Mezi Českem a Polskem většinou panuje shoda, rozdíly tkví spíše v detailech

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau a český ministr zahraničí Tomáš Petříček © EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Tento článek je součástí Special reportu: Výzvy a příležitosti česko-polského partnerství

Přeshraniční spolupráce Česka a Polska, ať už na bilaterální či multilaterální úrovni, je patrná jak v politických, tak ekonomických oblastech. V čem se oba sousedé shodují a v čem naopak nikoliv?

Jednotný trh se čtyřmi svobodami, digitalizace, společná zemědělská a kohezní politika, rozšiřování EU na západní Balkán, Východní partnerství nebo bezpečnost. To jsou jedny z hlavních oblastí, v nichž se zájmy Česka a Polska shodují. Vyplývá to z debaty, kterou pořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci s EURACTIV.pl, pražskou kanceláří nadace Hanns-Seidel-Stiftung a za podpory Ministerstva zahraničí ČR v rámci Česko-polského fóra.

„Česko a Polsko jsou blízkými partnery, nejen politicky, ale také ekonomicky,“ uvedl na úvod debaty polský ministr zahraničí Zbigniew Rau. ČR je druhým největším trhem pro polské produkty a také druhým největším příjemcem polských investic ve světě.

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka mohou obě země spolupracovat také při řešení společných výzev, jako je přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku či rozvoj nových technologií. Potenciál pro rozvoj další kooperace vidí například v oblasti kybernetické bezpečnosti či hybridních hrozeb.

Tomáš Petříček: Česko-polské vztahy jsou vynikající, zablokovaný rozpočet na tom nic nemění

Jsem přesvědčen, že stejně jako Polsko i Česko bude brzy dávat na obranu 2 % HDP, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Sousedské vztahy na více úrovních

Vztahy mezi oběma sousedními zeměmi probíhají také v rámci Visegrádské čtyřky a na úrovni EU. Tam by podle ředitele Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála měla V4 rozšiřovat své vazby se státy Beneluxu nebo se skandinávskými a pobaltskými zeměmi. Podobný rozvoj spolupráce států V4 s dalšími zeměmi kvitoval na debatě i polský ministr zahraničí.

Za dobrý krok český analytik považuje obnovu společného zasedání polského a českého ministra zahraničí a obrany či jejich náměstků v rámci tzv. formátu 2+2, který je důležitý pro rozvoj spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti. Je obdobou formátu, který obě země využily při jednání o vstupu do NATO. Fungoval až do roku 2015.

Obrana: Velké projekty a rozhádaní spojenci

Druhá polovina roku 2020 bude klíčová pro řadu evropských obranných iniciativ. Pro Evropany půjde zároveň o období, kdy se musí vypořádat s několika globálními bezpečnostními otázkami.

Spolupráce probíhá také na úrovni ekonomické. Jak vyzdvihl Lukáš Martin ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), země spolupracují jak v rámci již zmiňovaného rozvoje digitálních služeb a technologií, tak i v zavádění oběhového hospodářství do praxe.

Zvolení Joe Bidena novým americkým prezidentem je podle něj dobrou zprávou pro evropský průmysl. Polsko v jeho očích může hrát roli spojovníku mezi USA a Evropou v posilování transatlantických vazeb. To podporuje i polská podnikatelská konfederace Lewiatan, s níž je SP ČR v úzkém kontaktu na evropské úrovni, zejména v nadnárodní organizaci Business Europe, která zastupuje firmy z celé Evropské unie.

Schengenský prostor je v ohrožení. Kudy vede cesta z krize?

S příchodem koronavirové pandemie se mnoho členských států rozhodlo uzavřít své hranice. Snaha omezit šíření nákazy covid-19 se ale negativně podepsala na jednom z klíčových úspěchů evropské integrace – schengenském prostoru volného pohybu, který letos v březnu oslavil 25. výročí.

Citlivé otázky

Citlivým tématem pro obě země je migrace. „V4 kritizuje relokační systém od jeho počátku a navrhuje jiné formy solidarity, například podporu zemí původu při ochraně jejich hranic,“ připomenula na debatě Jolanta Szymańska z Polského institutu pro mezinárodní vztahy. Nový Pakt pro migraci a azyl, který Evropská komise představila v září, tak podle ní uspokojuje zájmy Visegrádu jen částečně.

„Reakce V4 byla proto velmi opatrná, mají obavy z povinného mechanismu relokace v době krize,“ dodala Szymańska.

„Migrace musí být založena na rovnováze mezi solidaritou a odpovědností. Je nutné posílit ochranu vnějších hranic, spolupracovat v rámci EU a se třetími zeměmi a zabránit sekundárním přesunům napříč EU,“ upřesnil priority polské strany ministr zahraničí Rau.

Nový migrační pakt: Komise chce do řešení zapojit všechny státy

Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.

Společnou zkušenost mají Polsko a Česko podle Dostála z AMO také s čínským vlivem, ten se však mezi oběma zeměmi liší. Jak ukázala studie AMO, čínské společnosti mají například vřelejší vztahy s polskou centrální, regionální i místní úrovni, než je tomu v Česku. V případě Polska hrají zároveň roli hlubší transatlantické vztahy.

Čínská diplomacie v praxi: Nejprve cukr, poté bič, ukazuje studie. Cesta na Tchaj-wan ale ČR neublíží

Na počátku týdne proběhl „videosummit“ mezi EU a Čínou. Jeho výsledek nepřekvapí – EU se k Pekingu postavila kriticky, zároveň ale vyzdvihla důležitost vzájemných vztahů. Nová studie ale ukazuje, že čínská politika si žádá tvrdší přístup. Cesta na Tchaj-wan může být prvním krokem.

Štěpící linie

Ne vždy však naleznou Polsko a Česko společnou řeč. „Věřím, že existuje více oblastí, ve kterých souhlasíme, než ve kterých nesouhlasíme, ale přirozeně se v našich pozicích k některým politikám objevují rozdíly. Týkají se spíše detailních záležitostí v rámci těchto politik,“ podotkl ministr Rau.

Jednou z oblastí, kde mají země podobný přístup, ale různí se v detailech, je klimatická politika. „Polsko nemá jaderné elektrárny, je více závislé na uhlí,“ dodal Rau. Na uhelném sektoru je polská energetika závislá z více jak 80 procent, v Česku je to necelých 50 procent. V tuzemsku zároveň fungují dvě jaderné elektrárny – Dukovany a Temelín, které se podílejí zhruba třetinově na výrobě elektrické energie.

ČR porcuje Modernizační fond. Ministerstvo chce při čerpání zvýhodnit energetické společnosti

Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Fond je financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a České republice má pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Aktuálně se země neshodují zejména v otázce budoucího rozpočtu EU a jeho provázání s dodržováním principů vlády práva.

„Polsko stejně jako Česko podporuje co nejrychlejší dosažení shody v oblasti rozpočtu, aby bylo možné začít s implementací víceletého finančního rámce EU i mimořádného fondu Next Generation EU,“ upřesnil Rau.

Polsko zároveň trvá na tom, že rozpočet musí být schválený jako kompletní „balík“. To znamená, že musí být schválen jak fond obnovy (Next Generation EU), tak i víceletý finanční rámec naráz. Součástí nynějšího rozpočtového balíku je nicméně podmínění čerpání peněz z EU dodržováním vlády práva. S tímto mechanismem ale nesouhlasí Polsko ani Maďarsko.

„Důvodem je to, že právní základ mechanismu odporuje smlouvám EU. Hrozí navíc, že by mechanismus mohl být zneužit pro politicky motivované kroky, protože ne všechna ustanovení jsou jasně definována,“ vysvětlil polský ministr zahraničí.

Boj o právní stát i rozpočet: Maďarsko a Polsko čekají na ústupek Unie

Po maďarském a polském vetu unijního víceletého rozpočtu kvůli provázání financí s dodržováním vlády práva budou evropští lídři v následujících dnech hledat z patové situace cestu ven. Pokud se totiž evropské státy neshodnou, hrozí Unii rozpočtové provizorium. Obě strany si však zatím stojí za svým.

Spolupráce mezi oběma zeměmi neprobíhá ani při tvorbě národního plánu obnovy, který je základem pro čerpání financí z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii koronaviru. „ČR je v kontaktu se zeměmi, které jsou v podobné situaci, jako je například Slovensko nebo Francie,“ uvedl český ministr zahraničí. Obě země však musí splnit celounijní cíle, jako je podíl vyčleněných financí na digitalizaci (20 procent) či zelenou tranzici (37 procent).

Zelená obnova po koronavirové krizi: Poslední šance Visegrádu na splnění klimatických cílů?

Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se  této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky?

Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských zemí. …