Narušit ochranu duševního vlastnictví není řešení. Dostupnost léčiv nezajistí, varují experti i průmysl

© Pixabay

Pandemie pootevřela dveře rozvolňování patentů. Evropská komise si od něj slibuje snížení cen léčiv a jejich větší dostupnost. Změny však mohou podle kritiků ohrozit výzkum a vývoj.

Evropská komise má po zkušenostech s pandemií na stole kolem 50 různých legislativních i nelegislativních opatření, která by měla zajistit větší dostupnost léčiv pro Evropany. Připravuje se tak mimo jiné na formující se dohodu mezi Unií, USA, Indií a Jižní Afrikou o rozvolnění patentů vakcín proti covidu-19, od níž se očekává zajištění očkovacích látek pro rozvojové země.

Zdaleka ne všichni ale s takovými plány souhlasí. Destabilizace práv duševního vlastnictví by měla negativní vliv na samotný základ průmyslu – výzkum a vývoj, varovala na dubnovém kulatém stole Zdravotnického deníku hlavní právní poradkyně Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) Kristine Peersová. Některé očkovací látky by tak vůbec nemusely vzniknout.

Vakcíny jsou podle Peersové nyní dobře dostupné a s jejich dodávkami není problém, manipulovat s patenty proto není potřeba. Duševní vlastnictví podle ní zároveň není hlavním zdrojem problémů okolo nízké proočkovanosti v některých světových regionech, ten prý spočívá hlavně v nedostatku zdravotníků nebo nedokonalé distribuci.

Státy EU se na uvolnění vakcínových patentů neshodnou

Země EU jsou rozdělené v pohledu na možné uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19. Zatímco například Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně USA, zejména Německo se k němu staví skepticky.

Patentová ochrana má svůj význam

Kdyby se k rozvolňování patentů u vakcín neuváženě přistoupilo, podle kritiků hrozí, že by vznikl precedens i pro jiné oblasti.

„Duševní vlastnictví je skutečným hybatelem inovace v medicíně. Kdybychom ho neměli, neměli bychom léčiva,“ upozornila Peersová. Ochrana duševního vlastnictví poskytuje omezené období exkluzivity, běžně 8–10 let, po které má majitel patentů a původce inovativního nápadu výhradní právo lék či látku prodávat. Po uplynutí této doby je „recept“ k dispozici i pro další výrobce.

Ochrana má svůj význam. Vyvinutí nového léčiva obvykle trvá 12–15 let a stojí více než 1 miliardu euro. Jen v Evropě farmaceutický průmysl každoročně investuje 39 miliard do výzkumu a vývoje, z toho 62 milionů euro v Česku. Zkrácení ochrany by proto mohlo firmy od investování do dlouhého procesu vývoje demotivovat.

To, že farmaceutické společnosti mají příjmy z výroby léčiv pro běžně rozšířené nemoci, zároveň znamená, že mohou soustředit svou pozornost i na vzácná onemocnění, a nejsou svazovány tržním principem, připomněla náměstkyně sekce hospodářské politiky a podnikání ministerstva průmyslu a obchodu Silvana Jirotková.

„Stát by primárně měl co nejméně komplikovat život podnikatelům, a to souvisí i s patentovou ochranou,“ řekla Jirotková. Jeho cílem by mělo být zjednodušovat prostředí a propojovat jednotlivé hráče na trhu.

Jirotková i další řečníci kulatého stolu se shodli, že současný systém patentové ochrany je vyhovující a k jeho změnám by EU přistupovat neměla. Na výsledné podobě legislativy každopádně bude mít svůj podíl i Česko. K projednávání by se měla dostat v průběhu jeho předsednictví, které začíná 1. července.

Válka promění předsednictví ČR v EU. Je dobře, že předsedáme po Francii, říká velvyslankyně Hrdá

Válka na Ukrajině se bez ohledu na svůj další vývoj výrazně promítne do půlročního českého působení v čele Unie. ČTK to řekla velvyslankyně při EU Edita Hrdá.

Patenty zajišťují přístup k know-how i lokální výrobu

Nejde ale pouze o peníze. Patentový systém ve své současné podobě totiž nezajišťuje jen monopol na zisk z učiněného objevu nebo výzkumu. Jeho smyslem je zároveň povinnost pro největší hráče ve všech oborech techniky, tedy nejen ve farmacii, aby sdíleli své know-how se zbytkem světa.

Velké společnosti tak jsou nucené dělit se o výsledky svého výzkumu, z čehož mohou profitovat ostatní výzkumníci. Nemusí totiž startovat svou práci od píky, ale pouze navážou na již existující znalosti.

„Pokud by se ten systém změnil, zerodoval, zrušil, pak by síla, která žene technický vývoj ve světě dopředu, zanikla,“ zdůraznil předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl.

Jednou z přidaných hodnot současného systému nastavení patentů je i schopnost udržet výrobu farmak lokální, popsal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Hraje se tak i o soběstačnost Evropy – v porovnání s USA například není schopná pružně reagovat a řešit výpadky již vyvinutých a zaregistrovaných léčiv. Problém však spočívá především ve výrobních a logistických kapacitách nebo dostupnosti léčivých látek, a změna patentové ochrany jej řešit nepomáhá.

Nedostatky debaty o patentech spočívají i v komunikaci mezi stakeholdery a farmaceutickým průmyslem. Hlas průmyslu tak v debatě téměř nerezonuje. Reakcí, již by měly firmy na evropské úrovni nabídnout, jsou především záruky, že k obávanému výpadku nedojde, podotkl Dvořáček.

Problematický hon na granty v Česku

Že duševní vlastnictví něco znamená, si podle Kratochvíla začínají Češi uvědomovat až nyní, po 25 letech letargie. Během nich ztratili schopnost obor patentů podporovat, natož z něj těžit.

K jednomu z největších problémů tuzemska patří patentování léčiv v příliš časné fázi, upozornil Martin Fusek, zástupce ředitele pro strategický rozvoj z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Firmy jsou při patentování v předstihu 5–6 let, což je důsledkem honu na granty, pro které, pokud je výzkumníci chtějí získat, musejí mít patent již zajištěný. „Buď dostaneme grant na to, abychom se mohli zaměřit na vývoj, anebo budeme patentovat v příliš rané fázi – což znamená, že ten projekt možná zabijeme,“ popsal Fusek.

V Česku se podle Fuska žije v permanentní presumpci viny – předpokládá se, že všichni chtějí podvádět –, a z toho důvodu jsou akademičtí pracovníci neustále omezovaní dalšími povinnostmi, jako jsou podmínečné odborné publikace, které zajišťují přísun peněz na výzkum.

„Možná bychom (…) mohli vytvořit fond, který by byl věnován pouze možnosti uzavírat smlouvy o patentové spolupráci,“ navrhl Fusek. Nebyl by to podle něj velký náklad, ale mohlo by to pomoci vývoji i v jiných oblastech.

Jirotková souhlasila, že se takový nápad na stole může objevit. Je ale potřeba stanovit si priority a soustředit se, alespoň ze strany státu, pouze na několik oblastí.

EU shání covidové léky „na doma“. Společný postup je zdlouhavý, ale snižuje cenu

Evropa pracuje na rozšíření svého arzenálu pro boj s koronavirem a jeho novými variantami o další zbraně. Očkování postupně doplňují proticovidové léky, které dávají nakaženým větší šanci porazit nemoc ve všech jejích fázích.

Článek vznikl při příležitosti kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma „Ochrana práv k duševnímu vlastnictví“ dne 6. dubna 2022.