Neustoupíme, zní z obou stran sporu o právní stát a rozpočet

Maďarský premiér Viktor Orbán (vlevo), polský premiér Mateusz Morawiecki (vpravo) a německá nakcléřka Angela Merkelová (uprostřed) © EPA/ STEPHANIE LECOCQ

Vlády řady zemí EU dávají v předvoji dnešní videokonference prezidentů a premiérů najevo, že nehodlají ustoupit požadavkům Maďarska a Polska ve sporu ohledně právního státu a unijního rozpočtu. Budapešť a Varšava opakují, že sedmiletý rozpočet EU spojený s fondem obnovy neschválí, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů vlády práva.

Vládní politici řady unijních zemí před večerním videosummitem opakují, že EU nevidí prostor pro ústupky a doufá, že Maďarsko i Polsko svůj postoj změní. Nejrázněji vystupují Francie a Nizozemsko, jejichž politici hovoří o možnostech obejít blokující země a vytvořit fond bez nich. To by bylo možné například za pomoci mezivládní dohody, zbylé země EU by ovšem musely vyřešit problém společné půjčky, kterou chce Evropská komise fond o objemu 750 miliard eur naplnit. K jejímu splácení navíc EU potřebuje nové zdroje příjmů rozpočtu, které musejí posvětit parlamenty členských zemí.

Své pozice daly během dneška najevo také Maďarsko a Polsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki si včera v polském parlamentu stěžoval na nerovné zacházení s některými členy EU. „Pokud naši partneři nepochopí, že nesouhlasíme s nerovným zacházením se státy, s holí v ruce, která bude použita proti nám jen proto, že se někomu nelíbí naše vláda, pak skutečně to veto nakonec použijeme,“ prohlásil Morawiecki. Evropská unie musí být podle něj založená na právu a právní jistotě. „Bez principu právní jistoty je EU mechanismem nahodilých rozhodnutí eurokratů a de facto evropské oligarchie,“ tvrdí šéf polské národně-konzervativní vlády. Polští poslanci by ještě dnes měli hlasovat o usnesení, kterým by vládu v jejím odporu vůči podmíněnému čerpání peněz podpořili.

Mluvčí úřadu maďarské vlády Gergely Gulyás zase prohlásil, že „nulová šance, že by rozpočet EU nebo záchranný fond mohly začít fungovat v současné podobě“.

Boj o právní stát i rozpočet: Maďarsko a Polsko čekají na ústupek Unie

Po maďarském a polském vetu unijního víceletého rozpočtu kvůli provázání financí s dodržováním vlády práva budou evropští lídři v následujících dnech hledat z patové situace cestu ven. Pokud se totiž evropské státy neshodnou, hrozí Unii rozpočtové provizorium. Obě strany si však zatím stojí za svým.

Rozdělený Visegrád

Unijní země, včetně Česka a Slovenska, které tvoří s Maďarskem a Polskem středoevropský blok V4, čelící ekonomickým dopadům koronavirové krize však naléhají na rychlé odblokování peněz z fondu obnovy.

„Nemůžeme hazardovat s ekonomickou obnovou. Pokládal bych za velmi smutné, pokud by překážkou ekonomické obnovy bylo to, zda jsou státy ochotny akceptovat základní principy,“ uvedl slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok v reakci na postoj Maďarska a Polska. Dodal, že v této záležitosti chce jednat se svým maďarským a polským kolegou.

Otázka dodržování zásad právního státu nemůže podle šéfa slovenské diplomacie rozdělovat členské země Evropské unie, protože EU je především unií práva. „Právní stát je něco, co je základem Evropské unie. Je to něco, co nás nemůže dělit. Navzdory tomu, že Evropská unie má různé složité instrumenty a politiky, na prvním místě je Evropská unie unií práva,“ řekl novinářům Korčok. Nevidí žádný důvod, proč by mohly podmínky ohledně principů právního státu Bratislavě překážet.

Slovenský ministr ale nepředpokládá, že by jiný postoj Budapešti a Varšavy ke zmíněným evropským tématům než Bratislavy a Prahy vyústil v rozpad Visegrádské čtyřky. „V4 má často společná stanoviska, ale ne vždy a ve všem, taková situace nastala i nyní,“ vysvětlil Korčok.

Polsko a Maďarsko jednoznačně podpořilo pouze Slovinsko.

Ochrany vlády práva se nevzdáme, vzkazují evropští politici Maďarsku a Polsku

Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet.

Soros: Maďarské a polské veto je hazard

K situaci se vyjádřil v komentáři pro server Project Syndicate i americký finančník maďarského původu George Soros, který je často terčem dezinformačních kampaní, a ve své rétorice jej kriticky skloňují i vládní představitelé Maďarska a Polska.

Podle Sorose si Evropská unie s ohledem na své hodnoty nemůže dovolit ustoupit tlaku Maďarska a Polska. „Ačkoli obě země jsou největšími příjemci peněz z rozpočtu, jejich vlády tvrdošíjně odmítají podmínku dodržování právního státu, kterou EU přijala na přání Evropského parlamentu. Vědí, že vládu práva frapantním způsobem porušují a nechtějí za to nést důsledky,“ napsal Soros. Podle něj je veto rozpočtu ze strany Varšavy a Budapešti „zoufalým hazardem“, který je o to nebezpečnější, že přichází v době koronavirové pandemie.

Podle amerického filantropa má EU v ruce nástroje, jak si s odporem obou států poradit, a neměla by jim proto ustupovat.

Diplomaté se většinou shodují na tom, že šance na vyřešení sporu během večerního videosummitu není velká. Za reálnější považují možnost, že by německá kancléřka Angela Merkelová jako šéfka předsednické země mohla přesvědčit lídry obou států ke změně názoru v příštích dnech.

„Čeká se, jestli Maďarsko a Polsko přijdou s nějakým požadavkem, při jehož splnění by byly ochotny ustoupit. Zatím to nevypadá příliš nadějně,“ řekl ČTK diplomatický zdroj.

Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?

Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.