Malé a střední podniky ve stínu koronaviru: Kam směřuje konkurenceschopnost maďarských firem?

© PIxabay

Malé a střední podniky tvoří 99 procent všech firem v Maďarsku. Dohromady vyprodukují přes polovinu HDP a zaměstnávají téměř 70 procent populace. Za mezinárodní konkurencí ale zaostávají v produktivitě, což zpomaluje i rozvoj maďarské ekonomiky. Problém je dlouhodobý.

Důvodů je hned několik. Jedním z nich je pomalu se měnící prostředí i role Maďarska na globálním poli.

„Po demokratické tranzici se v Maďarsku urodilo několik úspěšných podniků. To ve střední a východní Evropě není běžné,“ uvedl Gábor Békés, výzkumník ze Středoevropské univerzity a Ekonomického institutu.

Podle něj má na úspěch některých firem vliv jejich propojenost s politiky, kterou upřednostňují namísto rozvoje úspěšného podnikatelského modelu nebo produkce světově uznávaných výrobků. Takový postup může ale v dlouhodobém horizontu vést k oslabení konkurenceschopnosti.

Různé státní podpůrné programy, které jsou ve většině případů financovány z fondů EU, tyto tendence jen prohlubují. Ekonomové v této souvislosti upozorňují, že dotace EU, které proudí do země, přinášejí mnohdy více škody než užitku.

Pomoc drobným podnikům navíc není jednoduchá, protože mají různé potřeby, rozdílný růstový potenciál i odlišné vlastnictví.

Slovenský plán obnovy v digitálním sektoru zatím nepočítá s podporou firem

Slovenská vláda klade v plánu obnovy v oblasti digitalizace důraz na státní IT. Soukromé společnosti, zasažené koronavirovou krizí, se však ptají, jak bude vypadat podpora průmyslu, který v digitalizaci zaostává. Vládě postupně představují vlastní návrhy.

Nedostatečné světové ambice maďarských hráčů

Kromě toho, ke slabým úspěchům maďarských firem na světovém poli přispívají také nedostatečně vyspělé instituce nebo pochybný právní rámec. Na vině jsou podle odborníků i malé ambice podnikatelů.

„U maďarských malých a středních firem často pozorujeme, že vlastníci mnohdy neusilují o další zlepšení, pokud dosáhnou jisté úrovně příjmů,“ vysvětlil maďarskému institutu Political Capital ředitel společnosti KPMG András Kaszap.

„Řada šéfů firem je spokojena se středně velkým podnikáním, které s přehledem zajistí dostatečný kapitál pro jejich rodinu. Nemají ambice pořizovat si další úvěry, aby rozšířili své kapacity, mohli více exportovat a stali se tak dodavateli velkých společností,“ dodal Kaszap.

Podle něj je tento způsob typický pro východní Evropu. Očekává, že s měnící se generací přijde změna. Prozatím dostupná data ukazují, že maďarské malé a střední podniky se tolik do inovací nehrnou.

Tyto maďarské firmy také nejsou schopny se zapojit do mezinárodního řetězce, který by je popohnal kupředu.

„Výzkum ukazuje, že pouze nejlepší podniky se dokáží učit od svých konkurentů,“ upřesnil Békés. Podle něj řada maďarských výzkumných projektů ukazuje, že pomalý rozvoj firem není nutně kvůli nedostatku kapitálu, ale spíše omezením na straně managementu. Firmy se tak prvně musí naučit lépe organizovat práci, protože to je jedna z klíčových cest k úspěchu.

Odborník z Harvardu: Maďarsko se z krize dostane díky investicím do vzdělávání, veřejných služeb a digitálu

V roce 2021 bude maďarská vláda muset najít způsob, jak postavit ekonomiku zpět na nohy. Investovat by měla zejména do lidí, veřejných služeb i podnikatelského prostředí včetně digitální infrastruktury, píše Daniel Prinz z Harvard University. 

Koronavirus mění podnikatelské příležitosti

Situace je dnes navíc definována koronavirovou pandemií a očekávanou ekonomickou recesí, která postihne i sektor malých a středních podniků. Analýza podnikatelského prostředí podle Andráse Kaszapa loni ukázala, že mezi malými a středními podniky budou vůči krizi odolné zejména ty středně velké. Malé podniky a mikropodniky nečekají dobré časy.

Nejvíce pak zřejmě utrpí sektor služeb, zejména cestovní ruch a pohostinství. Průmysl a obchod by ale mohl růst.

Nejčastěji zmiňovaným faktorem během pandemie je její vliv na pracovní místa. Zhruba desetina firem přiznala, že musela propustit významnou část svých zaměstnanců. Jedna čtvrtina pak musela omezit pracovní dobu. Podle Andráse Kaszapa však toto nepředstavuje v dlouhodobém měřítku ten největší problém. Očekává totiž, že se brzy po konci pandemie úroveň zaměstnanosti opět vrátí do normálu. Reorganizace pracovního trhu je nicméně patrná už nyní.

Menší firmy nejenže přišly o své příjmy, ale nebyly ani schopny dosáhnout na jakoukoliv půjčku. Zhruba 15-20 procent společností se pak loni opozdilo se svými investicemi.

Příprava národních plánů obnovy nejde v zemích V4 úplně hladce

Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.

Doporučení ve dvou dimenzích

Rozvoj malých a středních podniků v Maďarsku tak lze charakterizovat dvěma způsoby – všeobecnou situací a vlivem pandemie.

Řada indikátorů naznačuje, že pozitivní změna podnikatelského prostředí v zemi začala před několika lety díky narůstající produktivitě. Zpráva Maďarské centrální banky o produktivitě ukazuje, že malé a střední podniky se postupně přibližují svým zahraničním rivalům. Stále jsou ale patrné rezervy a většina současných maďarských firem bude muset především výrazně zapracovat na inovacích.

Zelená obnova po koronavirové krizi: Poslední šance Visegrádu na splnění klimatických cílů?

Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se  této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky?

Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských zemí. …

Co se reakce na aktuální pandemii týče, podle Andráse Kaszapa by podnikatelé měli získat rychlou pomoc, která podpoří jejich investice a export a udrží zaměstnance. Krizová podpora by se však měla zaměřit pouze na zmírnění následků recese. Poté by se firmy měly postavit na vlastní nohy bez nutnosti další pomoci.

Problém nedostatků na straně managementu lze podle Kaszapa vyřešit generační obměnou v čele podniků. Místo svých rodičů tak mohou do čela firem usednout jejich děti, které třeba studovaly na zahraničních univerzitách anebo získaly jiné zkušenosti zvenčí. Nezbytné je také oddělit management od vlastnických vazeb, protože jen tak lze podle KPMG zajistit dlouhodobý rozvoj podnikání.

Koronavirová pandemie sice podle Andráse Kaszapa představovala těžkou zkoušku pro malé a střední podniky, zejména pokud jde o přístup k financování a investice. Šlo ale zaznamenat i pozitivní vývoj, který by mohl zlepšit konkurenceschopnost firem v dlouhodobém měřítku.

Zaprvé, firmy, na které pandemie nedopadla tak tvrdě, jsou dnes mnohem opatrnější a snaží se hledat různá řešení finančních či právních překážek. Jedním z nich je například diverzifikace jejich podnikatelského modelu. Více se také zaměřují na digitalizaci a online prodej, které jsou v době omezeného sociálního kontaktu významnější.

Posun potvrzuje i KPMG, která za poslední rok zaznamenala zvýšený počet požadavků na konzultace ohledně podpory prodeje či zlepšení efektivity podnikání. To by mohlo představovat počátek dlouhodobě udržitelné konkurenceschopnosti malých a středních firem v Maďarsku.

V Maďarsku sází na koordinaci výzkumu a vývoje AI. Tamní laboratoř má velké plány

Existuje jen málo témat, která by v současné době budila větší pozornost než umělá inteligence (AI). Probíhající světová pandemie pak důležitost této technologie jen zdůraznila.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.