Nová „agentura“ EU má zabránit další pandemii. Deset let bude k ničemu, varuje europoslankyně

Členové Evropské komise při představování nového úřadu HERA, 16. září 2021 © EPA

Předejít dalším pandemiím nebo bioterorismu má nová evropská agentura-neagentura, která spojí dohromady peníze a mozky z celé EU. Přesvědčit všechny členské státy o její smysluplnosti ale může být oříšek.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém středečním projevu „o stavu Unie“ představila celou řadu více či méně reálných plánů evropské sedmadvacítky. Přirozeně došlo i na oblast zdravotnictví, ve které má sice EU pouze podpůrnou roli, i tak chce ale najít způsoby, jak společně předejít další devastující pandemii.

Klíčem k tomu bude nový Úřad EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví neboli HERA, dosud fungující jako „inkubátor“, kde se bude koncentrovat společný vývoj, výroba, nákupy a distribuce nezbytných zdravotnických výrobků. Patřit sem mají vakcíny, antibiotika, různé zdravotnické vybavení, léky, diagnostické testy nebo ochranné pomůcky. Jedná se zkrátka o platformu, kde by se v případě potřeby sešly velké investice do slibného výzkumu a dalších opatření.

„HERA má sloužit jako ústřední prvek snah o posílení Evropské zdravotní unie. Má zajistit lepší připravenost na závažné přeshraniční zdravotní hrozby a umožnit rychlou dostupnost potřebných protiopatření. Také má zajistit přístup k náležitým nástrojům a jejich rychlou distribuci,“ vysvětlila česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), která se zdravotní politikou dlouhodobě zabývá.

Nový úřad, který Komise začala připravovat v únoru a oficiálně představila ve čtvrtek 16. září, má mít dva „operační módy“ – jeden přípravný, druhý pak pro případ krizí. Kromě pandemií má HERA Unii připravit například také na hrozbu bioterorismu.

„Máme inovační a vědeckou kapacitu, znalosti soukromého sektoru a kompetentní vnitrostátní orgány. Nyní musíme vše spojit, včetně masivního financování,“ nechala se slyšet von der Leyenová. Z nového programu Next Generation EU (fond obnovy) sem má zatím doputovat šest miliard eur.

Europoslanci podpořili tučný balík financí na posílení zdravotnictví v EU. Za návrhem stojí česká zástupkyně

EU v reakci na současnou pandemii covidu-19 patrně výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Většina poslanců Evropského parlamentu v dnešní debatě podpořila schválení částky 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun).

Další nová agentura?

Na úrovni EU už fungují dvě agentury, které se věnují oblasti zdravotnictví. Evropané se za poslední rok a půl mohli často setkat s protiepidemickými doporučeními Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), schvalování očekávaných vakcín pak měla na starosti Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Otázkou je, jestli Unie potřebuje další podobně zaměřený orgán, a zda ho vůbec dokáže uvést do chodu. Názory se liší.

„Vítám všechny iniciativy, které mají za cíl posílení spolupráce zemí v oblasti zdravotnictví a lépe nás připraví na možné další zdravotní hrozby. Je určitě dobře, že by měl tento nový orgán řešit naši kritickou závislost na dovozu lékových komponentů, to se ukázalo být Achillovou patou Evropy hned na počátku dnešní pandemie a je to oblast, na kterou dlouhodobě upozorňuji,“ uvedla pro EURACTIV.cz česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE).

Farmaceutická strategie je jen začátek, nesoběstačnou Evropu čeká kus práce

Evropská komise zveřejní ve středu 25. listopadu Farmaceutickou strategii EU, kterou chce mimo jiné snížit závislost Evropy na klíčových materiálech z jiných kontinentů. Práce na reformě ale teprve začíná.

Kateřina Konečná se naopak netají tím, že v oblasti ochrany veřejného zdraví nepovažuje vytvoření úplně nové agentury HERA, po vzoru americké agentury BARDA, za dobý nápad. „Ano, dnes již víme, že se nemá jednat o plnohodnotnou agenturu, ale spíše o jakousi strukturu uvnitř Komise. Nicméně kdo trošku zná zákulisí fungování Komise, ví, že přesně takto nové agentury nakonec vznikají,“ podotkla Konečná s tím, že místo plýtvání prostředky na vytvoření další agentury „na zelené louce“ by dávalo větší smysl svěřit nové činnosti dlouhodobě těžce podfinancované agentuře ECDC.

„ECDC trvalo více jak deset let, než se nějak etablovala. HERA bude následující dekádu úplně k ničemu. Roky bude trvat, než se najdou kvalifikovaní lidé, kteří obsadí klíčové pozice v agentuře. Do té doby se bude jednat o prázdné oddělení s hezkou popiskou na dveřích. O získávání mezinárodní prestiže ani nemluvě,“ myslí si Konečná.

Evropská komise každopádně tvrdí, že začlenění nového úřadu do jejích vnitřních struktur zajistí, že HERA bude moct „hned od začátku plně využívat finanční, regulatorní, technické a organizační nástroje a expertízu, které má Komise k dispozici.“ Úzce by měla spolupracovat také se zmíněnými agenturami ECDC a EMA, aby se tak předešlo překrývání agendy.

Přesvědčit státy bude oříšek

Komise má v plánu využít všechny své možnosti k tomu, aby se nemuselo čekat na dokončení dlouhého legislativního procesu, a úřad se mohl spustit už na začátku roku 2022. I tak však bude potřebovat souhlas členských států.

„Posílení zdravotní spolupráce v EU má obecně (mezi státy) podporu, ale je samozřejmě i velkou politickou výzvou, protože se dotýkáme kompetencí států. Při řešení dnešní pandemie se nicméně ukázalo, že máme v této oblasti slabá místa. (…) Věřím tedy, že i u vlád zavládne pragmatismus, jako tomu bylo například u evropského covid pasu,“ je přesvědčená Charanzová.

Konečná má opět jiný pohled. „Co se týče podpory členských států, tak to vidím velmi skepticky. Svého času nechtěly ani ECDC a s jejím vytvořením souhlasily jenom ve stavu podfinancované instituce bez reálných pravomocí,“ řekla europoslankyně s tím, že právě nedostatečné pravomoci ECDC se projevily v tom, že EU nebyla na pandemii připravená.

Bývá zvykem, že významné strukturální změny EU se neobejdou bez shody Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu a někdy dokonce i prezidentů a premiérů na zasedáních Evropské rady. Jak však na Twitteru upozornila lucemburská europoslankyně Tilly Metzová (Zelení), Evropská komise se tentokrát rozhodla, že Evropský parlament bude z vyjednávání o novém úřadu v podstatě vyloučen, což si vysloužilo kritiku.

Ani v opačném případě by se nicméně nedalo čekat, že by europoslanci návrhu vystavili stopku. Podle Dity Charanzové panuje nyní v Evropském parlamentu „překvapivá shoda nad většinou zdravotních iniciativ Komise“.

Její česká kolegyně Kateřina Konečná nabídla vysvětlení, proč tomu tak je. Všechno, co ať už přímo či nepřímo posiluje institucionální rámec EU, má podle ní v EP většinou úspěch.

„Navíc oblast zdravotnictví v EP prakticky nikdo nedělá. Vzhledem k tomu že EU má v této oblasti jen doplňkové pravomoci, dlouhodobě se jí věnuje v EP do deseti lidi. Všichni se v podstatě roky známe. Z toho tak nějak vyplývá, že většina pléna tématu nerozumí, promítá si do něj vlastní názory, které nabyla doma v jiných podmínkách, a v lepším případě souhlasí s čímkoliv, co jí EK v této oblasti předloží,“ podělila se o svůj pohled Konečná.

Ať už bude nová „agentura“ vypadat jakkoliv, Dita Charanzová varuje před přehnanými očekáváními. „Posilování zdravotní unie je běh na dlouhou trať. HERA vše nevyřeší za den, ale má šanci nám pomoci tak, abychom byli lépe připraveni na nové hrozby,“ uzavřela europoslankyně.

Měla by mít EU více pravomocí ve zdravotnictví? Země V4 váhají

Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.