Navzdory komplikacím s dodávkami vakcín i očkováním je společný postup EU stále důležitý, říká Charles Michel

Předseda Evropské rady Charles Michel [© European Union 2021]

Evropská unie by se neměla nechat oklamat přístupem Číny a Ruska, které nabídku svých vakcín proti covidu-19 využívají k propagandistickým účelům. Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož obě země nabízejí evropským státům s velkou pompou velmi malá množství očkovacích látek. Hlavním producentem a vývozcem ale podle šéfa unijních summitů bude letos evropský blok.

Některé země bloku se kvůli pomalému rozjezdu společného očkování začaly obracet na obě východní velmoci se žádostmi o poskytnutí jejich vakcín. Například Maďarsko již začalo ruskou a čínskou vakcínu používat, Slovensko má ruský Sputnik V ve skladech připravený k použití a Česko o něj zažádalo. Ani jednu z vakcín přitom zatím neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která před jejich nouzovým využíváním státy varovala.

„Neměli bychom se nechat oklamat Čínou a Ruskem, jejichž režimy uznávají méně žádoucí hodnoty než jsou ty naše, a které organizují velmi limitované, ale velmi medializované nabídky dodávek vakcín pro ostatní,“ uvedl dnes Michel ve svém newsletteru. Doplnil, že podle dostupných informací obě země dosud aplikovaly v přepočtu na sto obyvatel zhruba polovinu dávek vakcíny než země Evropské unie.

Většina unijních zemí přitom v průměru naočkovala proti covidu za více než dva měsíce od začátku kampaně mezi pěti a deseti procenty obyvatel.

https://twitter.com/redouad/status/1369256982666960900

Evropa největším producentem vakcín

Michel dále uvedl, že netrpělivost některých zemí je pochopitelná, neměla by však vést k neracionálním rozhodnutím. Podotkl, že během letošního roku se evropský blok stane největším producentem vakcín.

„Evropa je také nejlépe vybavena k tomu, aby výrobu vakcín rychle adaptovala na mutace viru,“ prohlásil směrem k obavám, že některé dnes vyráběné vakcíny nebudou odolné vůči nakažlivějším variantám šířícím se po světě.

V Unii se v současnosti očkuje látkami od společností Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca, ve čtvrtek by EMA měla schválit čtvrtou vakcínu od firmy Johnson&Johnson. Brusel očekává, že v prvním pololetí by měly mít unijní země k dispozici pro svých 450 milionů obyvatel téměř půl miliardy dávek.

Evropská komise kvůli kritice pomalé distribuce očkovacích látek zavedla kontroly jejich exportu a minulý týden souhlasila s italským podnětem k zablokování vývozu 250 tisíc dávek vakcíny vyrobené firmou AstraZeneca do Austrálie. Na exportní omezení však reagovaly některé mimounijní země výtkou, že brání volnému obchodu.

„Jsem šokován, když slyším, že je EU obviňována z vakcínového nacionalismu. Fakta jsou i tady jiná. Spojené království a Spojené státy zavedly úplný zákaz vývozu vakcín či jejich součástí vyráběných na svém území,“ uvedl dnes Michel. EU podle něj pouze vývoz kontroluje a snaží se zajistit, aby firmy plnily své závazky vůči unijním zemím. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom v pondělí prohlásila, že zmíněný první případ zastaveného vývozu nemusí být poslední.

Michel také zmínil, že země jako USA, Británie či Izrael jsou v očkování dále než EU a jsou často dávány za příklad úspěchu. Například devítimilionový Izrael však podle něj neprodukuje žádné vakcíny a většinu lidí naočkoval látkami dovezenými z Evropy.

Boj proti pandemii pokračuje. Lídři chtějí zrychlit očkování a vymyslet „očkovací certifikát“

EU musí co nejdříve urychlit schvalování, výrobu a distribuci vakcín. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři unijních zemí. Lídři také chtějí připravit podmínky pro vytvoření společného očkovacího certifikátu.

I přes těžké časy nezapomínejte na společný postup EU

Kvůli opožděným dodávkám vakcín a čekání na fond krizové pomoci Evropské unie evropské vlády jen stěží odolávají pokušení vinit Brusel a vydat se ve snaze o rychlejší získání očkovacích látek vlastní cestou. Jenže to by byla obrovská chyba – politicky i geopoliticky, píše ve svém dnešním komentáři Politico.

Po loňském prvotním záchvatu v podobě opatření na úkor sousedů se lídři EU spojili a učinili dvě důležitá rozhodnutí. Dohodli se na unijním fondu obnovy, který má pomoci nejhůře zasaženým zemím. A souhlasili nakoupit vakcíny společně. Jenže nyní – když Británie, Spojené státy a Izrael poskočily do čela závodu v očkování – některé evropské vlády panikaří a riskují, že dosažený pokrok zahodí.

Evropská komise mohla v nákupu vakcín udělat chyby a dopustit se jich mohly i firmy, které dodaly méně očkovacích látek, než slíbily. Bylo by však bláznovství podlehnout netrpělivosti a pustit se do soutěžení o větší množství vakcín. Anebo běžet do Ruska a Číny pro vakcíny, které dosud neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Kdo by tak učinil, vyslal by občanům, kteří už protrpěli rok karanténních uzávěr a bolestných omezení, signál, že vlády ztratily víru ve vlastní koronavirovou strategii a instituce jako je Evropská komise a EMA.

Se Sputnikem V buďte opatrní, vyzývá EMA

Předsedkyně správní rady agentury EMA Christa Wirthumerová-Hocheová v neděli vyzvala členské státy EU, aby neschvalovaly nouzové nasazení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V ve svých zemích, dokud EMA sama dostatečně neposoudí její bezpečnost a efektivitu.

Autoritáře v Moskvě a Pekingu by to potěšilo. Přičemž ti nemusí nezbytně zajistit Evropanům rychlejší očkování, natož zvýšit důvěru ve vakcíny. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a čínské hlavě státu Si Ťin-pchingovi se už podařilo vrazit klín do unijní solidarity v podobě pokušení pro euroskeptické vlády v Maďarsku, Polsku a nyní v Česku opustit pozice a vydat se cestou zajištění vlastních vakcín.

Nezapomínejme, že strategie EU objemného nákupu vakcín vznikla ve snaze ochránit menší a chudší země. Pokud by bohaté vlády západní Evropy podepsaly ve snaze poskočit ve frontě dopředu tučné šeky, tyto země by mohly zůstat vzadu. A než začnou evropští lídři obviňovat Brusel, měli by se podívat na to, co dělají sami doma. Mnoho překážek leží na národní úrovni, ať už v podobě byrokracie nebo neuvážených rozhodnutí nepodávat vakcínu AstraZeneca seniorům.

Komentáře, jako tvrzení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že AstraZeneca se jeví „zdánlivě neúčinně“ u lidí starších 65 let, přispěly k podkopání veřejného přijetí těchto vakcín. To může vysvětlit, proč Německo a Francie sedí na zásobách stovek tisíc dávek, zatímco se jimi nechalo očkovat jen málo lidí. Paříž, Berlín a Vídeň už zrušily věkové limity pro vakcínu AstraZeneca, ale napáchaná škoda na důvěře nezmizí přes noc.

Je to nebezpečný moment. Před devíti měsíci vypadala v koronavirové krizi EU jako vítěz – díky smělým rozhodnutím jednat společně. Bylo to v době, kdy tehdejší prezident USA Donald Trump pandemii odmítal a britský premiér Boris Johnson tápal v reakci na ni. Teď vypadá jako zaostávající EU.

Von der Leyenová: EU podcenila komplikace spojené s výrobou vakcín

Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.

Národní lídři se potýkají s obtížemi ve snaze zastavit třetí vlnu pandemie, vyhnout se ekonomické devastaci a udržet deprimovanou a čím dál více vzdorovitou veřejnost na palubě. Vědečtí poradci a přetížení zdravotníci volají po tvrdších karanténních opatřeních. Podniky a sektor pohostinství žádají otevření restaurací, kin a divadel, aby nepřišla vlna bankrotů.

Napříč Evropou je vidět, že souhlas veřejnosti s covidovými restrikcemi se drolí: ať už jde o výtržnosti v Nizozemsku, demonstrace proti karanténě a očkování v Berlíně či Miláně, taneční zábavy v Bruselu, potyčky s policií v Dublinu nebo zloba nad francouzským zákazem vycházení.

Čím déle se pandemie táhne, tím více trhá společenskou dohodu mezi vládami a lidem. Nicméně změnit v tuto chvíli směr by situaci jen zhoršilo. Pokud se členské země vydají vlastními cestami a podkopou společnou strategii, dlouhodobá škoda pro všechny převáží nad krátkodobým prospěchem.

Vakcíny z Ruska a Číny by dorazily později než ty schválené, upozorňuje komisař Breton

Komisař Thierry Breton vyrazil na turné po evropských zemích, které se snaží přesvědčit, že nemusejí shánět ruské nebo čínské vakcíny, neboť dříve budou mít k dispozici dostatek očkovacích látek již nasmlouvaných Bruselem.

Pokud by mocné státy s naditými peněženkami – jako je Německo – spěchaly v pořízení vakcín, ostatní by pošlapaly. Což už mimochodem někteří politici po Berlínu žádají. Geopolitičtí soupeři by získali dobrou pozici, aby využili evropského rozklížení tím, že by využili očkovací diplomacii jako zbraň. Pokud by evropští nákupčí soutěžili proti sobě navzájem, zvedli by zisky farmaceutických gigantů.

Může to být nejtemnější hodina před úsvitem. Pokud se pomalý start očkování v následujících týdnech rozjede, přijdou stovky milionů domluvených dávek, jarní počasí šíření viru zpomalí, vlády rozběhnou očkovací kampaně a přesvědčí skeptiky nechat se očkovat, tyto ponuré tři měsíce by mohly být odpuštěny – byť nebudou zapomenuty.

Svět bojuje o vakcínu. „Očkovací nacionalismus“ zatím převládá, a to i v Evropě

Zatímco ve většině zemí Evropské unie se začalo očkovat proti onemocnění covid-19 již na konci roku 2020, v zemích rozvojového světa se na první dávky vakcíny teprve čeká. EU se zavázala tento problém řešit větší finanční pomocí.