Nekončíme, zpřísňujeme. Jak se mění koronavirová opatření v zemích EU?

© Pixabay

Česká republika platí z hlediska pandemie ještě stále za odstrašující příklad, v současné době přitom vyhlíží alespoň částečné uvolnění opatření. V některých jiných zemích EU se však naopak zpřísňuje.

I když očkování nabírá v Evropě na tempu, ještě dlouho zemím neumožní významně uvolnit opatření. Evropské vlády v posledních týdnech navíc přemýšlí o tom, jak co nejbezpečněji překonat Velikonoce.

Smutným příkladem vážnosti současné situace je Polsko, které musí kvůli strmému nárůstu počtu případů nákazy navyšovat počet lůžek na odděleních intenzivní péče o tisíce. Minulý týden se polská vláda nad rámec dosavadních opatření rozhodla zavřít prodejny s nábytkem, salony krásy a školky, výuka ve školách pak má probíhat převážně online. Zpřísněná opatření mají platit minimálně do 9. dubna.

Ve střední Evropě je na tom velice špatně také Maďarsko, situace se tam i přes rozsáhlá opatření rychle zhoršuje. Vláda zatím omezení nijak nezpřísnila, jen prodloužila jejich platnost do 8. dubna. Je však pravděpodobné, že potrvají ještě déle, i když Maďaři postupují v očkování rychleji než jiné evropské státy.

Řadu nelichotivých rekordů má za sebou i Belgie. Ve čtvrtek se proto tamní vláda rozhodla, že na čtyři týdny opět zpřísní opatření proti šíření nákazy. Na měsíc se uzavřely školy, kadeřnictví nebo obchody s jiným než nezbytným zbožím.

V Německu se mezitím kancléřka Angela Merkelová snaží přesvědčit lídry spolkových zemí, aby kvůli zhoršující se situaci zatím neuvolňovali opatření. Navrhuje i zpřísnění, například další omezení volného pohybu a setkávání lidí, nebo častější testování ve školách.

Specifickým případem je Bulharsko, kde se v posledních týdnech mění podoba opatření skutečně rekordně rychle. Minulý týden se nejprve zavřely všechny velké obchody, které neprodávají potraviny. O několik dní později se znovu v omezeném režimu otevřely, aby je ještě ten samý den premiér Bojko Borisov po kritice opět uzavřel. Tento týden pak vláda oznámila uvolnění restriktivních opatření, přestože je země na vrcholu třetí vlny. Restaurace budou moci od 1. dubna otevřít venkovní posezení, v omezeném provozu budou také tělocvičny, kina, divadla, galerie a muzea.

Zcela jiný příběh než na pevninské Evropě představuje Spojené království, které i díky rychlému očkování plánuje opatření pomalu uvolňovat. Pokud jde konkrétně o Anglii, ta od pondělí například zrušila povinnost zůstávat doma a otevřela venkovní sportovní areály. Od 12. dubna už by se mohly začít otevírat obchody a zahrádky restaurací a barů.

Světové společenství včetně EU připravuje novou mezinárodní smlouvu pro případ další pandemie

Pandemie nemoci covid-19 ukázala nedostatky v celosvětové spolupráci, které by mohla pomoci odstranit nová mezinárodní smlouva v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO).

Cílená opatření místo plošných

V řadě zemí si uvědomují, že ne ve všech regionech je situace stejně vážná. Opatření proto přizpůsobují konkrétním lokalitám.

Například ve Francii se od 20. března nachází v měsíčním lockdownu 16 departmentů včetně hlavního města Paříže, o týden později se k nim přidaly další tři departmenty včetně města Lyon. Tamní opatření zahrnují zavřené obchody, školy nicméně i nadále fungují. Vláda navíc vyzvala firmy v celé zemi, aby co nejvíce využívaly home-office.

Rakousko minulý týden sice odložilo plánované otevření restaurací a barů, ministr zdravotnictví však nepřesvědčil své kolegy z vlády, aby země dosavadní opatření ještě prohloubila. Východ Rakouska se přitom potýká s nárůstem případů, lídři spolkových zemí Burgenland, Vídeň a Dolní Rakousko se proto dohodli na vlastním zpřísnění restriktivních opatření v prvním dubnovém týdnu. Většina obchodů se zavře, více se také omezí volný pohyb lidí.

Pokud jde o Itálii, na více než polovině území včetně měst Řím a Milán jsou v současnosti zavřené obchody, restaurace i školy, omezený je i pohyb osob. V průběhu velikonočních svátků bude tento lockdown platit v celé zemi.

I na severu Evropy se opatření více lokalizují. Finská vláda plánovala zavést povinnost nosit roušky a omezit volný pohyb v oblastech země, které jsou koronavirem nejvíce zasažené, parlament však minulý týden nestihl novinky schválit. Opatření tak začnou fungovat nejdříve po Velikonocích.

Také Rumunsko se rozhodlo zpřísnit opatření v regionech, ve kterých přibývá počet nakažených. Pokud se onemocnění potvrdí u více než čtyř osob z tisíce, region bude muset zavést zákaz nočního vycházení o víkendech.

EU pomáhá s koordinací

Vlády v celé Evropě si lámou hlavy s tím, jak budoucí uvolňování co nejvíce usnadnit, aby se ekonomiky jejich zemí vzpamatovaly co nejdříve a neměly před sebou další krizové léto. Jak by něco takového mohlo fungovat v praxi, ukázala o víkendu španělská Barcelona. S respirátory a po covidovém rychlotestu se tam na koncertu sešlo 5000 lidí.

Státy však vymýšlí univerzálnější řešení. Například Dánsko plánuje vlastní „koronavirové pasy“, které by lidem s potvrzením o očkování, prodělané nemoci nebo negativním testu z posledních 72 hodin umožnily zajít si k holiči nebo do restaurace. Česko má podobné plány.

Covid pasy jsou klíčem z krize, zní z Česka. Piráti vítají odklon od centrálního registru

Evropská unie už vyhlíží návrat cestování. Zavedení covid pasů vítá ministr zahraničí Tomáš Petříček i čeští europoslanci. Podle Petříčka je klíčové, aby absolvování testu nebo existence protilátek v těle měly v certifikátu stejnou váhu jako očkování.

„Covidový pas“ vzniká i na evropské úrovni, tam to však může být podstatně pomalejší. Evropská komise v polovině března představila i další plány, jak opatření uvolňovat koordinovaně a především bezpečně obnovit cestovní ruch. Je už teď jen na státech, jestli se doporučeními budou řídit.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) například vytvoří pravidla, která zemím pomůžou při rozhodování, kdy je bezpečné začít opatření uvolňovat. Stejně tak jim doporučí, jak postupovat v dalším testování a trasování.

Dalším společným krokem ke „znovuotevření Evropy“ je vytvoření plánu biologické obrany, tzv. Inkubátoru HERA, který má za cíl propojit svět vědy a průmyslu, aby se dalo rychleji a lépe reagovat na nové mutace viru a přizpůsobovat očkovací látky.