychlou detekci problémů, stejně jako v případě tzv. strukturovaného dialogu, který předchází žalobě u Soudního dvora EU nebo spuštění mechanismu podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, se jedná o nástroj, jehož prostřednictvím nelze dodržování unijních hodnot vynutit.

„Otázka vynucování pravidel právního státu uvnitř EU je dlouhodobě nejpalčivějším vnitřním problémem Evropské unie, právě proto, že přes opakované snahy o revizi stále neexistuje žádný efektivní nástroj, který by mohl přimět státy změnit svůj přístup,“ vysvětlila Stuchlíková.

Vynucovacím potenciálem disponuje mechanismus podle článku 7, který se však ukázal jako bezzubý. Nástroj sice může ve svém důsledku vyústit v sankce v podobě pozastavení hlasovacích práv státům porušujícím unijní hodnoty, tomu ale předchází jednomyslný souhlas Evropské rady. K tomu však není na unijní půdě politická vůle, a i kdyby k hlasování došlo, je pravděpodobné, že si budou krýt evropští lídři záda. Na neefektivnost nástroje několikrát poukázali i europoslanci.

„Za efektivní tak lze považovat jen žaloby na porušení smlouvy projednávané u Evropského soudního dvora, se kterými mohou být spojené vysoké pokuty. Již několikrát tak bylo dosaženo ústupků ze strany Polska a Maďarska,“ míní Stuchlíková.

2020: Jak chránit právní stát?

Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?

Bez dodržování hodnot nebudou „koláče“

V této souvislosti se Věra Jourová s odkazem na dlouholeté a dosud nevyřešené spory ohledně dodržování právního státu nechala slyšet, že Unie potřebuje „funkční mechanismus, a ne další prostor pro prázdné deklarace, jak si sice vážíme právního státu, ale jak nerespektujeme pravidla“. Na stůl se tak znovu dostal již nějakou dobu diskutovaný a loni europarlamentem schválený návrh, aby se dodržování hodnot stalo podmínkou pro čerpání prostředků unijního rozpočtu.

Komise bude v souvislosti s víceletým finančním rámcem na roky 2021 až 2027 a balíkem financí na pokoronavirovou hospodářskou obnovu Evropy vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by hodnoty nerespektoval.

Zatímco členské státy na předchozích jednáních o víceletém rozpočtu diskutovaly „kompromisní“ návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela, že tato doporučení by musela schválit kvalifikovaná většina zemí, podle informací ČTK chce Komise princip obrátit. Kvalifikovaná většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, by tedy musela doporučení odmítnout, aby jej Komise neprosadila. S tím ale nesouhlasí Polsko a Maďarsko. Další země východního křídla EU včetně Česka zatím nedaly najevo zcela jasnou pozici.

„Je to i zájem většiny členských států, které chtějí mít nějaké záruky pro své daňové poplatníky. Zvláště pokud jde o ty státy, které do rozpočtu více přispívají, než dostávají (…) Slyším často z Polska a Maďarska, že nemají problém s právním státem, až bych skoro čekala, že to dokážou tím, že pro to zvednou ruku,“ podotkla Jourová pro ČTK k návrhu.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

Ředitel výzkumného centra AMO Vít Dostál upozornil, že se mohou státy bránit tím, že Evropská unie už disponuje mechanismy na ochranu právního státu. „To, že není politická vůle k použití článku 7 přece neznamená, že musíme vytvořit nový mechanismus,“ popsal možný směr argumentace zemí nesouhlasících s opatřením pro EURACTIV.cz odborník na polskou zahraniční politiku a dodal, že taková je i argumentace Česka.

Podle Dostála se jednání o návrhu neobejde bez protestů, ke kompromisu ale nakonec nejspíše dojde. „Nicméně asi takovému, aby bylo opatření dostatečně bezzubé na to, aby to Polsko neohrozilo,“ dodal.

Polsko je v hledáčku Komise kvůli narušování právního státu především v souvislosti s justičními reformami, které podle unijní exekutivy i rozsudků Soudního dvora narušují nezávislost tamního soudnictví. V „době nouzové“ si pak vysloužilo kritiku kvůli reformě volebního zákona krátce před původně zamýšleným termínem prezidentských voleb. Jourovou znepokojovala konkrétně otázka legality a ústavnosti takových voleb. Ty byly nakonec na základě dohody lídrů koaličních stran odloženy na 28. června.

Polské prezidentské volby v květnu (ne)budou. Dudovy šance na vítězství se mohou ztenčit

Cesta k polským prezidentským volbám pokračuje. Nejprve se rozhodlo o jejich korespondenční podobě, nyní se koaliční strany dohodly na „odkladu“. Otázkou zatím zůstává, kdy přesně budou Poláci volit, a jak dynamická situace zamíchá s podporou kandidátů.

Podle Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) spadající pod Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), který monitoruje volby, proběhlo první kolo voleb i přes nejasný právní základ na profesionální úrovni. Úřad nicméně zdůraznil, že „legislativa, která umožnila volby, byla přijata spěšně a bez přiměřené veřejné debaty, což je v rozporu se závazky všech zemí regionu OBSE“.

Lídři by měli o víceletém unijním rozpočtu a fondu obnovy včetně návrhu na provázání dodržování právního státu s čerpáním evropských prostředků jednat na summitu v polovině července. Návrh Komise podle Jourové podporují například Francie, Rakousko či skandinávské země. K co nejpevnějšímu svázání vlády práva s čerpáním z rozpočtu se staví vstřícně i Německo, které se v červenci ujalo předsednictví Rady Evropské unie a podle návrhu programu zasedání Rady na druhou polovinu roku má v plánu vrátit otázku ochrany právního státu zpět na pravidelnou agendu poté, co se chorvatské předsednictví muselo soustředit převážně na koronavirovou krizi.

Češi a Slováci chtějí po Německu rychlou dohodu na obnově EU, nesmí však trvat na detailech

Německé předsednictví EU má na stole hodně. Unii chce pomoct vzpamatovat se z pandemie, a nezapomíná při tom ani na digitalizaci nebo vztah s Čínou. V řadě oblastí jako rozpočet nebo migrace musí ke kompromisu přesvědčit i Česko a Slovensko.